|
|
Hodnocení efektivity reintrodukce lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) do vybraných lokalit jihočeských toků
KOLAŘÍK, Tomáš
Cílem této bakalářské práce je zpracování a zhodnocení údajů o vysazování a úlovcích lipana podhorního (Thymallus thymallus) ve vybraných revírech jihočeských řek na základě statistik JčÚS ČRS. Dalším cílem práce je vyhodnocení výsledků dosavadních snah o obnovu či posílení populací lipana v úsecích řek Blanice vodňanská pod ÚN Husinec a Vltava pod ÚN Lipno prostřednictvím vysazení násad. V obou lokalitách se lipan dříve hojně vyskytoval a docházelo zde i k jeho přirozenému výtěru. V posledních letech zde prakticky došlo k vymizení tohoto druhu a jeho výskyt je pouze ojedinělý.
|
|
| |
|
|
Věk a růst lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) původem z různých lokalit - hodnocení na základě analýzy šupin
CHYTRÝ, Martin
Hlavním cílem této práce je vyhodnotit a porovnat věk a délkový růst lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) na vybraných tocích v Jihočeském kraji (Blanice - vodňanská, Volyňka, Teplá Vltava a Otava) a v Rakousku (řeka Traun a Salzach), se zaměřením na tok Teplé Vltavy a řeky Traun. Na základě výsledků pak případně odůvodnit možné úpravy pravidel sportovního rybolovu, za účelem ochrany a posílení přirozených populací lipana. Celkem bylo studováno 53 jedinců, kteří byli na sledovaných lokalitách odloveni v průběhu let 2011 - 2015 pomocí elektrického agregátu nebo rybářské udice. Určení věku a růstu bylo založeno na analýze šupin největších jedinců. Pro zpětný výpočet délkového růstu byla použita metoda Rosy Lee (1920). Nejvyšší věk a to 8 let, byl zjištěn u lipanů v řece Teplá Vltava. Na rakouské řece Traun, kde se vyskytují trofejní lipani, náleželi nejstarší ze studovaných ryb do věkové skupiny 5+. Výrazně rychlejšího růstu dosahovali lipani z řeky Traun, což zřejmě souvisí s optimálnějšími životními podmínkami (teplota vody, množství potravy) v daném toku. Dále bylo zjištěno, že minimální lovné délky (30 cm) dosahují lipani na sledovaných tocích v Jihočeském kraji již ve 3. - 4. roku života. Přirozené reprodukce se tak mohou účastnit pouze 1 - 2krát. Z tohoto důvodu je tedy pro navýšení počtu přirozených výtěrů a tím posílení původních populací lipana podhorního zvýšení minimální lovné délky zcela oprávněné.
|
|
|
Semi-intensive rearing of young breeding European grayling (Thymallus thymallus L.) using self-seeded insect.
SADLOŇ, Patrik
Cieľom pokusu bolo otestovanie polointenzívneho odchovu remontných lipňov tymianových (Thymallus thymallus) s využitím technických prostriedkov k lákaniu náletovej potravy. Ryby pochádzali z dvoch zdrojov a boli odchovávané v objektoch Pstruhařství ČRS Kaplice a Experimentální rybochovné pracoviště a pokusnictví (ERPP) Fakulty rybářství a ochrany vod JU vo Vodňanoch. Odchov prebiehal od začiatku mája do konca októbra až polovice novembra 2015. V Kaplici boli využité 3 betónové žľaby. Jeden kontrolný a na ďalšie boli inštalované technické prvky k lákaniu hmyzu: jeden so svetlom namiereným na plastovú dosku inštalovanú pod hladinu a druhý s elektrickými lapačmi hmyzu. Vo Vodňanoch boli ryby odchovávané v dvoch sádkach. Jedna bola použitá pre kontrolnú skupinu a v druhej boli spoločne otestované podvodné svetlo a lapače hmyzu. Všetky skupiny boli taktiež kŕmené komerčne vyrábaným granulovaným krmivom. Ryby boli pravidelne merané (celková dĺžka, dĺžka tela, hmotnosť) a vyšetrované veterinárnym lekárom. V priebehu experimentu bol v prvých obdobiach odchovu v Kaplici zaznamenaný lepší rast v žľabe s osvetlenou doskou. Vizuálne bolo potvrdené, že ryby prijímali hmyz v blízkosti technických prvkov v oboch lokalitách. Priebeh experimentu bol v oboch lokalitách, hlavne v období od júla do konca septembra, silne ovplyvnený zhoršením zdravotného stavu rýb s následným horším príjmom krmiva. V Kaplici došlo rovnako ku kolísaniu kvality prítokovej vody a vniknutiu dravých rýb do odchovných nádrží. To viedlo k veľmi vysokým stratám odchovávaných rýb v oboch lokalitách. I cez niektoré pozitívne zistenia sa efekt použitých prostriedkov pre odchov lipňa v zvolených objektoch nepodarilo preukázať.
