|
|
Vinařská obec Bavory
Horčičková, Petra
Bakalářskou práci jsem zaměřila na vinařskou obec Bavory, její historii, viniční tratě, klimatické a půdní podmínky. Dále jsou zde popsány typické odrůdy pro danou lokalitu a místní pěstitelé a vinaři. V závěru jsou přiložené analýzy (chemická a senzorická) dvou vzorků.
|
|
|
VOC Modré hory
Sadílek, Lukáš
Tato bakalářská práce popisuje a charakterizuje specifika VOC Modré hory. Cílem této práce bylo blíže popsat VOC Modré hory a porovnat toto sdružení s ostatními VOC. Na začátku práce byly stručně popsány apelační systémy v jiných zemích. V následující kapitole bylo popsáno terroir a jeho činitelé, na které navázala kapitola popisu mikroregionu Modré hory z hlediska geologických, půdních a klimatických podmínek. Dále zde byly popsány podmínky zatřídění vín, popis odrůd a členové sdružení VOC Modré hory. Toto sdružení bylo srovnáno s ostatními VOC a byla navrhnuta řešení pro lepší orientaci zákazníka a zvýraznění terroir ve vínech s označením VOC.
|
|
|
Vinařské obce Lechovice, Borotice a Božice
Kacetl, Michal
Předmětem bakalářské práce jsou vinařské obce Lechovice, Borotice a Božice. Popis geologických, půdních a klimatických podmínek a jejich vliv na révu vinnou. Dále se práce zabývá popisem daných vinařských obcí, jejich historií a viničními tratěmi v katastru obcí a významnými producenty. Viniční tratě jsou popisovány z pohledu geologických, půdních a klimatických podmínek daných lokací, odrůdové skladby a způsobu vedení. Součástí práce je chemická a senzorická analýza 11 charakteristických vzorků vín pro danou oblast.
|
|
|
Charakteristika a specifika VOC Pálava
Papoušek, Jiří
Románský apelační systém klasifikace a značení vín, založený na tzv. "terroir", což ve francouzštině doslova znamená "půda, zem", se v podmínkách ČR stává v posledních letech alternativou k tzv. systému germánskému, v němž je zatřiďování vín prováděno podle cukernatosti hroznů (uváděné v kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu, a značený °NM), bez ohledu na to, z jaké oblasti hrozny pocházejí. Románský systém je přitom jediným používaným v tradičních vinařských zemích, jako jsou Francie, Itálie nebo Španělsko. Například v Rakousku pak apelační systém existuje a funguje paralelně se systémem germánským již zhruba 10 let. U nás se tento systém začal používat od roku 2009, kdy bylo příslušnými správními úřady poprvé uděleno povolení používat pro vína označení "víno originální certifikace -- VOC (V.O.C.)". První apelací na našem území se stalo VOC Znojmo. V současné době je v ČR oprávněno používat a udělovat, v souladu s platnou legislativou, označení VOC celkem 5 subjektů, od roku 2012 mj. VOC Pálava. Mimo platných právních předpisů (zejm. zákona o vinohradnictví a vinařství) je v rámci pěstování, výrobního procesu a prodeje vína, označovaného jako VOC, nutno dodržet podmínky, definované ve stanovách jednotlivých občanských sdružení VOC a podmínky stanovené pro zatřiďování vín. Jednotlivá občanská sdružení tak sama určují kvalitativní parametry vín, vyráběných svými členy a zároveň dohlíží na jejich striktní dodržování. VOC Pálava je, s ohledem na uvedené, specifickou apelací v ČR hned z několika důvodů. Jedním z nich je lokalizace území v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava, jejíž specifické přírodní (geomorfologie, klima, pedologie apod.), ale i kulturní podmínky dávají vzniknout vínům z odrůdy Ryzlink vlašský, v nichž se pak, skrz ruce místních vinohradnických a vinařských mistrů, zpětně odráží právě komplexními projevy jedinečného a nezaměnitelného pálavského terroir.
|
|
|
Vinařské oblasti Španělska se zaměřením na prestižní oblast Rioja z pohledu terroir
Janská, Viktorie
Práce se v první části zaměřuje na koncept terroir, jeho výklad a interpretaci autory, kteří se zabývají danou tématikou. Jsou popsány zejména fyziologické faktory terroir, stěžejní pro Španělsko. Poté v další části definovány klimatické, geografické a půdní podmínky Pyrenejského poloostrova, které jsou esenciální pro projev terroir ve španělských vínech. Krátce jsou zmíněny historické souvislosti s odvětvím vinařství a vinohradnictví na španělském území. Jsou zmapovány nejvýznamnější apelace v jednotlivých autonomních oblastech Španělska, především z hlediska geografické polohy, klima, půd, pěstovaných odrůd a typických vín. Oblast Rioja je popsána podrobněji a vybraná vína z této oblasti podrobena analytické a senzorické analýze. Následně je u daných vín vytvořen aromatický profil. Účelem je získání vhledu o projevu fyziologických složek terroir DOCa Rioja ve víně.
