|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
|
Zdroje elektrické a tepelné energie
Kosek, Stanislav ; Pitron, Jiří (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této semestrální práce je seznámení s různými typy zdrojů elektrické energie v České republice. Budu se zabývat elektrárnami, nacházejícími se v ČR a zmíním i elektrárny, které u nás nemají takový potenciál využití jako jinde ve světě. Zhruba třetinové zastoupení mají v ČR jaderné elektrárny, které jsou pro okolní prostředí méně škodlivé než elektrárny tepelné. Je to způsobené tím, že jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší pouze vodní páry z chladicích věží, kdežto komíny tepelných elektráren odcházejí do ovzduší různé škodlivé plyny i přes snahu je co nejvíce zredukovat. Dále už zmíněné tepelné elektrárny, které k výrobě elektrické energie potřebují převážně fosilní paliva, jako jsou černé nebo hnědé uhlí. Některé z těchto elektráren jsou navržené tak, aby mohly spalovat biomasu, jako je například dřevní štěpka, kůra a jiný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Nakonec jsou tu obnovitelné zdroje energie, které se jeví jako nejčistší zdroj elektrické energie. Ovšem tenhle typ má jeden háček: Nelze je stavět všude. Jako příklad uvedu větrnou elektrárnu. Tento typ elektrárny není efektivní postavit tam, kde fouká málo, proto se obvykle staví na výše položených místech.
|
|
|
Zdroje elektrické a tepelné energie
Kosek, Stanislav ; Pitron, Jiří (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této semestrální práce je seznámení s různými typy zdrojů elektrické energie v České republice. Budu se zabývat elektrárnami, nacházejícími se v ČR a zmíním i elektrárny, které u nás nemají takový potenciál využití jako jinde ve světě. Zhruba třetinové zastoupení mají v ČR jaderné elektrárny, které jsou pro okolní prostředí méně škodlivé než elektrárny tepelné. Je to způsobené tím, že jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší pouze vodní páry z chladicích věží, kdežto komíny tepelných elektráren odcházejí do ovzduší různé škodlivé plyny i přes snahu je co nejvíce zredukovat. Dále už zmíněné tepelné elektrárny, které k výrobě elektrické energie potřebují převážně fosilní paliva, jako jsou černé nebo hnědé uhlí. Některé z těchto elektráren jsou navržené tak, aby mohly spalovat biomasu, jako je například dřevní štěpka, kůra a jiný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Nakonec jsou tu obnovitelné zdroje energie, které se jeví jako nejčistší zdroj elektrické energie. Ovšem tenhle typ má jeden háček: Nelze je stavět všude. Jako příklad uvedu větrnou elektrárnu. Tento typ elektrárny není efektivní postavit tam, kde fouká málo, proto se obvykle staví na výše položených místech.
|
|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
host ::
RSS.