|
|
Zoochorní šíření cévnatých rostlin v kontextu rewildingu - studie v pastevní rezervaci Milovice
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Disperze semen je jedním z podstatných mechanismů populační dynamiky rostlin. Jedním z typů disperze semen je zoochorie, tedy šíření semen zvířaty, která je dělena na dva další typy - epizoochorii (šířením semen na těle zvířete) a endozoochorii (šíření semen v trávicím traktu zvířete). Zvlášť pro endozoochorii jsou základními disperzory velcí herbivoři, kteří jsou jedním z důležitých článků definující charakter a strukturu vegetace a jejichž mnohé druhy z evropské krajiny v důsledku lidské činnosti vymizely. Ochranářský management, který k péči o lokality využívá reintrodukci zvířecích druhů se nazývá rewilding. Reintrodukcí velkých herbivorů se v našem prostředí zabývá společnost Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci s koňmi (Equus ferus), zubry evropskými (Bison bonasus) a pratury (Bos primigenus). Mým zájmem bylo zjistit, jak tato zvířata přispívají k dynamice tamní vegetace skrze zoochorní šířených semen. Epizoochorii jsem studovala za pomocí klíčícího pokusu z půdních vzorků zpod tzv. otěrových stromů (podle Heinken et al. 2006) z jara roku 2021. Z celkového počtu 120 vzorků půdy vyklíčilo celkem 27 semenáčků, z nichž 85 % pocházelo z kontrolních odběrů. Výsledky poukazují na nevhodnost použité metodiky pro tuto lokalitu, která by v teorii měla být...
|
|
|
Spatio-temporal activity of African ungulates at water sources in Mogalakwena River Reserve, South Africa
Homoláč, David ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Bennitt, Emily (oponent)
Velcí savci africké savany jsou společenstvo živočichů značně probádané, nicméně málo studií se věnuje časové, cirkadiánní aktivitě této skupiny. Takové studie používají buď problematické způsoby sběru dat (webkamery, přímá pozorování) anebo byly provedeny v národních parcích či velkých rezervacích, kde pohyb zvěře není limitován antropogenními strukturami. Na takových územích je společenstvo velkých savců většinou úplné, včetně gildy velkých predátorů. Z tohoto hlediska jsou malé, oplocené rezervace bez úplného společenstva těchto zvířat málo prostudované. Tato práce se tedy zaměřuje na získání poznatků o časoprostorové aktivitě kopytníků u vodních zdrojů v Mogalakwena River Reserve v Jihoafrické republice, která je příkladem právě takové rezervace bez velkých predátorů kromě levharta (Panthera pardus). Pro monitoring aktivity kopytníků jsem použil fotopasti, které jsem rozmístil u řeky Mogalakwena a u napajedel, a s pomocí umělé inteligence jsem fotografie klasifikoval na úroveň aktivity jednotlivých druhů. Tuto aktivitu jsem dále vztáhnul k prostoru (typ vodního zdroje) a k biotickým a abiotickým faktorům prostředí. Aktivita kopytníků u vodních zdrojů je ovlivněna maximální denní teplotou - při vyšších teplotách se aktivita posouvá k večerním hodinám, nejspíše z důvodu ochlazení. Dále je tato...
|
|
|
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
|
|
|
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
|
|
|
Úloha ochozů volně žijících kopytníků ve vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Živočichové ovlivňují vegetaci v mnoha různých směrech. V této práci jsme se zaměřili na vliv volně žijících kopytníků u nás (prase divoké, jelen evropský, jelen sika, srnec obecný). Tito živočichové ovlivňují vegetaci pastvou, okusem, defekací, procházením a dalšími činnostmi. Rozhodli jsme se studovat vliv procházení. Procházením zvířat se v krajině tvoří ochozy, které při dlouhodobém procházení mohou být viditelné již na první pohled. To je způsobeno zejména sešlapem, který ovlivňuje vegetaci různými způsoby. Cílem této práce je zjistit, jak vegetace teplomilných trávníků (Festuco-Brometea) reaguje na dlouhodobý sešlap způsobený divokou zvěří. Zjistili jsme, že na ochozu se vyskytuje větší množství odhalené půdy, méně stařiny a výrazně nižší vegetace, než ve vzdálenosti 2 metry od ochozu. Na ochozu a v jeho těsné blízkosti je mírně vyšší diverzita rostlin, než v kontrolních snímcích. Přímo na ochozu se vyskytují druhy přizpůsobené sešlapu, jako je Plantago media, zatímco 2 metry od ochozu už se začínají vyskytovat drobné keře (např. Rubus, Crataegus). Pomocí Ellenbergových hodnot jsme zjistili, že na ochozu rostou spíše světlomilné druhy a v kontrolách druhy potřebující větší vlhkost a více dusíku. Pomocí transplantačního experimentu jsme zjistili, jak vegetace reaguje na zavedení / vyloučení...
