|
|
Vzdělávání sester v intenzivní péči
Klozová, Ivana ; Kulířová, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila tématiku vzdělávání sester v intenzivní péči. V oblasti sesterského vzdělávání bylo nutné reagovat na nové trendy v Evropské unii. V posledních letech se situace na poli vzdělávání v mnohém změnila. Zákon č. 201/2017 Sb. přinesl novinku v tom, že byl zrušen kreditní systém vzdělávání a z tohoto důvodu je možné usuzovat, že tím motivace sester ke vzdělávání mohla poklesnout. Teoretická část popisuje historii intenzivní péče ve světě a v České republice. Zmíněna je historie vzdělávání sester v intenzivní péči a historie specializačního vzdělávání sester v České republice. V další kapitole je poukázáno na současnou situaci intenzivní péče, požadavky na kvalifikační vzdělání všeobecné sestry a kompetence sestry specialistky. Avizovány jsou možnosti vzdělávání v intenzivní péči v současné době včetně celoživotního vzdělávání. Nedílnou součástí je kapitola motivace. Hlavním cílem mojí diplomové práce bylo zjistit motivaci sester ke specializačnímu vzdělávání v intenzivní péči. V dílčím cíli jsem poté mapovala motivaci sester se nadále vzdělávat v rámci celoživotního vzdělávání. Zvoleny byly výzkumné otázky: 1.Jaký náhled mají samy sestry z intenzivní péče na specializační vzdělání? 2.Jsou sestry pracující na intenzivní péči dostatečně motivovány k dalšímu...
|
|
|
Edukační schopnosti sester - teorie a praxe
Novotná, Tatiana ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Javůrková, Alena (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám tématem "Edukační schopnosti sester - teorie a praxe". Cílem práce je přiblížit tematiku edukace, zjistit úroveň teoretických vědomostí sester v oblasti edukace pacientů, pracujících na klinikách chirurgických oborů Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, a pokusit se zjistit úroveň kvality prováděné edukace na základě dotazníkového šetření a spokojenosti pacientů. Bakalářská práce je rozdělená na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část obsahuje náhled do historie pedagogiky a vývoje edukace, popisuje základní pojmy edukace a edukační determinanty, které nám pomáhají pochopit danou tématiku. Přibližuje náročnou práci sester - edukátorek, které k poskytování edukační činnosti musí ovládat edukační proces, rozumět problematice ve které edukují, též ovládat umění komunikace s pacientem. Praktická část je zaměřena na kvantitativní průzkum formou dotazníkového šetření, které bylo provedeno ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány v tabelárních a grafických přehledech. Vybraná část získaných dat je statisticky zpracována, v diskuzi je proveden rozbor výsledků šetření. Výsledky práce potvrzují, že pacienti jsou spokojeni s prováděnou edukací. Ukázalo se, že teoretické vědomosti sester a spokojenost pacientů...
|
|
|
Psychicky náročné momenty v práci sestry v intenzivní péči
Myslivcová, Klára ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Zdravotnické povolání Všeobecná sestra v oboru intenzivní péče je v mnohém specifickou profesí a klade na daného jedince velmi vysoké nároky, jak fyzické, psychické, technické, tak osobnostní i charakterové. Věnovat se psychické zátěži, která je na tuto zdravotní sestru kladena, podrobně rozebírat jednotlivé, potencionálně rizikové, profesní situace, ve kterých se pohybuje a snažit se hledat způsoby k ulehčení jejich zvládnutí, je velmi aktuální téma, jehož zpracování, i opakované, má velký smysl pro přítomnost i budoucnost ošetřovatelské péče v tomto oboru. Cílem této diplomové práce je věnovat se psychicky náročným profesním situacím, které všech 129 oslovených zdravotních sester, v menším oblastním zdravotnickém zařízení, považuje za psychicky hůře zvládnutelné, a které jim ztěžují už tak náročné povolání. Tyto situace jsou pojmenovány a následně vyhodnoceny i pomocí stanovených hypotéz. Z výsledků provedeného anonymního kvantitativního dotazníkového šetření je jasně patrné, že nejvyšší míru psychické zátěže nebo nepohody způsobují situace, které jsem nazvala: "Přímo spojené s výkonem zdravotnického povolání Všeobecná sestra na oddělení ARO, JIP". A to konkrétně komunikace s pozůstalými po pacientovi. A naopak nejnižší míru oné nepohody způsobují situace: "Nepřímo spojené s výkonem...