|
|
|
Genetická diverzita lipana podhorního (Thymallus thymallus) a její vztah ke stavu jeho populací v ČR
HAVELKA, Miloš
Cílem této práce je posouzení genetické diverzity lipana podhorního (Thymallus thymallus). Ze 147 vzorků z celkem 21 populací byla osekvenována část mitochondriální DNA, a to fargment pro D-loop o délce 1083 párů bází a fragment pro cytochrom b o délce 1076 párů bází. Populace byly vzorkovány na území České republiky, Slovenska a Bosny. Bylo odhaleno celkem 17 haplotypů s průměrnou hodnotou haplotypové diverzity Hd = 0,5480 a s hodnotami genetické vzdálenosti (FST) v rozsahu od 0,001 do 0,9341. Nejčetněji byl zastoupen haplotyp TH1, a to u 92 jedinců. Odvozený vnitrodruhový fylogenetický strom odhalil tři dobře oddělené skupiny. Jedna skupina byla reprezentována dunajskými haplotypy ze Slovenska. Druhá vysoce divergentní skupina obsahovala jedince z řeky Vrbas v Bosně a poslední největší skupina zahrnovala haplotypy ze všech tří povodí na našem území. Předpokládáme, že získané výsledky budou později aplikovány pro vhodnou volbu ochranářských strategií, které povedou k ustálení stavů původních populací tohoto stále vzácnějšího druhu na našem území.
|
|
|
Citlivost adultních ryb různých druhů k anestetiku hřebíčkový olej
ŠKEŘÍK, Jindřich
Při pokusech s generačními rybami různých druhů (jeseter sibiřský, siven americký, amur černý- remontní ryby) při teplotě v období umělých výtěrů (mimo sivena amerického a amura černého) byla zjišťována jejich citlivost k anestetiku hřebíčkový olej. Pokusy byly prováděny se 17 druhy ryb s čeledí kaprovití (jelec jesen- zlatá forma, jelec proudník, jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, parma obecná, amur bílý a černý, tolstolobec pestrý), lososovití (pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký), lipanovití (lipan podhorní), štikovití (štika obecná), okounovití (candát obecný), jeseterovití (jeseter sibiřský, vyza velká) a keříkovcovití (sumeček africký). Při použití koncentrací 0,03ml.l-1(pstruh obecný a duhový, siven, lipan, štika, candát, jesen, proudník, tloušť, parma, ostroretka), 0,04ml.l-1 (amur bílý a černý, tolstolobec), 0,05ml.l-1 (sumeček africký) a 0,07ml.l-1 (jeseter sibiřský, vyza velká) bylo dosaženo u všech druhů fáze IIb., která je dostačují při manipulaci s rybami při umělém výtěru. K odeznění anestézie došlo u většiny druhů v časovém intervalu 10-17 minut (11 druhů) a u ostatních v intervalu 20-26 minut (5 druhů). Výsledky potvrdily doporučované koncentrace u ryb lososovitých a lipana (0,025-0,033ml.l-1),u jeseterovitých (0,07ml.l-1), u sumečka afrického (0,05ml.l-1). U většiny druhů ryb čeledi kaprovití (kromě amura bílého a černého, tolstolobce) byla použitá koncentrace nižší než doporučovaná (0,04-0,05ml.l-1)
|
|
|
Možnosti zvyšování produkce kvalitních násad lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) pro zarybňování volných vod
NEBESKÝ, Václav
Lipan podhorní (Thymallus thymallus L.) je důležitý a původní druh v České republice. V dnešní době je však lipan v našich vodách na ústupu. Je to způsobeno mnoha důvody. Především zvýšením rybářského tlaku, nevhodnými úpravami toků, znečištěním vod, zvýšeným výskytem predátorů atd. Proto je nutné věnovat tomuto problému pozornost. Hlavními cíly mé práce byla optimalizace technologie snížení povýtěrové mortality generačních lipanů. Optimalizace technologie chovu plůdku lipana podhorního (Thymallus thymallus L.). Využití uměle odchovaných násad lipana podhorního v podmínkách volných vod. Experimenty probíhaly na řece Blanici a na líhni patřící MO ČRS Husinec. Část prací byla provedena v roce 2005, většina však proběhla během roku 2006. Výsledky této práce naznačují, že je možné snížit povýtěrovou mortalitu generačních lipanů aplikací antibiotik. Problém je však s vysokými ztrátami po vysazení.
|
host ::
RSS.