|
|
Bioorthogonal labelling of surface receptors on living lymphocytes
Paldusová, Kateřina ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Benda, Aleš (oponent)
Buněčný povrch vykazuje vysokou heterogenitu na chemické I geometrické úrovni. Abychom porozuměli funkci buněk, musíme věnovat pozornost morfologickým znakům vytvořeným na plazmatické membráně. Pro studium buněčného povrchu s molekulární specifitou existuje spousta zobrazovacích metod, počínaje konvenční wide-field mikroskopií, přes konfokální mikroskopii, konče super-rezoluční fluorescenční mikroskopií a elektronovou mikroskopií. Studie využívající super-rezoluční mikroskopii prováděné na fixovaných buňkách poskytují podrobná steady-state data o nanoskopické organizaci buněčného povrchu a distribuci molekul v rámci morfologických struktur. Protože jsou však buňky součástí živých organismů a neustále mění své vlastnosti v čase a prostoru, informace o dynamice buněčných struktur a pohyblivosti molekul zůstávají při použití tohoto přístupu skryty. Ke studiu dynamických změn na úrovni jedné molekuly jsou nutné metody kompatibilní s životaschopností buněk. V této studii se zaměřujeme na distribuci a dynamiku molekul CD2 a CD4 exprimovaných na povrchu nestimulovaných T buněk. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout novou metodu pro zobrazování živých buněk a sledování jednotlivých molekul membránově-vázaných protein ve 3D a s nanometrovou přesností. Pomocí takového nástroje lze zkoumat dynamiku...
|
|
|
Critical evaluation of the current models of proximal T cell signaling
Tahtahová, Valerie ; Filipp, Dominik (vedoucí práce) ; Paprčková, Darina (oponent)
Adaptivní imunitní odpovědi jsou zahájeny interakcí T buněk a antigen-prezentujících buněk (APC), kdy vzájemná vazba T buněčného receptoru (TCR) a peptidu spřaženého s hlavním histokompatibilitním komplexem vyústí v TCR signalizaci a následnou T buněčnou aktivaci. Nicméně, přesný mechanismus přenosu signálu z vnějšího TCR do vnitrobuněčného prostředí T buňky nebyl dosud zcela objasněn. O vysvětlení podstaty tohoto spletitého procesu T buněčné aktivace usilují nejrůznější navržené modely, mezi kterými jsou kineticko- segregační (KS) model a modely T buněk aktivovaných mechanickými silami v současnosti nejvíce diskutované mezi odborníky. Tyto modely nyní hodnotím na základě dat z pokročilých mikroskopických technik. Překvapivě se ukázalo, že výčnělky membrány T buněk tzv. mikrovily s TCR na vrcholcích představují oblasti schopné ovlivňovat imunitní odpověď. Struktura mikrovilů napovídá, že dosud opomíjený koncept membránové topologie by při začlenění do modelů zahájení T buněčné signalizace mohl přispět k určení počátku TCR signalizace. Dále i působení mechanických sil, zejména tažných sil dokázalo stimulovat TCR a bylo vzato v úvahu při návrhu modelů. V této práci kriticky hodnotím současné modely zahájení T buněčné aktivace ve světle pokročilých technik, které jsou už nyní dostupné ve vědecké...
|
|
|
Quantitative fluorescence microscopy techniques to study three-dimensional organisation of T-cell signalling molecules.
Chum, Tomáš ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Lánský, Zdeněk (oponent) ; Brameshuber, Mario (oponent)
11 SOUHRN Proteiny patří mezi základní stavební jednotky všech organismů. Proto je pochopení jejich funkce na molekulární úrovni jedním z klíčových cílů současného biologického, biochemického a biofyzikálního výzkumu. Je důležité charakterizovat aspekty ovlivňující lokalizaci bílkovin do vnitrobuněčných částí se specifickými funkcemi a jejich samotnou dynamickou strukturu, včetně multiproteinových komplexů. Jakékoliv narušení těchto proteinových vlastností může vést ke vzniku různých onemocnění. Většina proteomických studií je dnes prováděna pomocí biochemických přístupů, které nám umožňují studovat mnohobuněčný organismus nebo tkáň najednou. Nevýhodou těchto metod je složitá příprava vzorku a potřeba velkého počtu buněk. Tato kombinace vede ke ztrátě informací z jednotlivých buněk na molekulární úrovni. Oproti tomu mikroskopické techniky mohou poskytnout poměrně podrobné informace o sledovaných bílkovinách, navíc z jednotlivých buněk. Pro studium lokalizace proteinů v různých částech lidských lymfocytů jsme vybrali trans-membránové adaptorové proteiny (TRAPy). Kombinací metod DNA manipulace a fluorescenční mikroskopie jsme sledovali i jejich nanoskopickou organizaci na plazmatické membráně. Jako zástupci byly vybrány tyto proteiny: "linker of activation of T lymphocytes" (LAT), "phosphoprotein associated...
|
|
|
Metodiky detekce antigen-specifických T buněk ex vivo
Kolařík, Daniel ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Antigen-specifické T buňky jsou zásadní složkou adaptivní imunity. Podílejí se na ochraně organismu před extracelulárními i intracelulárními patogeny i před vznikem nádorového bujení. Porucha jejich funkce může vést ke vzniku autoimunitních poruch nebo alergií. Proto je jejich detekce a případná další manipulace zásadní pro klinickou imunologii. V této práci jsou rozebrány dvě významné metody, které v současné době slouží ke studiu antigen-specifických T buněk. Jedná se o zjištění okamžitého stavu průtokovou cytometrii a o časovou detekci jednotlivých buněk v mikrojamkách. Informace získané těmito kompatibilními metodami mají potenciál pro medicínské využití jak v oblasti prevence, tak v oblastech diagnostiky a terapie relevantních lidských patologií.
|
|
|
Localisation of CD4 coreceptor and its variants in human T cells
Glatzová, Daniela ; Cebecauer, Marek (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
CD4 je koreceptorem T receptoru nacházejícího se na povrchu T lymfocytů. Jedná se o glykoprotein z rodiny transmembránových proteinů. Jeho přítomnost je nezbytná jak pro vývoj T lymfocytů, tak i pro jejich správnou funkci. Předpokládá se, že CD4 stabilizuje interakci T receptoru s jeho ligandem, MHC-peptidovým komplexem, a tím přispívá k imunitní odpovědi založené na T buňkách. Vnitrobuněčná část CD4 obsahuje řadu strukturních motivů, které většinou neovlivňují umístění proteinu v plasmatické membráně, ale mohou významně ovlivnit jeho umístění v rámci domén, které se v plazmatické membráně T lymfocytů tvoří. Ukázalo se, že se CD4 přechodně hromadí v místech interakce T buňky a antigen-prezentující buňky, nazvaných imunologická synapse. Krátce po nahromadění CD4 koreceptoru v imunologické synapsi je buď vyloučen z místa, kde se imunologická synapse vytvořila, nebo úplně odstraněn z plasmatické membrány. Tento jev je v nesouladu s chováním T receptoru, který se po vzniku imunologické synapse hromadí v její centrální části. Z tohoto důvodu zůstává nejasné, jakým způsobem CD4 koreceptor a T receptor spolupracují při vazbě MHC-peptidového komplexu během zahájení T buněčné signalizace. Naším cílem je studium umístění CD4 koreceptoru na plasmatické membráně s použitím pokročilých mikroskopických metod,...
|
host ::
RSS.