Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
Vliv torefakce na strukturu biomasy
Kojecký, Dalibor ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Elbl, Patrik (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na vlastnosti paliv vznikajících torefakcí. Úvodní kapitola je věnována obecné rešerši o biomase. Tato část slouží k seznámení se s biomasou a způsoby jejího tepelného zpracování. Další kapitoly se věnují procesu torefakce. Konkrétně popisu této technologie a jejímu vlivu na použitou biomasu. V poslední kapitole je zaznamenáno, jak jednotlivé parametry ovlivňují torefikační proces.
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
Vliv torefakce na strukturu biomasy
Kojecký, Dalibor ; Sitek, Tomáš (oponent) ; Elbl, Patrik (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřená na vlastnosti paliv vznikajících torefakcí. Úvodní kapitola je věnována obecné rešerši o biomase. Tato část slouží k seznámení se s biomasou a způsoby jejího tepelného zpracování. Další kapitoly se věnují procesu torefakce. Konkrétně popisu této technologie a jejímu vlivu na použitou biomasu. V poslední kapitole je zaznamenáno, jak jednotlivé parametry ovlivňují torefikační proces.
Využití torefakce biomasy pro energetické účely
Sverkunová, Kristina ; Ivanova, Tatiana (vedoucí práce) ; Krepl, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce, zaměřená na využití torefakce biomasy pro energetické účely se zabývala popisem této technologie, včetně základního popsání reaktorů, porovnává mokrou a suchou torefakci, popisuje materiály, které mohou být využity, se zaměřením na využití zemědělského odpadu. V práci jsem se rozepisovala o výhodách a nevýhodách torefakce, do čehož jsem zahrnula aspekty jako hydrofobnost, melitelnost či například emise skleníkových plynů. Druhou důležitou částí práce je komerční využití technologie, kde jsem čerpala data primárně ze studie SECTOR, která má data z března roku 2016, takže se jednalo o skutečně aktuální informace. V této části jsem rozebírala možnosti rozvoje technologie skrz komerční uplatnění, kdy samozřejmě, platí, že technologie se rozvíjí rychleji, pokud se objevují obchodní zájmy. Skrz tuto část jsem také vysvětlovala důležitost norem, které v této chvíli nejsou přesně stanoveny. V závěru práce jsem zmiňovala přínosy této technologie v současné době, kdy se řeší otázka vyčerpatelnosti fosilních paliv a jejich ekologičtější alternativ. Také jsem však vytkla problém týkající se uhlíkové stopy, jež se pojí s dovozem dřevního materiálu, který bude nutný, pokud má být v roce 2020 nasycená poptávka.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.