|
|
Městská nemocnice v Brně
Seďa, Ondřej ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nemocnice na Kraví hoře v Brně. Návrh nové městské nemocnice v Brně nahrazuje funkce dvou stávajících městských nemocnic, Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice, jejichž technologie neodpovídají medicínským požadavkům 21. století. V nemocnici jsou navrženy standardní provozy nemocnice městského typu, a to ambulantní zdravotní provozy včetně denních stacionářů, centrální odběry krve, urgentní příjem, operační a zákrokové sály, centrální sterilizaci, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednoty intenzivní péče, porodnici a neonatologické oddělení, vyšetřovací komplement, laboratoře, rehabilitační oddělení, lůžková oddělení chirurgických a interních oborů, nezdravotnické a komerční prostory, personální zázemí, technické zázemí a parkování. Nemocnice je navržena jako 10podlažní objekt. Hlavní myšlenkou návrhu bylo vytvoření nemocnice, jejíž forma bude umožňovat výhledy nejen do parkových ploch ale i na panorama Brna.
|
|
|
Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu
SYNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu se zaměřuje na řešení stavů v případě náhlé eskalace tlaku krve pacienta. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizován krevní tlak včetně způsobů jeho měření, arteriální hypertenze a hypertenzní krize. Dále jsou zde popsány základní skupiny antihypertenziv a jejich využití u specifických skupin pacientů s arteriální hypertenzí. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči v rámci kompetencí zdravotnických záchranářů a směrnic na daném pracovišti zdravotnické záchranné služby. Druhým cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze na urgentních příjmech daných pracovišť a třetím cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly mezi terapií arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři působícími na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji v okresech Písek, Tábor a Český Krumlov. Dále se rozhovorů účastnili vybraní zdravotničtí záchranáři pracující na oddělení urgentního příjmu v nemocnici České Budějovice. Dle výsledků výzkumné části bakalářské práce lze usoudit, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek zkušeností a vědomostí v oblasti péče o pacienta s arteriální hypertenzí a vědí, kdy je vhodné spojit se s lékařem ohledně možné terapie.
|
|
|
Komunikace jako součást ošetřovatelské péče na oddělení urgentního příjmu
KREJČÍ, Natálie
Abstrakt Cílem této diplomové práce byl zmapovat zvláštnosti komunikace sestry a pacienta na oddělení urgentního příjmu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvé výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaké jsou zkušenosti pacientů s komunikací ze strany sestry na oddělení urgentního příjmu?" a "Jaké problémy v komunikaci mezi sestrou a pacientem se vyskytují na urgentním příjmu?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy, které zní: "Znalost zásad komunikace se liší dosaženým vzděláním sestry." a "Znalost zásad komunikace se liší délkou praxe." K výzkumnému šetření bylo využito smíšené výzkumné strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Výzkumného šetření se zúčastnilo 12 pacientů, kteří byli ošetřeni a oddělení urgentního příjmu a 216 sester pracujících na oddělení urgentního příjmu. Rozhovory byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Testování hypotéz proběhlo pomocí neparametrické korelace - Spermanův korelační koeficient v programu IBM SPSS Statistics 28. Výsledky kvalitativního výzkumu poukazují na důležitost komunikace na oddělení urgentního příjmu. Pacienti hodnotí své zkušenosti především podle přístupu a komunikace ze strany personálu a jako problémy v komunikaci nejčastěji uvádějí nevhodnou komunikaci ze strany sestry, poté nedostatek času personálu, vysoký počet pacientů v čekárně či nedostatečně podané informace. Výsledky kvantitativního výzkumu ukazují, že je statisticky významný vliv mezi vzděláním a znalostí zásad komunikace sestry. Dle výsledku testu hodnota p činila 0,01%. Tedy čím vyšší vzdělání, tím vyšší znalost zásad komunikace. Naopak mezi délkou praxe a znalostí zásad komunikace sestry, nebyla zachycena statisticky významná souvislost. Dle výsledku testu hodnota p činila 19,6%. Znalost zásad komunikace tedy nesouvisí s délkou praxe sester. Nejčastější bariéry z pohledu sestry jsou agrese ze strany pacienta a nedostatek času ze strany sester. Jedním z východisek řešení bariér je jistě navýšení počtu personálu a celoživotní vzdělávání sester v rámci komunikačních dovedností.
