|
|
Transkulturní přístup v ošetřovatelství pohledem cizinců
MAHURSKA, Iryna
V této bakalářské práci se budeme zabývat problematikou transkulturní péče o cizince, kteří vyhledali zdravotnickou péči v ČR. Současná problematika migrace a potřebě cizinců vycestovat do zahraničí za lepšími podmínkami pro život. Stále častěji se tak zdravotnický personál bude setkávat s poskytováním zdravotnické péče cizincům v českém zdravotnickém zařízení. Klade se tak daleko větší důraz na transkulturní ošetřovatelství a jeho aplikaci v českém zdravotnickém systému. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a empirické. Kdy první část je zaměřená na teorii, definici transkulturní péče, rozdíly transkulturní a multikulturní péče, a také problematiku komunikace s cizinci při poskytování transkulturní péče. V empirické části budeme zkoumat zkušenosti cizinců s ošetřovatelskou péčí, která jim byla v ČR poskytnuta. Pro zpracování empirické části byl zvolen kvalitativní výzkum, společně s metodou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor je tvořen 6 cizinci, kteří se setkali se zdravotnickou péčí v ČR. Na základě provedených rozhovorů byly výsledky zpracovány do 2 kategorií a 2 podkategorií. Ze získaných výsledků vyplynulo, že cizinci jsou s péčí poskytovanou v ČR spokojeni, ale upozorňují na nedostatky ve sféře komunikace a aplikace transkulturních postupů v praxi. Dále jsme zjistili, že cizincům, kteří měli specifické požadavky, se snaží zdravotnický personál vyhovět. Bohužel se ale setkali i s nevyhověním nebo ignorací svých požadavků. Na základě získaných informací můžeme soudit, že jsou cizinci s péčí spokojeni, ale doporučují zdravotnickým pracovníkům další vzdělání v teorii transkulturního ošetřovatelství.
|
|
|
Těhotenství a porod romských žen v kontextu transkulturní péče
Trávníčková, Monika ; Tollarová, Blanka (vedoucí práce) ; Hnilicová, Helena (oponent)
V diplomové práci se zabývám těhotenstvím a porodem romských žen v kontextu transkulturní péče. V teoretické části se věnuji třem oblastem, které s tématem diplomové práce úzce souvisí. Nejprve se zabývám vlastní transkulturní péčí a jejím vývojem v zahraničí a v České republice. Ve druhé oblasti se zaměřuji na způsob života Romů z různých aspektů, které na vlastní vnímání a prožívání těhotenství a porodu romských žen mohou mít vliv, a ve třetí oblasti se věnuji současným trendům, kterým u nás péče o těhotné a rodící ženy podléhá. V empirické části pomocí kvalitativního výzkumu zkoumám, jakým způsobem romské ženy vnímají a prožívají těhotenství a porod a jaké charakteristické rysy je z pohledu porodních asistentek odlišují od žen majoritní společnosti. Pomocí kvalitativního výzkumu na základě rozhovorů s romskými ženami a porodními asistentkami jsem získala cenná data, na základě nichž jsem identifikovala kulturní odlišnosti, které mohou mít vliv na přístup romských žen k prenatální péči, na způsob plánování a vnímání těhotenství nebo na vlastní průběh porodu. Na základě těchto zjištění jsem následně provedla analýzu aplikovatelnosti modelu transkulturní péče na romské ženy. Cílem práce je pomoci porodním asistentkám lépe porozumět situacím, se kterými se při poskytování péče romským ženám...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání
JÍLKOVÁ, Veronika
Judaismus, kterým se zabývá nespočetné množství publikací, je náboženství, které je roztroušené po celém světě. V historii každé země se najde zmínka o židovské obci, ghettu, slavném Židovi či soudním procesu se Židy. Židé byli po staletí pronásledováni a snad každému člověku uvízla v paměti 2. světová válka a holocaust. Globalizace přináší migraci a prolínání kultur. Společnost už není monokulturní, ale multikulturní. Aby byla klientům poskytována účinná ošetřovatelská péče, je třeba zajistit dobrou profesionální připravenost sester v oblasti transkulturního ošetřovatelství. Diplomová práce se zabývá specifiky ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání. Pro výzkumnou část práce byly použity techniky kvalitativního