|
|
|
Prevence pochybení během podávání léků sestrou
KUBÍKOVÁ, Nikola
Současný stav: V současné době je bezpečnost pacientů klíčovým prvkem v poskytovaní bezpečné a kvalitní péče. Bezpečí pacienta je ohroženo nejčastěji právě medikačními chybami (Buchini a Quattrin, 2012). Každý poskytovatel zdravotnických služeb by měl mít svým vnitřním předpisem jasně definovaná pravidla týkající se medikačního procesu. Také by měl motivovat své pracovníky k hlášení případných pochybení do systému hlášení nežádoucích událostí (NU), který slouží k vytvoření funkčních nápravných opatření. Důležité je nezapomínat na úlohu pacienta v prevenci medikačního pochybení. Cíle práce: Cílem výzkumu bylo zjistit, zda sestry znají doporučený ošetřovatelský postup podávání léků pacientům. Také jaká jsou nejčastější pochybení během podávání léků sestrou. Dále identifikovat nejčastější příčiny a popsat preventivní mechanizmy snižující riziko medikačního pochybení. V neposlední řadě nás zajímal způsob zapojení pacientů do procesu bezpečného podávání léků. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo metodou kvalitativního výzkumu. Sběr dat byl proveden metodou dotazování, spolu s technikou hloubkového rozhovoru. Kvalitativní data byla kódována metodou ,,papír a tužka" a významově uspořádána do kategorizačních skupin spolu se schématy. Výzkumný soubor: Pro získání co nejobjektivnějších výsledků bylo výzkumné šetření provedeno se sestrami a pacienty pouze z Chirurgického oddělení z jedné konkrétní ošetřovatelské jednotky. První výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na chirurgickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a druhý výzkumný soubor tvořilo šest klientů hospitalizovaných na stejném oddělení. Vzhledem k tomu, že jsme se setkaly s neochotou a obavami zdravotnického personálu spolupracovat na výzkumném šetření, není výzkumný vzorek širší.
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u pacientů se spinální muskulární atrofií
HRBKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce je zaměřena na definování specifik ošetřovatelské péče u pacientů s onemocněním spinální muskulární atrofie. SMA je řazeno mezi nevyléčitelná genetická onemocnění, způsobující postupné atrofování svalů a deformity těla. Zůstává ale zachované smyslové vnímání a intelekt. Výskyt onemocnění v novorozeneckém a dětském věku převažuje, není však výjimkou propuknutí nemoci v dospělém věku. Vhodná ošetřovatelská péče má velký význam v udržení stávajícího zdravotního stavu pacientů po nejdelší možnou dobu a oddálení nástupu zhoršení zdraví. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme onemocněním SMA, incidencí, rozdělením, možnostmi terapie a ošetřovatelskou péči. V souvislosti s tématem bakalářské práce jsme zvolili tři cíle. 1.: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pediatrických pacientů se spinální muskulární atrofií z pohledu všeobecných sester. 2.: Zmapovat specifika ošetřovatelské péče u dospělých pacientů se spinální muskulární atrofií z pohledu všeobecných sester. 3.: Porovnání specifik ošetřovatelské péče u pediatrických a dospělých pacientů se spinální muskulární atrofií. K naplnění zvolených cílů nám posloužila metoda kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Ke kvalitnímu zhodnocení cílů nám sloužily výzkumné otázky: Jak specifikují sestry ošetřovatelskou péči poskytovanou pediatrickému pacientovi se spinální muskulární atrofií? Jak specifikují sestry ošetřovatelskou péči poskytovanou dospělému pacientovi se spinální muskulární atrofií? S jakými potřebami se nejčastěji setkávají sestry při péči o pacienta se spinální muskulární atrofií? Výzkumný soubor tvořilo celkem šest respondentek, z