|
|
Informovanost obyvatelstva a zaměstnanců JE Temelín o evakuaci při vzniku RMU
RYBÁK, Tomáš
Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a laické veřejnosti o evakuaci při vzniku radiační mimořádné události. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření. Distribuce a vyplnění dotazníků proběhlo pomocí internetového nástroje pro tvorbu dotazníků na stánkách survio.com. Teoretická část práce je zaměřena na jadernou elektrárnu Temelín, na její geografickou polohu a technický popis. Dále je práce zaměřena na radiační bezpečnost jaderné elektrárny, jejich pracovníků a obyvatel před ozářením. V teoretické části jsou dále popsané vybrané havárie jaderných elektráren Jaslovské Bohunice, Černobyl a Fukušima. Pro účely praktické části byl vytvořen shodný dotazník pro zaměstnance jaderné elektrárny Temelín a laickou veřejnost. Dotazník byl sestaven z 34 otázek, kdy první 4 otázky slouží rozdělení respondentů a zbylé otázky zjišťují informovanost o evakuaci při vzniku RMU dotázaných respondentů. Šetření se zúčastnilo celkem 100 respondentů z toho 50 zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín a (50 %) a 50 respondentů z laické veřejnosti (50 %). Výsledky šetření byly vyhodnoceny pomocí internetového nástroje survio.com a softwarového programu Microsoft Excel. Cílem diplomové práce bylo porovnat informovanost laické veřejnosti a zaměstnanců JE Temelín na evakuaci při vzniku mimořádné radiační události. Z dotazníkového šetření je patrné, že míra informovanosti zaměstnanců jaderné elektrárny Temelín dosahuje 86 % a laické veřejnosti jen 68 %. Z výsledku je patrné, že zaměstnanci jsou lépe a více informováni než laická veřejnost. Na základě tohoto šetření bych doporučil více informovat veřejnost o možnostech evakuace při vzniku radiační mimořádné události.
|
|
|
Srovnání znalostí laiků a odborníků o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín
ŠPLÍCHAL, Vojtěch
Informovanost o mimořádné události v rámci jaderné elektrárny je důležitá z hlediska bezpečnosti zaměstnanců elektrárny a civilního obyvatelstva. Diplomová práce je zprávou o aplikovaném kvantitativním výzkumu splňující cíl globální a tři dílčí cíle. Globální cíl v rámci diplomové práce (vývoj ochrany obyvatelstva s popisem postupného vývoje jaderných zařízení s využitím pro mírové účely, popis rizik, radiačních mimořádných událostí a opatření pro ochranu obyvatelstva, která jsou spojená s provozem jaderně energetických zařízení.) byl splněn v rámci teoretické části. V rámci globálního cíle výzkumu byl vytvořen dotazník se základními parametry výchozí teorie (teorie ochrany obyvatelstva) a vybrané provozní parametry z oblasti provozu jaderných elektráren. Dále byly generovány tři dílčí cíle spojené s potvrzením hypotéz H1, H2 a H3. H1: Empirické rozdělení znalostí laické veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín je blízké rozdělení normálnímu. H2: Empirické rozdělení znalostí odborné veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín je vzdálené rozdělení normálnímu. H3: Znalosti laické a odborné veřejnosti o antropogenních mimořádných událostech v rámci provozu JE Temelín jsou na zvolené hladině statistické významnosti odlišné. Ověření hypotéz H1 a H2 bylo provedeno pomocí matematické a deskriptivní statistiky. Ověření hypotézy H3 bylo provedeno pomocí metod matematické analýzy. Globální cíl byl splněn za pomoci metod systémové analýzy. Pro splnění a potvrzení dílčích cílů bylo využito metod jednodimenzionálních a dvojdimenzionálních statistických analýz. Teoretickými přínosy této práce je potvrzení aplikability jednodimenzionálních a dvojdimenzionálních statistických analýz ve spojení s výzkumem výzkumných proměnných "Znalosti laické veřejnosti", "Znalosti odborné veřejnosti" a "Typy teoretických rozdělení". Praktickým přínosem je normalita znalostí u laické veřejnosti a vzdálení od normality u odborné veřejnosti. Předpoklad vzdálení od normality u odborné veřejnosti byl potvrzen, avšak je otázkou, zda by odborníci neměli dosahovat vyšších bodových hodnocení s ohledem na pravidelnost školení pro vstup pracovníků do prostoru kontrolovaného pásma a životně důležitých prostor v rámci provozu JE Temelín. Pro navazující práce by mohla být zjištěná vzdálenost od normality u odborné veřejnosti základem pro další zkoumání spolu s analýzou jednotlivých otázek dotazníku. To by mohlo např. vést k optimálnější strukturovanosti školení pracovníků (odborné veřejnosti) na identifikované oblasti.