výzkumu -polostandardizovaný rozhovor a obsahová analýza dat. Výzkumný soubor tvořilo 11 klientů DSP Hagibor v Praze a pro analýzu dokumentů bylo k dispozici 37 složek zdravotnické dokumentace. V samotném začátku výzkumu jsme si stanovily tři cíle. Vyžadují hospitalizovaní klienti židovského vyznání specifickou ošetřovatelskou péči? Jsou rozdíly v poskytování specifické ošetřovatelské péče u klientů židovského vyznání ortodoxního a konzervativního směru? Jsou rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a zařízení pro klienty s židovským vyznáním? Na základě cílů byly stanoveny výzkumné otázky. Všechny cíle jsme splnily a výzkumné otázky zodpověděly v průběhu výzkumu. Na základě provedeného výzkumu jsme stanovily následující hypotézy: Hypotéza 1 Při poskytování ošetřovatelské péče je důležité znát směr judaismu. který klient vyznává. Hypotéza 2 Ve zdravotnickém zařízení Židé preferují vegetariánskou stravu. Hypotéza 3 Praktikující Židé odmítnou hospitalizaci v nemocnici v době významných svátků, pokud není ohrožen jejich život. Hypotéza 4 U klientů ortodoxního směru judaismu existují rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče proti klientům konzervativního směru. Hypotéza 5 Existují rozdíly v péči o klienty židovského vyznání v terminálním stádiu v nemocnici a v zařízení pro klienty s židovským vyznáním. Z diplomové práce vyplývají překvapující a zajímavé výsledky výzkumu, které byly zpracovány do modelu kulturně ohleduplné - uzpůsobené péče Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové a byl vypracován standardní ošetřovatelský postup pro klienta židovského vyznání
|
|
|
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce
VLKOVÁ, Ludmila
Možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce Práce se zabývá životním stylem bezdomovců a následně problematikou ošetřovatelské péče o ně specifickou právě pro jejich životní styl. Dále se práce zaobírá modelem Madeleine Leiningerové a modelem Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové spadající pod transkulturní ošetřovatelství jako možné cesty překlenutí rozdílů mezi subkulturou ošetřovatelskou a subkulturou bezdomovců v ošetřovatelském procesu. Rozhodly jsme se v této práci zkoumat možnost aplikace modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce z pohledu sester, pomocí kvantitativní metody, techniky dotazníku. Pro výzkumné šetření bylo stanoveno 5 cílů: Cíl 1 - Zjistit, jaký mají sestry přístup k bezdomovcům. Cíl 2 - Získat informace od sester o tom, jak probíhá péče o bezdomovce. Cíl 3 - Zkoumat, zda sestry ve vybraných nemocničních zařízeních mohou používat model dle Leiningerové při ošetřování bezdomovců. Cíl 4 - Přesvědčit se, zda si sestry uvědomují odlišnosti životního stylu bezdomovců. Cíl 5- Pátrat kam, podle názoru sester, odcházejí bezdomovci při propuštění ? do domácího ošetřování?. Cíle byly splněny. Hypotéza 1 - Sestry hodnotí negativně životní styl bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 2 - Ošetřovatelská péče o bezdomovce probíhá jako u jiných klientů - nebyla potvrzena. Hypotéza 3 - Sestry s vyšším vzděláním než středoškolským znají model Leiningerové - byla potvrzena. Hypotéza 4 - Sestry považují aplikaci modelu Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce za přínosnou - byla potvrzena. Hypotéza 5 - Sestry zohledňují odlišnosti životního stylu bezdomovců - byla potvrzena. Hypotéza 6 - Sestry neví, kam bezdomovci odcházejí při propuštění ? do domácího ošetřování? - nebyla potvrzena. Z analýzy sebraných dat vyplynula Hypotéza 7 - Sestry užijí přednostně model Joyce Newman Gigerové a Ruth Davidhizarové před modelem Madeleine Leiningerové v ošetřovatelské péči o bezdomovce -, která se potvrdila. Doporučuji však pro její ověření cílenější výzkumné šetření. Výstupem práce pro praxi je možnost zjištěné poznatky aplikovat do ošetřovatelské péče o bezdomovce pro minimalizaci potencionálních konfliktů, pro důstojnější a cílenější práci s bezdomovci bez pocitů marnosti nad podanou péčí.
|
host ::
RSS.