|
|
Motivační a demotivační faktory při výkonu povolání všeobecné sestry
Hanousková, Jindřiška ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivačními a demotivačními faktory, které ovlivňují práci všeobecných sester a jejich spokojenost. Cílem výzkumu je zmapování motivačních a demotivačních faktorů, které ovlivňují pracovní výkonnost všeobecné sestry v Oblastní nemocnici Kolín a. s. Pro výzkum byla vybrána metoda kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník je vlastní konstrukce a představuje písemně sestavené otázky na předem připraveném formuláři. K tvorbě dotazníku byly použity výstupy z několika výzkumů s podobnou problematikou. Na základě mého výzkumu jsem zjistila, že mezilidské vztahy u všeobecných sester patří mezi velmi silné motivační faktory, ale pokud jsou vztahy špatné a nefunkční působí demotivačně a sestry je označily jako důvod pro změnu zaměstnavatele. Za nejsilnější motivační faktor bylo sestrami označeno uznání od pacienta. Vzhledem k tomu, že výzkum byl kvantitativní povahy a zpracovával výsledky z celé nemocnice, bych doporučovala výzkum zopakovat s odstupem času a zaměřit se na preference jednotlivých oddělení a specifika jejich motivačních a demotivačních faktorů. Dále doporučuji výzkum doplnit o zjištění faktorů pracovní spokojenosti zaměstnanců, tak jak jsou uspokojovány zaměstnavatelem. klíčová slova: všeobecná sestra, výzkum, motivace, demotivace, spokojenost sester,...
|
|
| |
|
|
Motivační a demotivační faktory při výkonu povolání všeobecné sestry
Hanousková, Jindřiška ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivačními a demotivačními faktory, které ovlivňují práci všeobecných sester a jejich spokojenost. Cílem výzkumu je zmapování motivačních a demotivačních faktorů, které ovlivňují pracovní výkonnost všeobecné sestry v Oblastní nemocnici Kolín a. s. Pro výzkum byla vybrána metoda kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník je vlastní konstrukce a představuje písemně sestavené otázky na předem připraveném formuláři. K tvorbě dotazníku byly použity výstupy z několika výzkumů s podobnou problematikou. Na základě mého výzkumu jsem zjistila, že mezilidské vztahy u všeobecných sester patří mezi velmi silné motivační faktory, ale pokud jsou vztahy špatné a nefunkční působí demotivačně a sestry je označily jako důvod pro změnu zaměstnavatele. Za nejsilnější motivační faktor bylo sestrami označeno uznání od pacienta. Vzhledem k tomu, že výzkum byl kvantitativní povahy a zpracovával výsledky z celé nemocnice, bych doporučovala výzkum zopakovat s odstupem času a zaměřit se na preference jednotlivých oddělení a specifika jejich motivačních a demotivačních faktorů. Dále doporučuji výzkum doplnit o zjištění faktorů pracovní spokojenosti zaměstnanců, tak jak jsou uspokojovány zaměstnavatelem. klíčová slova: všeobecná sestra, výzkum, motivace, demotivace, spokojenost sester,...
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření na jednotkách intenzivní péče
Šenkýřová, Jana ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Malina, Antonín (oponent)
Předmětem diplomové práce je zpracování problematiky syndromu vyhoření. Teoretická část se zabývá především oblastí prevence ze strany zaměstnavatele, podporou ze strany Ministerstva zdravotnictví. Je porovnáváno poskytování psychosociální podpory v jednotlivých složkách Záchranného integrovaného systému. Dále je popsána aktuální situace v poskytování dlouhodobé intenzivní péče (oddělení NIP/ DIOP) se zaměřením na příčiny vzniku syndromu vyhoření na těchto odděleních. V praktické části jsou prostřednictvím kvalitativní metody sběru dat popsány oblasti prevence ve 4 pražských nemocnicích (ÚVN, FN Motol, RK Malvazinky, ETOILE CZ, a. s.). Analýzou praktické části kvantitativního šetření mezi všeobecnými sestrami bylo zjištěno, že by většina respondentů považovala za přínosné zavést anonymní telefonickou linku v rámci psychosociální podpory pro zdravotnické pracovníky. Respondenti se také domnívají, že by bylo vhodné, aby byla zaměstnavatelům zákonem uložena povinnost poskytovat zdravotnickým pracovníkům psychosociální podporu. Z šetření vyplývá, že zaměstnavatelé, ač jsou si vědomi zvýšeného rizika vzniku syndromu vyhoření na oddělení následné intenzivní péče, nehodnotí výskyt tohoto jevu pomocí nástrojů k tomu určených. Na základě komparace obou výzkumných metod bylo mimo jiné prokázáno, že 63 %...
|
|
|
Výskyt projevů a míra zasažení syndromem vyhoření sociálních pracovníků Úřadu práce v Českém Krumlově
NAGYOVÁ, Monika
Cílem práce je zmapování výskytu projevů a míra zasažení syndromem vyhoření sociálních pracovníků nepojistných sociálních dávek na úřadu práce v okrese Český Krumlov. Jaké jsou nejzávažnější stresory a zdali mají povědomí o technikách relaxačních cvičení předcházející syndromu vyhoření či zda zaměstnavatel poskytuje nějaké kompenzace vzhledem k psychicky náročnému povolání. Bakalářská práce bude dělena na dvě části, teoretickou a praktickou, která bude spočívat v kvantitativním výzkumu daného problému. Teoretická část práce vycházela z dostupné literatury a částečně z mých poznatků z kurzu syndromu vyhoření ve vzdělávacím středisku, kde jsem získala osvědčení o absolvování. Dalším zdrojem je sedmiletá praxe v oboru. Metodická část obsahuje zdůvodnění výběru kvantitativní výzkumné strategie, dále obsahuje popis realizace výzkumného dotazování. Praktická část práce seznamuje s výsledky zjištění z provedených pěti rozhovorů se sociálními pracovníky vyplácejícími sociální dávky. Tyto zjištění odpovídají na stanovenou hypotézu, která se zabývá tím, jak sociální pracovníci vnímají delimitaci k 1.1.2012.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester
FRÖMLOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, co je to syndrom vyhoření, jak se projevuje a jaká je jeho prevence. Zároveň si klade za cíl představit souvislosti mezi syndromem vyhoření a osobnostními charakteristikami zdravotních sester. V empirické části se práce snaží zachytit rozdíly v míře vyhoření sester na psychiatrii ve srovnání s jinými odděleními a v závěru se snaží tyto odlišnosti vysvětlit.
|
|
|
Psychohygiena sociálních pracovníků
VORÁČKOVÁ, Pavla
Práce sociálního pracovníka patří mezi náročné pomáhající profese. Psychohygiena je soubor pravidel, která slouží k udržení, prohloubení nebo znovuzískání duševní rovnováhy a zdraví. Hlavním cílem této diplomové práce je zmapovat psychohygienické prostředky užívané sociálními pracovníky, kteří pracují v regionu města Strakonice. Vzhledem k cílům práce jsem zvolila kvalitativní metody sběru dat i jejich interpretace. Z výsledků mé práce vznikly následující hypotézy: Náročnost profese sociálních pracovníků spočívá především v práci s lidmi. Nejčastějším zdrojem stresu je pro sociální pracovníky časová tíseň. Psychohygiena je individuální záležitost. Sociální pracovníci využívají psychohygienické prostředky. Supervize je poskytována jen v některých organizacích. Sociální pracovníci jsou převážně spokojeni se svým životem.
|
host ::
RSS.