|
|
|
Reakce zdravotnického personálu na fyzický útok ve zdravotnickém zařízení
KÁCHA, Vojtěch
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou fyzického napadení zdravotnického personálu ve zdravotnických zařízeních, a to především na odděleních urgentního příjmu. Zdravotnický personál se může dostat do konfrontace s pacientem, který může být pod vlivem drog, alkoholu, vážném psychickém stavu, nebo v těžké životní situaci, která vyvolá konfliktní chování. Tato konfrontace pak může ohrožovat bezpečnost personálu zdravotnického zařízení, ale jejich pacientů. Teoretická část se zabývá charakteristikou násilí, agrese a teoretickou metodologií při napadení zdravotnického personálu pacientem. Práce definuje násilí a jeho kategorie. Dále nahlíží na způsoby prevence a řešení již probíhající konfrontace. V praktické části práce zjišťuje a porovnává řešení agrese mezi dvěma okresními a dvěma nemocnicemi v krajských městech. Konkrétně identifikuje, jaké techniky zdravotní personál ve zdravotnickém zařízení využívá v rámci prevence fyzického útoku ze strany pacienta, jak na útok reaguje a také jak často se s verbální, či fyzickou agresí během svých služeb setkává. Tento výzkum bude prováděn technikou kvalitativního výzkumného šetření pomocí metody dotazování a hloubkových rozhovorů, přičemž výzkumným vzorkem budou zdravotničtí pracovníci oddělení urgentního příjmu, tj. všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři. Výsledky studie naznačují, že zdravotnický personál se s verbální agresí setkává téměř každou službu, s fyzickou pak jen výjimečně, byť se její incidence za poslední roky zvýšila. Výzkum dále ukazuje, že v krajských nemocnicích je incidence agresivního jednání logicky větší, kvůli většímu počtu lidí. Procentuálně by se ale dalo říct, že zastoupení je přibližně stejné, nehledě na lokalitu zdravotnických zařízeních. Tím, jak je zdravotnický personál stále více v kontaktu s konfliktními osobami, nezbývalo jim nic jiného než se přizpůsobit. A tak pokud si všímají, že situaci nelze deeskalovat, raději si přivolají ochranku, či Policii České republiky, než aby ohrožovali své zdraví, nebo ostatních pacientů. Primárně se však pokoušejí situaci zvládnout zásadami správné komunikace. Znepokojujícím zjištěním je skutečnost, že konfliktní jednání pacientů je pro personál nemocnice na denním pořádku a nevyvolává u něj žádné překvapení. Prevalence agrese v nemocničních zařízeních poukazuje na širší společenský problém, kdy agresivní jednání je stále mnohými viděno jako legitimní cesta jak dosahovat svých potřeb. Práce je upozorněním na prevalenci agrese v nemocnicích. Řešení tohoto problému vyžaduje spolupráci na několika úrovních. Vedení nemocnic by mělo vedení nemocnic na aktuální situaci a zajistit co největší bezpečnost personálu i pacientů před agresory a také zajistit dostatečnou edukaci personálu ohledně jednání s agresivními jedinci a případně i základní kurzy sebeobrany. Výsledky by ale také měly upoutat pozornost médií, která by se měla zaměřit na primární prevenci a začít na tento problém aktivně upozorňovat a sdělovat lidem, že pro agresi ve zdravotnictví bez legitimního důvodu není prostor, protože právě řešení konfliktů zdržuje zdravotnický personál od poskytování kvalitní a efektivní zdravotnické péče.
|
|
|
Intimita pacienta na urgentním příjmu
KUBÍNOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce, jejíž název je "Intimita pacienta na urgentním příjmu" je zaměřena na intimitu, soukromí a lidskou důstojnost pacienta při jeho ošetřování na urgentním příjmu. Žijeme v moderní době, vše je zaměřené na novinky, výzkumy, a hlavně časovou náročnost. Tak je tomu i ve zdravotnictví, o medicínskou část je větší zájem z pohledu léčebných metod a prostředků. Problematika intimity a lidské důstojnosti za medicínskou trochu pokulhává, ale ne již jako dříve. Nyní se dostává více a více do povědomí široké veřejnosti. V intenzivní medicíně je tato problematika komplikovaná. Halový systém péče se rozvíjí i na urgentních příjmech a zachování intimity pacienta je narušována mnoha okolnostmi a faktory. V teoretické části je popsán vývoj intenzivní medicíny a urgentních příjmů v zahraničí i u nás v ČR. Dále jsou tam popsány oblasti jako je intimita, soukromí, lidská důstojnost, holismus, komunikace, potřeby pacienta, ale i práva pacientů a jejich vymahatelnost. V praktické části byl zpracován výzkum kvalitativní metodou s využitím rozhovoru a zúčastněného skrytého pozorování. Rozhovory i pozorování proběhly v březnu 2021, ve vybraném zdravotnickém zařízení na urgentním příjmu. Výzkumný soubor tvořilo 10 nelékařských zdravotnických pracovníků. Praktická část byla záměrně zaměřena na zdravotnický personál. Cílem bylo zjistit jejich vnímání a respektování intimity. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, že zdravotnický personál urgentního příjmu má teoretické znalosti ohledně intimity a lidské důstojnosti, ale ne vždy je dokáže přenést do praxe. Toto je téma, na kterém by měl každý zdravotnický pracovník hodně pracovat.