|
|
|
Příprava náhrady souboru ochran řady SPACOM za terminály RELION řady 650 nebo 670 na jaderné elektrárně Temelín
DOUBRAVA, Jan
Práce se zabývá náhradou souboru ochran SPACOM novými terminály řady RELION. U souborů ochran SPACOM byla ukončena výroba a výrobce ukončuje i jejich podporu (tj. ukončení dodávek celých přístrojů ze skladů a ukončení oprav a dodávek náhradních dílů), a to znamená nutnost tyto soubory ochran vyměnit za dostupné přístroje.Jako možnou náhradu jsem vybral terminály RELION stejného výrobce.Ty mají v porovnání k dnes již zastaralým ochranám SPACOM, řadu výhod. Základní výhodou je podstatně větší rozsah ochranných funkcí, které jsou k dispozici, a volná programovatelnost jak těchto funkcí, tak i binárních vstupů a výstupů. Dalšími výhodami jsou možnost kompletního ovládaní daného vývodu přímo z terminálu, evidence změn vstupů, výstupů a stavů ochranných funkcí, zápis analogových a stavových veličin v průběhu poruch na silovém zařízení, trvalé měření silových analogových veličin, časová synchronizace a přenos všech informací do nadřazeného řídícího a nebo informačního systému, v našem případě do systému NEMES, kde se tyto informace archivují a je možné je zpětně dohledat. Terminál provádí i kontrolu uzavřenosti zapínacích a vypínacích cest, což zajišťuje lepší přehled o stavu připravenosti silového vypínače.Významnou výhodou je i značná redukce množství ostatních přístrojů (výkonová, pomocná, časová, a speciální relé, převodníky atp.) a tím i omezení jejich možných poruch. Teoretická část se zabývá popisem jednotlivých souboru ochran a terminálů, jejich ochrannými a jinými funkcemi a jejich použitím. V praktické části je zpracován návrh logiky nových terminálů pro použití při samotné záměně. V závěru práce jsou shrnuty klady a zápory jednotlivých souboru ochran a terminálů a je doporučena vhodná varianta pro záměnu souboru ochran SPACOM. Zde bylo přihlédnuto jak k funkčním vlastnostem daných terminálů, tak i provozním požadavkům a také k ekonomickému hledisku. Cílem této práce je připravit podklady na záměnu ochran na jaderné elektrárně, která je nezbytná z hlediska dalšího dlouhodobého provozu. Dále může pomoci při zpracování jak zadávací, tak i realizační dokumentace a pomůže připravit se na samotnou výměnu, která je vzhledem k harmonogramu odstávky, vždy zásadně časově omezena.
|
|
|
Připravenost vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
HÁJKOVÁ, Lucie
Diplomová práce je založena na posouzení připravenosti personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V mateřských školách se sdružuje velký počet malých dětí, které jsou odkázány na pomoc dospělých lidí. V případě vzniku radiační havárie nebudou děti schopny se samy o sebe postarat a jednoznačně budou závislé na pomoci pedagogů. Proto připravenost personálu tohoto typu školského zařízení v zóně havarijního plánování by neměla být podceňována. Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu znalostí personálu ve vybraných mateřských školách (Dříteň, Zliv, Albrechtice nad Vltavou, Neznašov) v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel byla stanovena hypotéza: "Znalosti personálu vybraných mateřských škol v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín budou vyšší než 60 %". K dosažení stanoveného cíle a k ověření hypotézy bylo uskutečněno dotazníkové šetření pomocí vypracovaného dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek a celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 55 respondentů. Výsledky byly následně vyhodnoceny pomocí metod deskriptivní a matematické statistiky. Byla potvrzena hypotéza, že znalosti personálu vybraných mateřských škol jsou vyšší než 60 %. Aritmetický průměr znalostí personálu ve vybraných mateřských školách v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín činil 61,47 %. Současný stav znalostí personálu ve vybraných mateřských školách považuji za dostatečný, ale výsledky ukázaly nedostatečné znalosti v oblastech improvizované ochrany těla a jodové profylaxe.