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
|
Vnímání lidské disturbance kopytníky v přírodě a v zajetí
Šťastná, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Vztah kopytníků a lidí se vyvíjel od interakce predátora a kořisti po současnou domestikaci. Chování kopytníků v závislosti na lidské disturbanci se často liší. Cílem práce bylo porovnat reaktivitu na člověka u vybraných druhů v přírodě a lidské péči a vysledovat vzájemnou korelaci, mezi i vnitrodruhově. Práce ukazuje reakce na člověka u vybraných druhů kopytníků (osli, koně, sobi a kozy). Pro porovnání byly vybrány následující reakce: vigilance, "alert distance", útěková a vyhýbací vzdálenost. Bylo zjištěno, že mezi hlavní působící faktory patří předchozí zkušenost s lidmi, habituace, velikost skupiny či roční období. S velikostí skupiny se snižovala vigilance, což bylo dokázáno u oslů, sobů a koz. Chování kopytníků se lišilo v závislosti na ročním období podle dostupnosti zdrojů, přítomnosti mláďat ve stádě (vyšší vigilance) či období říje (nižší vigilance). V lidské péči docházelo u kopytníků méně k vyhýbání kontaktu s člověkem, pokud experimentátor byl známý. Z výzkumů vyplývá, že kopytníci v přírodě se člověku raději vyhýbají ve srovnání s kopytníky v lidské péči. Z vybraných kopytníků je dle zdrojů v přírodě i v lidské péči nejostražitější sob. Do budoucna by bylo zajímavé se v přírodě zaměřit na vnímání lidské disturbance v závislosti na dominanční hierarchii stáda a v lidské péči na...
|
|
|
Trypanosomy u kopytníků se zaměřením na Evropu
Brotánková, Anna ; Rádrová, Jana (vedoucí práce) ; Dvořák, Vít (oponent)
Trypanosomy jsou významní parazité, kteří mohou působit závažná onemocnění lidí a ztráty v chovech hospodářských zvířat. V Evropě se u kopytníků vyskytují zástupci ze dvou podrodů. Bičíkovci podrodu Trypanozoon, Trypanosoma evansi a T. equiperdum, způsobují závažná onemocnění svých hostitelů, která mohou končit až smrtí. Z druhého podrodu Megatrypanum byly u evropských kopytníků zaznamenány druhy Trypanosoma theileri, T. cervi, T. stefanskii, T. melophagium a T. theodori. Na rozdíl od Trypanosoma evansi a T. equiperdum, které se v Evropě vyskytují v současnosti spíše sporadicky, zejména Trypanosoma theileri a T. cervi jsou druhy poměrně běžně rozšířené. Zástupci z podrodu Megatrypanum jsou méně veterinárně a ekonomicky významné, ve většině případů nejsou patogenní a nezpůsobují žádné klinické příznaky. V práci jsou shrnuty dostupné informace o morfologii, fylogenezi, přenašečích, patologii a záznamy o výskytu těchto trypanosom na území Evropy.
|
|
|
Úloha ochozů volně žijících kopytníků ve vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Živočichové ovlivňují vegetaci v mnoha různých směrech. V této práci jsme se zaměřili na vliv volně žijících kopytníků u nás (prase divoké, jelen evropský, jelen sika, srnec obecný). Tito živočichové ovlivňují vegetaci pastvou, okusem, defekací, procházením a dalšími činnostmi. Rozhodli jsme se studovat vliv procházení. Procházením zvířat se v krajině tvoří ochozy, které při dlouhodobém procházení mohou být viditelné již na první pohled. To je způsobeno zejména sešlapem, který ovlivňuje vegetaci různými způsoby. Cílem této práce je zjistit, jak vegetace teplomilných trávníků (Festuco-Brometea) reaguje na dlouhodobý sešlap způsobený divokou zvěří. Zjistili jsme, že na ochozu se vyskytuje větší množství odhalené půdy, méně stařiny a výrazně nižší vegetace, než ve vzdálenosti 2 metry od ochozu. Na ochozu a v jeho těsné blízkosti je mírně vyšší diverzita rostlin, než v kontrolních snímcích. Přímo na ochozu se vyskytují druhy přizpůsobené sešlapu, jako je Plantago media, zatímco 2 metry od ochozu už se začínají vyskytovat drobné keře (např. Rubus, Crataegus). Pomocí Ellenbergových hodnot jsme zjistili, že na ochozu rostou spíše světlomilné druhy a v kontrolách druhy potřebující větší vlhkost a více dusíku. Pomocí transplantačního experimentu jsme zjistili, jak vegetace reaguje na zavedení / vyloučení...
|
|
|
Vliv sešlapu na vegetaci teplomilných trávníků
Vacková, Nikol ; Horčičková, Eva (vedoucí práce) ; Husáková, Iveta (oponent)
1 Bylo už mnohokrát prokázáno, že vegetace se vlivem sešlapu (antropogenního i zvířecího) výrazně mění. Cílem této práce bylo shromáždit dostupné informace o těchto změnách a vlivech vedlejších faktorů, zejména se zaměřením na teplomilné trávníky (Festuco-Brometea). Vegetace na sešlapem disturbovaných plochách je už od pohledu výrazně nižší, má menší pokryvnost a objevuje se zde více holé půdy. Obnažením půdy dochází ke zvýšení teploty a většímu odparu vody. Vlivem změn klimatických podmínek na mikrostanovišti se mění i diverzita zde rostoucích druhů. Vegetace se však nemění pouze na sešlapávané stezce, ale i v jejím blízkém okolí, a to až do vzdálenosti 2 metrů od stezky. Vegetace nejnáchylnější k sešlapu, a nejvíce podléhající změnám, je vegetace vlhkých stanovišť. Nejodolnější je vegetace teplomilných suchých trávníků. Vliv na změnu vegetace má také chování, početnost a intenzita procházejících zvířat. Zvířata během svého procházení vegetací roznášejí semena a napomáhají tak šíření rostlin i mimo jejich původní areál rozšíření.
|
host ::
RSS.