nichž tři oslovené měly zkušenosti s péčí o pediatrické pacienty a tři oslovené s péčí o pacienty dospělé. Ke zpracování byla využita technika otevřeného kódování, formou tužka a papír. Získané informace jsme rozdělili do kategorií. Z výzkumného šetření vyplývá, že pro sestry pečující o pediatrické pacienty je důležitý věk při prvním výskytu onemocnění. Je ovlivněna možnost komunikace. Převládá zajištění fyziologických potřeb. V ošetřovatelské péči je důležitá průchodnost tracheostomické kanyly a kontrola stavu dutiny ústní. V otázce výživy preferují podání stravy přes PEG. Také se shodují na potřebě polohování. Vyprazdňování moče zajišťují pomocí PMK nebo močením do plen. Shodují se na podávání laxativ a manuálním vybavení stolice. Výzkumné šetření u sester pečujících o pacienty dospělé nám objasňuje, že nejčastější bariérou je stav vědomí, psychický stav a porucha verbální a neverbální komunikace. U potřeb sestry uvádí potřeby fyziologické, i naplnění psychických potřeb. V ošetřovatelské péči o dýchací cesty sestry uvádějí péči o tracheostomickou kanylu a odsávání. U výživy preferují per os. Poté zavedení NGS nebo NJS. Nejčastěji podání stravy přes PEG. Při imobilitě pacienta se shodují na polohování. Pro vyprazdňování moče používají PMK, nebo epicystostomii. Shodují na podávání laxativ, klyzmat a také manuálním vybavení stolice. Výsledky šetření nám poukazují na rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované dětem a dospělým. Nejpodstatnějšími v kategorii bariér v komunikaci, je u dětí věk a u dospělých stav vědomí, ochota a možnost komunikace. U dospělých pacientů to je touha v plnění i vyšších potřeb, kdežto u dětí jde o naplnění fyziologický a sociálních potřeb. V ošetřovatelské péči podstatné rozdíly nalezeny nejsou. Ze získaných výsledků v praktické části bakalářské práce bych chtěla použít poznatky k rozšíření informovanosti všeobecných sester, které nemají zkušenosti s péčí o pacienty s SMA a také k lepší informovanosti širší veřejnosti o tomto vzácném a mnohdy fatálním onemocnění.
|
|
|
Význam práce sestry při zajišťování výživy u seniorů
KOPAČKOVÁ, Lucie
Teoretická východiska Stárnutí a stáří je přirozenou součástí každého jedince během jeho života. Většina populace si přeje dožít život aktivně a pokud možno co nejkvalitněji. Jedním z faktorů, které nejvíce ovlivňují zdravé stárnutí, je výživa. Pro udržení kvalitního života a dobré fyzické kondice hraje adekvátní výživa významnou roli. Výživové potřeby seniorů jsou úzce specifické. Jsou dány především změnami organismu a celou řadou dalších faktorů vyplývajících z životního stylu seniora. Důležitou roli hrají zejména stravovací návyky, sociální a kulturní prostředí, vzdělání, společenské postavení, ekonomická úroveň a v neposlední řadě zdravotní a psychický stav daného jedince. Správná výživa seniorů přispívá k jejich zdraví a pocitu pohody, stejně tak je důležitá pro zotavení se z nemoci, ke které je starší člověk náchylnější. Při zajišťování stravy seniorům v nemocnici je velmi důležitá role všeobecné sestry. Cíle práce Pro zpracování diplomové práce byly stanoveny 4 cíle: 1. Zjistit, zda sestry dodržují zásady podávání stravy seniorům. 2. Identifikovat nejčastější faktory, které ovlivňují stravování seniorů v nemocnici. 3. Zmapovat, jaké nejčastější poruchy výživy se u seniorů v nemocnici objevují. 