|
|
|
Post-fukušimská opatření z pohledu HZS podniku JE Temelín
MLSEK, Jiří
Cílem práce bylo na základě studia odborné literatury, elektronických zdrojů, interních dokumentů, výukových materiálů Jaderné elektrárny Temelín, zákonů a vyhlášek zjistit, jaké dopady mají nová opatření na zvládnutí těžké havárie z pohledu Hasičského záchranného sboru podniku Jaderné elektrárny Temelín a jejich znalostí. Teoretická část bakalářské práce pojednává o havárii a charakteru Jaderné elektrárny ve Fukušimě. Následně popisuje samotnou elektrárnu Temelín a její historii od jejího počátku až do současné doby. Dále se věnuje principu výroby elektřiny nebo připravenosti na zvládání těžké havárie, proto je v práci zmíněná havarijní připravenost elektrárny a postupy, které mají zmírnit následky na obyvatelstvo. Dalším potřebným článkem v práci je hasičský záchranný sbor, který je zde popsán více do hloubky, ať už od personálního rozdělení až po techniku, kterou sbor disponuje. V praktické části byly pro potřeby výzkumu zaslaný dotazník členům Hasičského záchranného sporu podniku Jaderné elektrárny Temelín. Na základě analýzy anonymních odpovědí ze zaslaného dotazníku vyplívá, že zaměstnanci Hasičského záchranného sbor podniku JE Temelín mají dostatečné množství vybavení a znalostí, díky kterým je možné zvládnout, popřípadě zmírnit následky těžké havárie, kterou byla událost ve Fukušimě.
|
|
|
Technicko-ekonomická studie blokových transformátorů VVER1000
TIMKO, Jan
Práce se bude zabývat konkrétními poruchovými a abnormálními stavy blokových transformátorů hlavního výrobního bloku VVER1000 zažitých z praxe, například mezizávitový zkrat na transformátoru s následnou deformací nádoby, prasklým potrubím suchovodu SHZ, poruchou signalizace poklesu tlaku vzduchu pro SHZ a její falešné zapůsobení a jako poslední téma budou probrány vysoké teploty na druhé jednotce blokového transformátoru. U těchto stavů budou probrány příčiny, kterými se transformátory do takovýchto situací dostaly a jak byly tyto poruchové stavy vyřešeny. Dále budou prozkoumány možnosti prevence a ochranná opatření před vznikem dalších poruch stejného typu a jak je možné tyto poruchy předvídat. Spolu s analýzou poruch bude prozkoumáno monitorovací zařízení Multitrans a jeho funkčnost v praxi. Teoretická část se bude zabývat technologickým zmapováním funkčních celků jaderné elektrárny Temelín včetně hlavního výrobního bloku VVER1000, popisem blokových transformátorů a dalšího navazujícího zařízení. Dále budou teoreticky popsány ochrany při poruchách již zmíněných blokových transformátorů, automatiky a pravidelné činnosti personálu sloužící pro bezpečný provoz zařízení. Závěr práce se bude věnovat možné optimalizaci blokových transformátorů, statistickému porovnání stávajícího a navrhovaného stavu tohoto zařízení, podnětům pro snížení poruchovosti zařízení a zlepšení celkové spolehlivosti v provozu. Cílem této práce bude poukázat na možnost vylepšení stávajícího zařízení tak, aby se v budoucnu důkladněji zamezilo dalším poruchám, které už se na blokových transformátorech v minulosti staly a aby se zvýšila životnost nejen transformátorů, ale všech s nimi souvisejících prvků, které dohromady pracují jako celek. Dalším aspektem této práce bude sepsat významné poruchy a závady, do jednoho dokumentu, který v budoucnu může posloužit jako zpětná vazba při řešení problémů, které se mohou vyskytnout při dalším dlouhodobém provozu transformátorů a to nejen na elektrárnách.
