Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sociální práce s klienty střediska výchovné péče, kteří ukončili internátní pobyt
KILIÁNOVÁ, Barbora
Práce se zabývá sociální prací s klienty střediska výchovné péče, kteří ukončili internátní pobyt. Charakterizuje činnost orgánu sociálně-právní ochrany, roli a náplň práce kurátora. Zaměřuje se na středisko výchovné péče, popisuje formy poskytované péče a způsob ukončení pobytu ve středisku výchovné péče. Zároveň se věnuje následné péči o klienty po ukončení internátního pobytu ve středisku výchovné péče v kompetenci orgánu sociálně-právní ochrany a popisuje, jak probíhá spolupráce orgánu sociálně-právní ochrany s doprovodnými organizacemi po ukončení internátního pobytu klienta. Součástí práce jsou kazuistiky, které demonstrují možnosti intervence orgánu sociálně-právní ochrany u klientů, kteří absolvovali pobyt ve středisku výchovné péče a je potřeba u těchto klientů potřeba další pomoci a podpory.
Zastoupení
Jirásková, Alena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Práce je zaměřená na institut zastoupení v občanském právu hmotném. Snaží se o ucelený pohled na tento institut, přičemž pro větší přehlednost provádí na základě zákona a odborné literatury systematizaci tohoto institutu. Zastoupení v občanském právu hmotném můžeme rozdělit podle různých kritérií. Jedním z možných způsobů dělení je na přímé a nepřímé. Nepřímé zastoupení lze definovat jako jednání vlastním jménem na účet zastoupeného. Přímé zastoupení je jednáním jménem zastoupeného na jeho účet. Z přímého zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Zastoupení se v občanském právu dělí na zastoupení smluvní a zákonné. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu státní moci. Příkladem zastoupení, které vzniká přímo na základě zákona je zastupování nezletilých, neboť ti nemají úplnou způsobilost k právním úkonům. Zákonným zastoupením vznikajícím na základě rozhodnutí orgánu státní moci je opatrovnictví, které je možné jak v případě nezletilých osob, tak i osob zletilých, které jsou omezeny nebo zbaveni způsobilosti k právním úkonům. Zákonné zastoupení je projevem zásady rovnosti subjektů. Smluvní zastoupení je projevem autonomie vůle. Nevzniká na základě zákona, ale na základě rozhodnutí subjektu občanského práva, dát se zastoupit. Vzniká na základě...
Zastoupení
Jirásková, Alena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Resumé Práce je zaměřená na institut zastoupení v občanském právu hmotném. Snaží se o ucelený pohled na tento institut, přičemž pro větší přehlednost provádí na základě zákona a odborné literatury systematizaci tohoto institutu. Zastoupení v občanském právu hmotném můžeme rozdělit podle různých kritérií. Jedním z možných způsobů dělení je na přímé a nepřímé. Nepřímé zastoupení lze definovat jako jednání vlastním jménem na účet zastoupeného. Přímé zastoupení je jednáním jménem zastoupeného na jeho účet. Z přímého zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Zastoupení se v občanském právu dělí na zastoupení smluvní a zákonné. Zákonné zastoupení vzniká přímo ze zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu státní moci. Příkladem zastoupení, které vzniká přímo na základě zákona je zastupování nezletilých, neboť ti nemají úplnou způsobilost k právním úkonům. Zákonným zastoupením vznikajícím na základě rozhodnutí orgánu státní moci je opatrovnictví, které je možné jak v případě nezletilých osob, tak i osob zletilých, které jsou omezeny nebo zbaveni způsobilosti k právním úkonům. Zákonné zastoupení je projevem zásady rovnosti subjektů. Smluvní zastoupení je projevem autonomie vůle. Nevzniká na základě zákona, ale na základě rozhodnutí subjektu občanského práva, dát se zastoupit. Vzniká na základě...
Ukončení náhradní rodinné péče před 18. rokem věku dítěte
HOUŠKOVÁ, Blanka
Cílem práce bylo zjistit názory sociálních pracovníků náhradní rodinné péče oddělení sociálně - právní ochrany dětí obecních úřadů obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje na problémy při výchově dítěte v NRP z pohledu sociálního pracovníka. Druhým cílem bylo zmapovat životní situaci dětí evidovaných OSPOD Jihočeského kraje, u kterých byla v průběhu let 2003 - 2008 ukončena NRP před 18. rokem věku. Náhradní rodinnou péči, kromě osvojení, lze ze závažných důvodů zrušit i dříve. Jedná se o složitou situaci, jak pro náhradní rodiče, tak děti, svěřené do náhradní rodiny. Z výsledků práce vyplývá, že většině sociálních pracovníků nechybí v jejich regionu odborné zařízení, které by pomáhalo náhradním rodinám. Nejčastějším důvodem ukončení NRP před 18. rokem věku dítěte jsou výchovné problémy. Pod nimi se skrývá celá řada problémů. U většiny dětí, u kterých byla NRP ukončena, následovala ústavní výchova {--} výchovný ústav.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.