4. Zjistit, jaká je nejčastější dieta u seniorů hospitalizovaných v nemocnici. Použité metody Výzkumné kvalitativní šetření probíhalo formou skrytého pozorování. Pozorovaným objektem byly sestry pracující na oddělení následné péče, které byly pozorované při podávání stravy seniorům. Skryté pozorování bylo doplněno hloubkovými rozhovory s pozorovanými sestrami. Pozorování bylo zpracováno v programu Microsoft Excel formou tabulek a rozhovory byly zpracované v programu Atlas.ti. Výsledky Z pozorování sester při podávání stravy seniorům se ukázalo, že žádná z pozorovaných sester nedodržela všechny zásady pro podávání stravy seniorům v nemocnici. Ve větší či menší míře se každá pozorovaná sestra dopustila určité chyby. Mezi nejčastěji se vyskytující chyby patřily následující. Při servírování jídla sestry nepoužily zástěru nebo empír, sestry nezamezily přímému kontaktu rukou s potravinami. Téměř polovina pozorovaných sester nevěnovala P/K dostatek času a podpora P/K během podávání stravy ze strany pozorovaných sester byla taktéž nedostačující. Další téměř polovina pozorovaných sester nepopřála pacientům dobrou chuť. Za zmínku stojí i poslední nejčastěji se vyskytující chyba téměř polovina sester si po procesu podávání stravy po sobě neuklidila pomůcky. Za nejčastější faktory ovlivňující stravování seniorů v nemocnici označily dotazované sestry v rozhovorech následující faktory: biologické změny ve stáří, různé typy demence, psychický stav jedince, přidružená onemocnění, užívání léků, stravovací návyky jedince, stav dentice (zubní protéza), vliv rodiny. Za nejčastější poruchy výživy označily tyto poruchy: nechutenství, dehydrataci, nadváhu, obezitu a podvýživu. Za nejčastější diety, které senioři v nemocnici dodržují, byly označeny: dieta číslo 3, 9, 4, 0, dále pak diety v mleté formě, kašovité formě a strava podávaná přes NGS (nasogastrická sonda). Závěr Na základě výzkumného šetření a prostudované odborné literatury byl navržen pro ošetřující personál standard ošetřovatelské péče s názvem "Podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování." Ošetřující personál tak bude mít příležitost využívat manuál, který jim bude sloužit jako správný postup při podávání stravy pacientům s deficitem sebepéče v oblasti stravování, a sestry nebudou daný výkon považovat za rutinní záležitost.
|
|
|
Psychosociální pracovní zátěž sester a sociálních pracovníků.Kvantitativní šetření.
STEHLÍKOVÁ, Kateřina
V závěrečné bakalářské práci se zabývám problematikou psychosociální pracovní zátěže zdravotních sester a sociálních pracovníků. Bakalářská práce je jako obvykle rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na charakteristiku zátěže, na její druhy, na jednotlivé zátěžové situace. Dále jsou zde popsány pojmy, jako je např. pracovní zátěž, psychosociální zátěž. Neopomenula jsem se věnovat koncepci ošetřovatelství, profesi zdravotní sestry a také charakteristice sociální práce a profesi sociálního pracovníka. Praktickou část jsem zaměřila na zjištění míry psychosociální pracovní zátěže a na identifikaci příčin psychosociální pracovní zátěže u sester a sociálních pracovníků. Pro zjištění stanovených cílů byla použita metoda dotazování pomocí nestandardizovaného dotazníku. Dotazník jsem sestavila na základě svých zkušeností a osobních předpokladů. Skupinu dotazovaných tvořili zdravotní sestry a sociální pracovníci z Jihomoravského kraje okresu Znojmo. Výsledky byly zpracovány do grafu. Výzkum prokázal, že u obou profesí lze identifikovat míru i příčiny psychosociální pracovní zátěže. Zvolením tohoto tématu jsem chtěla poukázat na psychosociální pracovní zátěž, která zdravotní sestry i sociální pracovníky denně doprovází. Tato práce mně přinesla spoustu informací a zamyšlení se nad touto problematikou. Doufám, že to přinese i nějaké pozitivum zdravotním sestrám, sociálním pracovníkům a také jejich nadřízeným. Zamyšlení se nad touto problematikou by mohlo mnohé vést k řešení či dokonce k odstranění některých problémů, které jsou s daným tématem spojeny.
|
host ::
RSS.