|
|
|
Příjem polytraumatizovaného pacienta do nemocnice - příprava simulačních scénářů pro záchranáře a sestry
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladistvých jsou traumata. Česká republika se umisťuje na jednom z předních míst v Evropě. U dětí dominují pády, dopravní nehody, kdy je dítě v pozici spolujezdce nebo kdy je dítě zastoupeno jako chodec či cyklista. Mezi další příčiny patří popáleniny, utonutí či udušení. Ošetření v prvních 20 minutách je pro další prognózu pacienta nejdůležitější. Proto je třeba postupovat při ošetřování rychle a poskytnout nejprve neodkladnou pomoc - což znamená zajistit dýchací cesty a oběh. Polytraumatizovaný pacient je považován jako osoba ve velmi závažném stavu, která potřebuje akutní pomoc záchranných složek. Při příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice je důležité, aby ošetřující tým si práci zorganizoval a poskytl pacientovi, co nejrychlejší a nejkvalitnější péči. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou a je rozdělena na čtyři části. Vědecké informace byly získávány prostřednictvím studia odborné literatury. Jednalo se o literaturu českou i zahraniční a bylo využito jak monografických děl, tak vědeckých periodik. Ke zpracování postupů ošetřovatelské péče o děti s polytraumatem a rozšířenému získávání dat k diplomové práci velmi přispěly mé osobní zkušenosti z pozice všeobecné sestry na resuscitačním oddělení pro děti. Diplomová práce vytváří souhrn postupů u příjmu polytraumatizovaného pacienta a umožňuje lepší orientaci v poskytování ošetřovatelské péče u dětí. Zaměřuje se na odlišnosti v poskytování urgentní péče u dětí a vyzdvihuje priority při ošetřování pacientů v přednemocniční a nemocniční péči. Poukazuje také na střet nelékařských pracovníků s lékaři a schopnost spolupráce v poskytování péče v rámci ošetřujícího týmu. Diplomová práce podává informace o tématice příjmu polytraumatizovaného pacienta do nemocnice a je určena především nelékařským zdravotnickým pracovníkům, ale také odborné i laické veřejnosti.
|
|
|
Městská nemocnice v Brně
Seďa, Ondřej ; Hybská, Bohumila (oponent) ; Sedláček, Michal (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nemocnice na Kraví hoře v Brně. Návrh nové městské nemocnice v Brně nahrazuje funkce dvou stávajících městských nemocnic, Nemocnice Milosrdných bratří a Úrazové nemocnice, jejichž technologie neodpovídají medicínským požadavkům 21. století. V nemocnici jsou navrženy standardní provozy nemocnice městského typu, a to ambulantní zdravotní provozy včetně denních stacionářů, centrální odběry krve, urgentní příjem, operační a zákrokové sály, centrální sterilizaci, anesteziologicko-resuscitační oddělení, jednoty intenzivní péče, porodnici a neonatologické oddělení, vyšetřovací komplement, laboratoře, rehabilitační oddělení, lůžková oddělení chirurgických a interních oborů, nezdravotnické a komerční prostory, personální zázemí, technické zázemí a parkování. Nemocnice je navržena jako 10podlažní objekt. Hlavní myšlenkou návrhu bylo vytvoření nemocnice, jejíž forma bude umožňovat výhledy nejen do parkových ploch ale i na panorama Brna.
|
|
|
Vznik, vývoj a porovnání urgentních příjmů v České republice
Hluchá, Lenka ; Šeblová, Jana (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Úvod do problematiky a význam tématu: Urgentní příjem je novým typem pracoviště a v České republice jsou zatím tato oddělení organizované odlišným způsobem. Nedílně však patří do systému akutní péče a při stále větší atomizaci lékařských oborů je urgentní příjem schopen zajistit kontinuitu péče mezi terénem a nemocnicí. V posledních letech je to model, který je schopný řešit všechny akutní stavy všech závažností, a to 24 hodin denně, s přiměřenou mírou bezpečnosti pro pacienty, protože mohou být krátce observováni na expektačních lůžkách. Cíl práce a metodologie: Hlavní cílem diplomové práce je komplexní analýza dostupných urgentních příjmů v České republice. Prvním dílčím cílem bylo zjistit dispozici a organizaci urgentních příjmů, přesněji kolika akutními lůžky urgentní příjmy disponují a v jakém režimu pracují. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, jak jsou personálně urgentní příjmy zajištěny. Zda disponují stálým urgentním lékařem a zda je dostatek kvalifikovaného nelékařského zdravotnického personálu. Třetím dílčím cílem byl záměr zjistit, jak široce jsou urgentní příjmy vybaveny, zda materiální vybavení urgentních příjmů je dostačující. Dále které vybavení je dané jako nutné pro práci na urgentním příjmu, nikoli jen doporučené. Vytíženost urgentních příjmů jakožto čtvrtý cíl je ukazatelem pro...
