|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Zdroje elektrické a tepelné energie
Kosek, Stanislav ; Pitron, Jiří (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této semestrální práce je seznámení s různými typy zdrojů elektrické energie v České republice. Budu se zabývat elektrárnami, nacházejícími se v ČR a zmíním i elektrárny, které u nás nemají takový potenciál využití jako jinde ve světě. Zhruba třetinové zastoupení mají v ČR jaderné elektrárny, které jsou pro okolní prostředí méně škodlivé než elektrárny tepelné. Je to způsobené tím, že jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší pouze vodní páry z chladicích věží, kdežto komíny tepelných elektráren odcházejí do ovzduší různé škodlivé plyny i přes snahu je co nejvíce zredukovat. Dále už zmíněné tepelné elektrárny, které k výrobě elektrické energie potřebují převážně fosilní paliva, jako jsou černé nebo hnědé uhlí. Některé z těchto elektráren jsou navržené tak, aby mohly spalovat biomasu, jako je například dřevní štěpka, kůra a jiný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Nakonec jsou tu obnovitelné zdroje energie, které se jeví jako nejčistší zdroj elektrické energie. Ovšem tenhle typ má jeden háček: Nelze je stavět všude. Jako příklad uvedu větrnou elektrárnu. Tento typ elektrárny není efektivní postavit tam, kde fouká málo, proto se obvykle staví na výše položených místech.
|
|
|
Zdroje elektrické a tepelné energie
Kosek, Stanislav ; Pitron, Jiří (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Cílem této semestrální práce je seznámení s různými typy zdrojů elektrické energie v České republice. Budu se zabývat elektrárnami, nacházejícími se v ČR a zmíním i elektrárny, které u nás nemají takový potenciál využití jako jinde ve světě. Zhruba třetinové zastoupení mají v ČR jaderné elektrárny, které jsou pro okolní prostředí méně škodlivé než elektrárny tepelné. Je to způsobené tím, že jaderné elektrárny vypouštějí do ovzduší pouze vodní páry z chladicích věží, kdežto komíny tepelných elektráren odcházejí do ovzduší různé škodlivé plyny i přes snahu je co nejvíce zredukovat. Dále už zmíněné tepelné elektrárny, které k výrobě elektrické energie potřebují převážně fosilní paliva, jako jsou černé nebo hnědé uhlí. Některé z těchto elektráren jsou navržené tak, aby mohly spalovat biomasu, jako je například dřevní štěpka, kůra a jiný odpad z dřevozpracujícího průmyslu. Nakonec jsou tu obnovitelné zdroje energie, které se jeví jako nejčistší zdroj elektrické energie. Ovšem tenhle typ má jeden háček: Nelze je stavět všude. Jako příklad uvedu větrnou elektrárnu. Tento typ elektrárny není efektivní postavit tam, kde fouká málo, proto se obvykle staví na výše položených místech.
|
|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
|
Zdroje elektrické energie v ČR se zaměřením na využívání biomasy
Vacek, Tomáš ; Liedermann, Pavel (oponent) ; Špaček, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je seznámení s jednotlivými druhy zdrojů elektrické energie v České republice, jejich výkonovou a výrobní bilancí, dále pak se stupni regulace od zdroje (v našem případě elektrárnou ) ,až po spotřebič . Tato práce se zabývá rozdělení elektráren ,jejich výkony a množstvím elektrické energie dodané do sítě . Jako v celém světě, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejčastěji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se nezadržitelně ztenčují. Zároveň jsou zdrojem oxidu uhličitého, který škodí atmosféře a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnější k životnímu prostředí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhořelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má společnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obě jsou vůči životnímu prostředí maximálně ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatečnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktorů čtvrté generace budou schopny vyrábět elektřinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen důraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnější k životnímu prostředí. Výhledově společnost ČEZ, jakožto největší producent elektrické energie počítá s větším využitím Vodní energie, která se již dnes hojně využívá pro přehradní popřípadě přečerpávající elektrárny.Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Další ekologické formy v naší zeměpisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Geotermální energie je nejvíce využívána například na Islandu, kde je dostatek vyvěrajících pramenů o vysoké teplotě. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití dřevní hmoty, například odpadky z lesní činnosti, z dřevovýroby, nebo spalování odpadů z předešlé lidské produkce či odpadů rostlinného a živočišného původu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
|
|
Posouzení možnosti připojení kogenerační výrobny 138 MW v Prostějově
Vacek, Tomáš ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Bátora, Branislav (vedoucí práce)
Cílem této práce je posouzení možnosti pripojení kogeneracní výrobny 138 MW, která je ve stavu plánování. Tato výrobna má být pripojena do rozvodny 110 kV v Prostejove a sloužit k výrobe jak elektrické energie, tak tepelné energie pro blízké okolí. V této práci se budeme zabývat jednak rešením ustáleného stavu stávající síte o napetové hladine 110 kV, tak i vlivy plánované výrobny na tuto sít. Kogeneracní výroba vykazuje oproti výrobe elektrické energie vyšší úcinnost premeny energií v celém procesu výroby díky výrobe jak tepelné, tak i elektrické energie z primárních zdroju paliva. Jak v celém svete, tak i na našem území jsou stále jako palivo do elektráren nejcasteji používány neobnovitelné fosilní paliva (uhlí, ropa, zemní plyn), jejichž zásoby se postupne snižují. Zároven jsou zdrojem oxidu uhlicitého, který škodí atmosfére a dochází ke globálnímu oteplování. Daleko šetrnejší k životnímu prostredí je jaderná elektrárna, která nevypouští škodlivé látky do ovzduší a je schopna vyprodukovat velké množství elektrické energie. Avšak problém nastává s vyhorelým palivem a jeho uložením. Jaderná energetika má spolecnou vlastnost s obnovitelnými zdroji energie - obe jsou vuci životnímu prostredí maximálne ohleduplné. Jaderné elektrárny však navíc disponují dostatecnou energetickou kapacitou a s nástupem reaktoru ctvrté generace budou schopny vyrábet elektrinu z již použitého jaderného paliva. Stále více je kladen duraz na obnovitelné zdroje energie, které jsou daleko šetrnejší k životnímu prostredí. Výhledove spolecnost CEZ, jakožto nejvetší producent elektrické energie pocítá s vetším využitím vodní energie, která se již dnes hojne využívá jako prehradní elektrárny, nebo precerpávací. Další energie považovaná za ekologickou formu je energie geotermální a solární (fotovoltaická). Ovšem tyto ekologické formy v naší zemepisné poloze nemají natolik silný potenciál, abychom jsme se mohli na tyto zdroje spoléhat. Další problematikou je dodávání výkonu do síte závislé na pocasí. Geotermální energie je nejvíce využívána napríklad na Islandu, kde je dostatek vyverajících pramenu o vysoké teplote. Dnes nejvíce diskutovaná energie jako zdroj elektrické energie, je energie biomasy. Jedná se o využití drevní hmoty, napríklad odpad z lesní cinnosti, z drevovýroby, nebo spalování odpadu z predešlé lidské produkce ci odpadu rostlinného a živocišného puvodu . Tato biomasa je vhodná jako palivo do tepelných elektráren.
|
host ::
RSS.