|
|
|
Nouzové ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín
VACÍK, Slavomír Ladislav
Bakalářská práce zpracovává téma nouzového ustájení skotu v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. V zájmové oblasti bylo vybráno 20 zemědělských podnikatelů, kteří chovali minimálně 50 kusů skotu. Skot byl zvolen jako referenční druh hospodářských zvířat, protože se jednalo o největší kategorii hospodářských zvířat, která byla chována ve stáji i na pastvinách. Výzkum byl proveden formou strukturovaného dotazníku, který byl po telefonické dohodě zaslán jednotlivým respondentům, a měl zodpovědět otázku, zda je nouzové ustájení skotu ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín dostatečně zabezpečeno. Z výsledků vyplynulo, že nouzové ustájení zřejmě není v předním zájmu zemědělských subjektů, protože vyplněných dotazníků zaslalo zpět pouze 55 % oslovených respondentů. Většina, tj. 64 %, chovala skot ve stáji i na pastvě, 27 % ve stáji a 9 % výhradně na pastvě. Pro krmení byla vedle pastvy používaná především konzervovaná krmiva (siláž, senáž, seno) a pro napájení voda z podzemních zdrojů a z vodovodní sítě, které je možné chránit před radioaktivním spadem. Dále bylo zjištěno, že pro potřeby zásobování napájecí vodou byla využívaná elektrická energie. Při jejím výpadku, až na dvě výjimky, nebyly k dispozici záložní zdroje. Elektrické ohradníky u pastvin také neměly, s výjimkou dvou respondentů, záložní zdroje. Poplachový plán veterinárních opatření Vnějšího havarijního plánu Jaderné elektrárny Temelín požaduje zajištění krmení a napájení na 3 dny po dobu nepřítomnosti ošetřovatelů. Tato podmínka nemůže být zajištěna z kapacitních důvodů krmišť ve stájích. Z výsledků výzkumu plyne, že není možné provést hermetizaci budov dle požadavku zmíněného plánu, protože je nelze utěsnit s ohledem na jejich "vzdušnou" konstrukci. Uvedené výsledky mohou být použity k úpravě poplachového plánu veterinárních opatření, se kterým by měla být lépe seznámena zemědělská veřejnost.
|
|
|
Informovanost v otázkách ochrany obyvatelstva v závislosti na zóně havarijního plánování
KOCOUREK, Filip
Cílem bakalářské práce bylo posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie a posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel bylo realizováno dotazníkové šetření, kdy byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty základních škol, odborných učilišť a gymnázií v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování (Příloha 6). Výběr škol v ZHP JETE a mimo ni byl proveden pomocí prostého náhodného výběru v programu Microsoft Excel. Teoretická část práce se zabývá současným stavem poznání ve zkoumané problematice, ve které jsou zahrnuty zahraniční příručky (Německo, Bulharsko, USA, Kanada, Francie) nacházející se v přílohách této práce. Dále je zaměřena na Jadernou elektrárnu Temelín její obecnou charakteristikou, geografií a demografií. Popisuje zásady havarijní připravenosti a k ní vázající se legislativu. A ochranné opatření v případě radiační havárie, které jsou z velké části obsaženy v dotazníkovém šetření. Pro praktickou část byl vytvořen dotazník pro žáky a studenty v zóně havarijního plánování a mimo zónu havarijního plánování, který obsahoval 32 uzavřených otázek, ty byly rozděleny do 8 tematických částí (Příloha 6). Tematické části byly zaměřeny na obecné aspekty informovanosti, varování, evakuaci, ukrytí, jódovou profylaxi, improvizovanou ochranu, kontaminaci a dekontaminaci. Dotazník probíhal metodou PAPI (Paper and Pen Interviewing). Šetření se zúčastnilo 213 respondentů z toho 121 žen (57 %) a 92 mužů (43 %). Výsledky dotazníkového šetření byly zpracovány a vyhodnoceny pomocí softwarového programu Microsoft Excel. Prvním z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit současný stav informovanosti žáků a studentů v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 1 "Informovanost žáků a studentů nedosahuje 75 % správných odpovědí v otázkách doporučeného způsobu chování při vzniku mimořádné události se zvláštním důrazem na vznik radiační havárie". Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že informovanost žáků a studentů dosahuje 56 %, nedosahuje tedy 75 % správných odpovědí. Hypotéza byla potvrzena. Druhý z cílů bakalářské práce bylo "Posoudit rozdílnost v informovanosti žáků a studentů v závislosti na zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín.", pro tento cíl byla stanovena hypotéza č. 2 "Informovanost žáků a studentů nezávisí na zóně havarijního plánování. Pro testování hypotézy byla použita statistika "Pearsonův chí-kvadrát test", která prokázala, že neexistuje rozdíl v informovanosti žáků a studentů nacházejících se v zóně havarijního plánování a mimo ni.