|
|
|
Problematika kompetencí zdravotnického záchranáře v intenzivní péči a na urgentním příjmu dle aktuální legislativy
LNĚNIČKA, Roman
Bakalářská práce nese název "Problematika kompetencí zdravotnického záchranáře v intenzivní péči a na urgentním příjmu dle aktuální legislativy". Práce se zabývá zdravotnickým záchranářem a jeho kompetencemi. Je zde popsána historie a definice zdravotnického záchranáře včetně uplatnění zdravotnického záchranáře. Jelikož zdravotnický záchranář musí absolvovat jednoroční praxi v rámci intenzivní péče a urgentního příjmu, jsou popsány jednotlivé stupně intenzivní péče, včetně jednotky intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačního oddělení. Dále pak druhy urgentního příjmu. K výše zmíněným oddělením patří ošetřovatelská péče, i ta je součástí práce. V neposlední řadě jsou v práci popsány jednotlivé kompetence zdravotnického záchranáře i záchranáře pro urgentní medicínu. Okrajově jsou zmíněny i kompetence všeobecné sestry a sestry pro intenzivní péči. Teoretická část bakalářské práce je uzavírána profesními organizacemi zdravotnických záchranářů. Autorem práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem této bakalářské práce je zmapovat názor zdravotnických záchranářů na § 18 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních z roku 2017. Druhým cílem je pak zjistit, co si zdravotničtí záchranáři myslí o svých kompetencích, které jim udává novela vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků z roku 2017. Jestli mají dostatečné kompetence k výkonům, které při své práci provádějí, popřípadě jestli by ocenili rozšíření svých kompetencí. K naplnění cílů této práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Na rozhovor, který se skládal z celkem 20 otázek, odpovědělo 10 respondentů, zdravotnických záchranářů. 5 žen a 5 mužů různého věku, odlišných předchozích působišť a s různou dobou odpracovanou na urgentním příjmu a intenzivní péči z Prahy a z Jihočeského kraje. V závěru práce je shrnuta problematika kompetencí zdravotnických záchranářů pracujících v intenzivní péči a na urgentním příjmu a jsou zde navrhnuta jednotlivá řešení, jak by se dala situace řešit. Je patrné, že záchranáři překračují své kompetence, ať už z nedbalosti, nebo z důvodu, že je to po nich požadováno.
|
|
|
Přínos urgentního příjmu pro zdravotnickou záchrannou službu
ČÁP, Marek
Zdravotnický záchranář se může dostat do situace, kdy nebude schopný určit přesný zdravotní stav pacienta. Není zcela jasné, na které oddělení pacient patří a vzniká takzvané "příjmové vakuum". Tento problém by se měl vyřešit vybudováním urgentních příjmů, které se stávají jediným dojezdovým místem zdravotnické záchranné služby. Teoretická část bakalářské práce se zabývá popisem hlavních činností urgentního příjmu, historií ve světě i v ČR, rozdělením typů těchto oddělení. Rovněž jsou zde uvedeny jednotlivé úseky tvořící celkovou strukturu urgentního příjmu. Cílem práce bylo zjistit hlavní přínosy urgentního příjmu pro zdravotnickou záchranou službu, zmapovat pozitivní a negativní zkušenosti zdravotnického záchranáře s urgentním příjmem, zjistit jakým způsobem by se dala zefektivnit spolupráce mezi urgentním příjmem a zdravotnickou záchrannou službou. V práci byla uplatněna kvalitativní metoda pomocí hloubkových rozhovorů. Do rozhovorů byli zapojeni záchranáři a sestry urgentního příjmu z Jindřichova Hradce. Z výsledku výzkumu vyplývá, že zdravotničtí záchranáři si nejsou vědomi všech přínosů urgentního příjmu. Jeho jedinou výhodou pro jejich povolání vidí pouze vytvoření jednoho dojezdového místa zdravotnické záchranné služby. Dále bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři vnímají nedostatek expektačních lůžek a přeplněnost urgentního příjmu jako negativní zkušenost při předávání pacientů. Posledním výsledkem mého výzkumného šetření bylo navržení strukturálních změn urgentního příjmu zdravotnickými záchranáři. Například oddělený vstup pro pacienty přijíždějící zdravotnickou záchrannou službou a pro pacienty samostatně přicházející či navýšení počtu expektačních lůžek.
|
host ::
RSS.