|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Konverze ubytovny na Školící centrum manažerů kulturního dědictví, Tomioka Silk Mill, Japonsko
Dolkošová, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětné stávající objekty řešeného školícího centra se nacházejí na jižním okraji areálu Tomioka Silk Mill na nábřeží nad prudkým korytem řeky. Jedná se o objekt bývalých ubytoven pro pracovnice přádelny „Dormitory“ a dům Paula Brunata, prvního ředitele továrny „Brunat House“. Zápis továrny na list světového dědictví UNESCO a její následná funkční proměna vyvolá potřebu školených odborníků. Již dnes se tématem přádelny Tomioka Silk Mill zabývá mnoho organizací a také dobrovolnických skupin z širokého okolí. V novém školícím centru by mohly probíhat tematické přednášky o hedvábnictví, historii Tomioka Silk Mill a dalších lokalit hedvábnictví, kurzy, semináře a školení průvodců a dalších dobrovolníků, příprava a konzultace propagace přádelny, konference zahraničních odborníků průmyslového dědictví, expertů v oboru hedvábnictví působících v prefektuře, výstavy a naučné lekce. Dormitory V jižním bloku bývalé ubytovny jsou situovány prostory pro menší školení a semináře a kancelářské zázemí pro dočasné školitele. V severním bloku jsou ponechány pokoje pro dočasné ubytování v původním tradičním japonském stylu. Propojení nábřeží a školícího centra bylo dosáhnuto zvýšeným počtem vstupů do učeben a jídelny z jižní strany objektu. Tento úzký pruh nábřeží je zabydlen zvýšenými terasami a zelenými plochami s vysazeným bambusem.Na západní straně je školící centrum rozšířeno o hygienický blok, který konzolou mírně vystupuje za hranu nábřeží. Vytváří vyhlídkovou terasu a tím taky rozšiřuje úzký průchod mezi objektem a okrajem svahu. Mezi bloky školícího centra a ubytovny je podélné zelené atrium. Brunat House Objekt Paula Brunata plní společensko-administrativní funkci. První manažer objekt využíval pouze pár roků, poté bylo jeho využití změněno na školu pro pracovníky přádelny. Hlavní sál je doplněn vstupním foyer, šatnou, hygienickým zázemím a občerstvením. V přístavku na západní straně objektu je situováno administrativní zázemí areálu – kanceláře Tomioka Silk Mill Division, hlavního správního orgánu. Další jeho činností je údržba areálu, péče o návštěvníky, školení průvodců, výzkum a provádění průzkumů spojených se zápisem přádelny na UNESCO. Spolupracuje s vládním oddělením prefektury Gunma World Heritage Registration Promotion Division a dalšími experty. Nábřeží Nábřeží nad řekou osvětlené jižním sluncem je ideálním místem pro vytvoření odpočinkového prostoru pro přilehlé funkce muzea a školícího centra s vyhlídkou. Relaxační nábřeží s odpočinkovými zákoutími, posezením a vyhlídkou na protější svahy propojí japonskou přírodu s technicistním prostředím a duchem evropským, tak jak tomu bylo při vzniku přádelny. Školící centrum má sloužit jak potřebám místních organizací, tak k setkání odborníků z celého světa. Mělo by tak spojovat prvky japonské i západní kultury.
|
|
|
Konverze ubytovny na Školící centrum manažerů kulturního dědictví, Tomioka Silk Mill, Japonsko
Dolkošová, Vendula ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Předmětné stávající objekty řešeného školícího centra se nacházejí na jižním okraji areálu Tomioka Silk Mill na nábřeží nad prudkým korytem řeky. Jedná se o objekt bývalých ubytoven pro pracovnice přádelny „Dormitory“ a dům Paula Brunata, prvního ředitele továrny „Brunat House“. Zápis továrny na list světového dědictví UNESCO a její následná funkční proměna vyvolá potřebu školených odborníků. Již dnes se tématem přádelny Tomioka Silk Mill zabývá mnoho organizací a také dobrovolnických skupin z širokého okolí. V novém školícím centru by mohly probíhat tematické přednášky o hedvábnictví, historii Tomioka Silk Mill a dalších lokalit hedvábnictví, kurzy, semináře a školení průvodců a dalších dobrovolníků, příprava a konzultace propagace přádelny, konference zahraničních odborníků průmyslového dědictví, expertů v oboru hedvábnictví působících v prefektuře, výstavy a naučné lekce. Dormitory V jižním bloku bývalé ubytovny jsou situovány prostory pro menší školení a semináře a kancelářské zázemí pro dočasné školitele. V severním bloku jsou ponechány pokoje pro dočasné ubytování v původním tradičním japonském stylu. Propojení nábřeží a školícího centra bylo dosáhnuto zvýšeným počtem vstupů do učeben a jídelny z jižní strany objektu. Tento úzký pruh nábřeží je zabydlen zvýšenými terasami a zelenými plochami s vysazeným bambusem.Na západní straně je školící centrum rozšířeno o hygienický blok, který konzolou mírně vystupuje za hranu nábřeží. Vytváří vyhlídkovou terasu a tím taky rozšiřuje úzký průchod mezi objektem a okrajem svahu. Mezi bloky školícího centra a ubytovny je podélné zelené atrium. Brunat House Objekt Paula Brunata plní společensko-administrativní funkci. První manažer objekt využíval pouze pár roků, poté bylo jeho využití změněno na školu pro pracovníky přádelny. Hlavní sál je doplněn vstupním foyer, šatnou, hygienickým zázemím a občerstvením. V přístavku na západní straně objektu je situováno administrativní zázemí areálu – kanceláře Tomioka Silk Mill Division, hlavního správního orgánu. Další jeho činností je údržba areálu, péče o návštěvníky, školení průvodců, výzkum a provádění průzkumů spojených se zápisem přádelny na UNESCO. Spolupracuje s vládním oddělením prefektury Gunma World Heritage Registration Promotion Division a dalšími experty. Nábřeží Nábřeží nad řekou osvětlené jižním sluncem je ideálním místem pro vytvoření odpočinkového prostoru pro přilehlé funkce muzea a školícího centra s vyhlídkou. Relaxační nábřeží s odpočinkovými zákoutími, posezením a vyhlídkou na protější svahy propojí japonskou přírodu s technicistním prostředím a duchem evropským, tak jak tomu bylo při vzniku přádelny. Školící centrum má sloužit jak potřebám místních organizací, tak k setkání odborníků z celého světa. Mělo by tak spojovat prvky japonské i západní kultury.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
host ::
RSS.