|
|
|
Změna přístupu k zajištění požární ochrany na Jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima
KŘÍŽEK, Luboš
Tématem diplomové práce je změna přístupu k zajištění požární ochrany na jaderné elektrárně Temelín po havárii na jaderné elektrárně Fukušima. Teoretická část se zabývá úvodem do předmětu požární ochrany. Především ukazuje na vyplývající zákonné povinnosti jak pro veřejný, tak i pro soukromý sektor, přecházející až k podnikovému hasičskému záchrannému sboru. Souběžně s tím dochází k propojení s legislativou a bližší specifikací požární ochrany v rámci států Evropské unie. Popisuje vytvoření jednotného informačního systému, problematiku zvládání bezpečnosti a předcházení zniku nebezpečných situací. Postupně je zde rozebírána historie jaderné energetiky a to od samotného objevení rozpadu jádra uranu v roce 1938, přes prvotně řízenou reakci uvolňování uranu štěpením jádra v roce 1942, kdy zároveň došlo k vystavení prvního reaktoru. Bohužel tímto objevem nebyla odkryta pouze pozitivní vlastnost řízené reakce, ale i odvrácená tvář jaderné energie v podobě atomových bomb využívaných během druhé světové války. Po druhé světové válce se začaly ve světě postupně rozšiřovat organizace civilní obrany. Hlavním cílem všech organizací bylo zabránění šíření jaderných zbraní. V dnešní době máme tři silné mezinárodní organizace zabývající se štěpením jádra. Přes veškerou snahu o vytvoření systému radiační ochrany, nebyla zcela propracována ochrana životního prostředí a dopad na vše živé. Nejprve se pracovalo s pasivními postoji zacílenými na ochranné pomůcky, které se v posledních letech promítají do aktivního přístupu ochrany, tak aby se zabránilo jevům vyvolávajícím rizika ohrožení životního prostředí a života samotného. Samotná historie jaderných elektráren je velmi spletitá a obsáhlá. Principem všech těchto elektráren, ať již je jejich fungování založeno na různých typech reaktorů, vždy založeno na štěpení jádra, které při chybné manipulaci, uschovávání, skladování, má nedozírné důsledky pro celou světovou populaci. Vývoj jaderné energetiky v České republice byl pozvolný, toto bylo zapříčiněno obsazením Jáchymských dolů po druhé světové válce armádou Sovětského svazu, která vytěžený uran po dohodě s Československem vyvážela do Sovětského svazu a na území Československa ponechala pouhých 10% uranu. V této době se začaly v Československu stavět jaderné elektrárny jako jaderná elektrárna Jaslovské Bohunice, Dukovany a poslední je jaderná elektrárna Temelín, jejíž výstavba začala ještě za doby tehdejšího Československa, její dostavění a spuštění provozu proběhlo již v době existence České republiky. Při využívání FMEA analýzy dochází k odhalování možných rizik a selhání. Zaciluje se na eliminaci rizik a zvýšení bezpečnosti. Výsledkem je objektivní zhodnocení a zvyšování bezpečnosti v rámci jaderné elektrárny Temelín. Značnou negativní stránkou této analýzy je to, že je velmi časově náročná a v čase se mění díky proměnlivosti sledovaných faktorů. Výsledkem celé práce je vyhodnocení stávajícího stavu Hasičského záchranného sboru podniku prostřednictvím SWOT analýzy.
|
|
| |
host ::
RSS.