Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
Studium antioxidativního potenciálu výlisků vybraného ovoce
Havlíčková, Barbora ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla antioxidační aktivita vybraného druhu ovoce. Mezi vybrané druhy patřily matoliny z červeného a bílého hroznového vína, výlisky z černého bezu a aronie. Rovněž byly analýze podrobeny dva druhy vyrobených kapslí z výlisků bílého hroznu a aronie. Výsledky této bakalářské práce jsou shrnuty do čtyř kapitol. V první kapitole jsou porovnány obsahy vody při sušení 40 °C a 105 °C. Ve druhé jsou diskutovány výsledky extrakce v různých poměrech směsi rozpouštědel voda – ethanol a výsledky extrakce v připravené umělé žaludeční šťávě. Ve výsledku byla směs ethanol – voda účinnější rozpouštědlo než umělá žaludeční šťáva. Třetí kapitola se zabývá výsledky a diskuzím stanovení celkového obsahu fenolických látek. V případě směsi rozpouštědel bylo největší množství polyfenolů v matolinách červené révy stanovené na 43,56 ± 1,23 mg.g-1, oproti tomu v žaludeční šťávě největší obsah byl v bezinkách stanoven na 11,89 ± 0,07 mg.g-1.V žaludeční šťávě byly extrahovány i kapsle, u aróniových kapslí byl zjištěn obsah 2,53 ± 0,04 mg.g-1, zatímco u kapslí z matolin bílého hroznu 5,93 ± 0,05 mg.g-1. V poslední kapitole jsou srovnány výsledky měření TAA pomocí metody TEAC a EPR. Metoda EPR byla vhodnější pro hodně zředěné roztoky než metoda TEAC. Výsledky této práce dokazují, že ve výliscích je velké množství polyfenolů a jiných antioxidantů, které ovlivňují celkovou antioxidační aktivitu. Výlisky mají velký potenciál využití jako přírodní barviva nebo se mohou využít k výrobě doplňku stravy.
Biologicky aktivní látky rostliny Gotu kola
Šumberová, Michaela ; Nábělek, Jakub (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá přípravou a charakterizací extraktu z rostliny pupečníku asijského neboli Gotu koly (Centella asiatica). Teoretická část pojednává o často analyzovaných skupinách biologicky aktivních látek v bylinách a také uvádí možné aplikace extraktu z pupečníku asijského v potravinářství. Rovněž podává přehled možných způsobů extrakce a analytických metod pro zhodnocení biologicky aktivních látek, které extrakt obsahuje. V experimentální části byl připraven extrakt z čerstvé byliny pupečníku asijského macerací v ethanolu a následně analyzován třemi vybranými metodami. Celkový obsah fenolických látek extraktu byl stanoven Folin-Ciocalteuovým testem na 0,74 ± 0,08 mgGAE·g-1. Pro zhodnocení antioxidační aktivity byl proveden test TEAC a antioxidační aktivita vzorku byla 289 ± 81 µg·ml-1. Aromatické látky v extraktu byly idenfitikovány pomocí plynové chromatografie ve spojení s mikroextrakcí tuhou fází a hmotnostní spektrometrií. Hlavní obsaženou skupinou byly seskviterpenoidní uhlovodíky s nejvyšším obsahem -farnesenu (33,28 %), -karyofylenu (25,01 %) a -humulenu (20,91 %).
Studium antioxidativního potenciálu výlisků vybraného ovoce
Havlíčková, Barbora ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce byla antioxidační aktivita vybraného druhu ovoce. Mezi vybrané druhy patřily matoliny z červeného a bílého hroznového vína, výlisky z černého bezu a aronie. Rovněž byly analýze podrobeny dva druhy vyrobených kapslí z výlisků bílého hroznu a aronie. Výsledky této bakalářské práce jsou shrnuty do čtyř kapitol. V první kapitole jsou porovnány obsahy vody při sušení 40 °C a 105 °C. Ve druhé jsou diskutovány výsledky extrakce v různých poměrech směsi rozpouštědel voda – ethanol a výsledky extrakce v připravené umělé žaludeční šťávě. Ve výsledku byla směs ethanol – voda účinnější rozpouštědlo než umělá žaludeční šťáva. Třetí kapitola se zabývá výsledky a diskuzím stanovení celkového obsahu fenolických látek. V případě směsi rozpouštědel bylo největší množství polyfenolů v matolinách červené révy stanovené na 43,56 ± 1,23 mg.g-1, oproti tomu v žaludeční šťávě největší obsah byl v bezinkách stanoven na 11,89 ± 0,07 mg.g-1.V žaludeční šťávě byly extrahovány i kapsle, u aróniových kapslí byl zjištěn obsah 2,53 ± 0,04 mg.g-1, zatímco u kapslí z matolin bílého hroznu 5,93 ± 0,05 mg.g-1. V poslední kapitole jsou srovnány výsledky měření TAA pomocí metody TEAC a EPR. Metoda EPR byla vhodnější pro hodně zředěné roztoky než metoda TEAC. Výsledky této práce dokazují, že ve výliscích je velké množství polyfenolů a jiných antioxidantů, které ovlivňují celkovou antioxidační aktivitu. Výlisky mají velký potenciál využití jako přírodní barviva nebo se mohou využít k výrobě doplňku stravy.
Vliv přídavku technického konopí Cannabis sativa na antioxidační aktivitu u laboratorních potkanů
Urbánková, Lenka
Diplomová práce se zabývá vlivem přídavku technického konopí na organismus. V krmném pokusu byl sledován vliv zkrmování technického konopí na přírůstky a antioxidační aktivitu u laboratorních potkanů kmene Wistar albino. Pokus byl prováděn se 20 samci potkana a ti byli dále rozděleni do 4 skupin, z nichž dvě byly krmeny konopnou směsí a dvě směsí kontrolní. Během pokusu byli potkani 1x týdně váženi a přírůstky zaznamenávány, stejně tak byla zjišťována i spotřeba krmiva. Ke stanovení obsahu polyfenolových látek byla použita spektrofotometrická metoda s Folin-Ciocalteu reagentem. Antioxidační aktivita byla zjišťována u jednotlivých vzorků krmiv a z jaterní tkáně pokusných potkanů. Stanovení proběhlo metodami FRAP a TEAC. Výsledky měření antioxidační aktivity jaterní tkáně se ukázaly neprůkazné u obou metod. Prokazatelné rozdíly antioxidační aktivity byly zjištěny pouze u vzorků krmných směsí. Ke zpracování výsledků byla použita ANOVA statistická metoda s využitím Scheffeho testu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.