|
|
|
Vinařské obce Blatnice pod Sv. Antonínkem a Blatnička
Mazur, Jan
Bakalářská práce je zaměřena na vinařské obce Blatnice pod Svatým Antonínkem a Blatnička, jejich historii, půdní a klimatické podmínky, viniční tratě, odrůdovou skladbu a způsob vedení révy vinné. Součástí je i stručný popis významných pěstitelů révy a výrobců vín v tomto regionu. Předmětem této práce je také charakteristika sdružení VOC Blatnice a význam slova terroir v souvislosti s vinařskou tématikou. Na závěr byla provedena senzorická a základní chemická analýza vybraných sedmi vzorků vín, typických pro vinařské obce Blatnice pod Svatým Antonínkem a Blatnička.
|
|
|
Srovnání kvalitativních parametrů k hodnocení hroznů a vín ve Francii a ČR
Fricker, Lucie
V první části bakalářské práce jsem stručně popsala historii vývoje chráněného označení původu produkce ve Francii a jejich význam ve vinařství od minulosti až po současnost. Dále jsem představila současný apelační systém dle nejvýznamnějších vinařských oblastí, včetně podrobnější klasifikační hierarchie podle polohy a vinařství v rámci oblastí případně i jednotlivých apelací. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na pojem terroir a jeho jednotlivé komponenty ovlivňující kvalitu vína. Zvláštní kapitolu jsem věnovala možnostem a současnému využití potenciálu terroir v podmínkách vinařství České republiky včetně půdních podmínek a typických odrůd. Následně jsem se věnovala vývoji klasifikace vín na našem území od 19. století až do dnešních dnů. Představila jsem nový systém vín originální certifikace (VOC), jeho stávající i aktuálně aspirující členy, podmínky jednotlivých sdružení pro zařazování vín. Na základě diskuzí s vinařskými odborníky i zpětné vazby vnímání laické spotřebitelské veřejnosti jsem v další kapitole pro dokreslení situace shrnula názory obou skupin na současný systém v České republice. Taktéž jsem zařadila hodnocení téhož ve Francii. Závěr práce jsem věnovala srovnání klasifikačních systému obou zemí, vyzvedla jsem společné znaky i zásadní odlišnosti a nastínila možný budoucí vývoj.
|
|
|
Charakteristika a specifika VOC Znojmo
Tlapáková, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá apelačním systémem VOC Znojmo, vína originální certifikace. Ten byl jako první v České republice zaveden ve Znojemské vinařské podoblasti. Práce charakterizuje a popisuje specifika VOC Znojmo. Je popsán vznik prvního apelačního systému v ČR, způsob značení těchto vín, vybrané odrůdy a podmínky výroby VOC Znojmo vín. Představeny jsou i jednotlivá vinařství, která jsou členy spolku VOC Znojmo. Blíže práce charakterizuje VOC Znojmo z pohledu půdních, geologických a klimatologických podmínek. Dále jsou v práci popsány stanovy VOC Znojmo, porovnány a zdůrazněny rozdíly mezi ostatními VOC. V samotné práci jsou senzoricky zhodnocena a porovnána vína, která byla zatříděna do spolku VOC Znojmo s víny, která známku VOC Znojmo nemají.
|
|
|
Francúzska vinárska oblasť Bordeaux
Urminská, Hana
Ve Francii neexistuje jednotný systém označování vín. Oblasti se dělí na jednotlivé apelace a každá apelace má svá vlastní pravidla, přičemž největší důraz je kladen na původ daného vína. Následující bakalářská práce pojednává o slavné vinařské velmoci Bordeaux z historického hlediska, z hlediska terroiru a charakteristického apelačního systému. Tento historický region je považován za nejprestižnější a nejznámější vinařskou oblast Francie a zároveň za nejlepší region červených vín na světě. Nejkvalitnější vína tvoří sice jen 3% produkce, avšak představují to nejlepší, co vinařský svět může vyprodukovat. Nejznámějším regionem je Médoc s historickým apelačním systémem z roku 1855. Dalšími regiony jsou Saint-Emilion, Pomerol, Graves a Entre-deux-Mers.
|
|
|
O syre z Mokrej, trochu inak
Prokopová, Martina ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Tošner, Jiří (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa venuje domácej produkcii syra v slovenskej obci Mokrá z perspektívy Actors-Network Theory a v rámci diskurzu praktík. Práca kombinuje výsledky autorkinho etnografického výskumu v teréne s pokusom o experimentálne etnografické písanie. Vychádza z predstavy, že syr môžeme považovať za aktéra, ktorý je schopný ovplyvňovať fyzický aj sociálnokultúrny život syrárov. Syru je pripísaný hybridný, prírodný, diskurzívny a kolektívny charakter. Autorka sa zameriava na pôsobnosť syra primárne vzhľadom k telám syrárov skrze koncept praktického porozumenia, a pôsobnosť syra vzhľadom k mokranskej krajine skrze koncepty terroir a taskscapes. V snahe nazrieť na fenomén domáceho mokranského syra z nového uhla pohľadu sa autorka v texte presúva do rôznych časopriestorových perspektív. Najskôr časopriestorovú perspektívu rozširuje. Syr vníma ako udalosť, čo jej umožňuje objaviť nových aktérov zúčastnených v procese výroby syra. Potom perspektívu zužuje. Presúva do sveta mliečnych baktérií a objavuje ich obrovský vplyv na výrobu/vznik syra, jeho chuť aj kvalitu, a napokon diskurz mikrobiopolitiky. Samostatnú časť práce tvorí téma ekonomiky mokranského syra a jej legitimita. Kľúčové slová: syr, aktér, ANT, pôsobnosť, ekonomika syra, legitimita, krajina, terroir, praktické porozumenie,...
|
host ::
RSS.