|
|
Mythical Method in T. S. Eliot's "The Waste Land"
Straková, Kateřina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Užitím mytické metody vytvořil T. S. Eliot vzorec archetypálních obrazů v básni Pustá země (1922). Tato práce se zaměřuje na rozličné interpretace Pusté země z hlediska archetypální kritiky. Eliotovi kritici často vykládali tuto báseň jako moderní kulturní artefakt, který vypovídá o rituálu smrti a znovuzrození. Prozkoumání přístupů k archetypálním obrazům, které jsou obsaženy v Eliotově tvorbě, umožňuje poznání hlavních tematických konceptů tohoto literárního díla, mezi které patří konkrétně nedostatek vitální energie a touha po obnově. Báseň obsahuje obrazy založené na archetypech ve svém symbolickém rámci a současně odhaluje prameny těchto variant na primární představy. Archetypální kritici považují vegetační mýty a Artušovskou legendu za hlavní zdroje tematické struktury Eliotovy básně. Archetypální analýza Eliotova díla převládala v období mezi padesátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Kritici se zaměřili na myšlenku vytoužené obnovy produktivních sil, která byla v básni vyjádřena. Tento tematický koncept vychází z antropologického základu a navazuje na teorie Jamese G. Frazera. Eliot vytvořil a poprvé použil termín "mytická metoda" v eseji o Jamesi Joyceovi, Odysseus, řád a mýtus (1923). Kritici rozeznali tuto metodu jako jemu vlastní básnický styl. Mytická metoda transformuje...
|
|
|
Mythical Method in T. S. Eliot's "The Waste Land"
Straková, Kateřina ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Užitím mytické metody vytvořil T. S. Eliot vzorec archetypálních obrazů v básni Pustá země (1922). Tato práce se zaměřuje na rozličné interpretace Pusté země z hlediska archetypální kritiky. Eliotovi kritici často vykládali tuto báseň jako moderní kulturní artefakt, který vypovídá o rituálu smrti a znovuzrození. Prozkoumání přístupů k archetypálním obrazům, které jsou obsaženy v Eliotově tvorbě, umožňuje poznání hlavních tematických konceptů tohoto literárního díla, mezi které patří konkrétně nedostatek vitální energie a touha po obnově. Báseň obsahuje obrazy založené na archetypech ve svém symbolickém rámci a současně odhaluje prameny těchto variant na primární představy. Archetypální kritici považují vegetační mýty a Artušovskou legendu za hlavní zdroje tematické struktury Eliotovy básně. Archetypální analýza Eliotova díla převládala v období mezi padesátými a sedmdesátými lety dvacátého století. Kritici se zaměřili na myšlenku vytoužené obnovy produktivních sil, která byla v básni vyjádřena. Tento tematický koncept vychází z antropologického základu a navazuje na teorie Jamese G. Frazera. Eliot vytvořil a poprvé použil termín "mytická metoda" v eseji o Jamesi Joyceovi, Odysseus, řád a mýtus (1923). Kritici rozeznali tuto metodu jako jemu vlastní básnický styl. Mytická metoda transformuje...
|
|
|
T. S. Eliot and William Shakespeare: The Dynamics of Influence
Lakhno, Maryna ; Quinn, Justin (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
5 ABSTRAKT T. S. Eliot jednou poznamenal: "Zkusil jsem zdůraznit význam vztahu svých básní s básněmi jiných autorů a navrhl jsem koncepci poezie jako organického celku, který se skládá z vztahu mezi jednotlivými básněmi různých autorů."2 Interpretace jeho tvorby vyžaduje pochopení literární tradici. Eliotovu dílu lze porozumět prostřednictvím rešerší. Kontrastuje kontext minulosti a současnosti a také upozorňuje na roli přejímání v kreativním procesu. Jeden z autorů, který se často objevuje u Eliota, je William Shakespeare. Eliot mu vzdal poctu prostřednictvím užití dramatického monologu, citací a narážek na jeho témata a motivy. Touto cestou on vyjádřil obdiv k anglickému kulturnímu dědictví a Shakespearovi jako symbolu Anglie. Tato práce se zabývá vlivem, který měl Shakespeare na literární kritiku a poezii, především v letech 1920- 1940. Se speciálním důrazem na tragédii Hamlet a Coriolanus se tato bakalářská práce zabývá vlastnostmi, které Eliot zdůrazňoval a považoval za důležité ve své práci, zejména v Písni lásky J. Alfreda Prufrocka, Zpustlé zemi, Čtyřech kvartetech, a také v méně významných jako je Óda a Coriolan. 2 My translation of T.S. Eliot, "Tradition and the Individual Talent," The Critical Tradition, ed. David H. Richter (Boston/New York: Bedford/St. Martins, 2007) 538.
|
host ::
RSS.