|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Továrna JAWA v Týnci nad Sázavou v dobách socialistického experimentu - Továrna, lidé a motocykly v době tzv. normalizace a ekonomické transformace (1968 - 1995)
Bárta, Karel ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem této práce je zachycení časového úseku let tzv. normalizace během 70. a 80. let 20. století v Československu. Právě normalizace je v tomto případě primárním zkoumaným obdobím s přesahem do doby ekonomické transformace v 90. letech, a to v podmínkách v té době největšího výrobce a vývozce československých cestovních motocyklů - podniku JAWA, přičemž hlavním středobodem, kde se tyto motocykly ve velkém vyráběly, byla továrna v Týnci nad Sázavou - Brodcích. Kromě samotné výroby motocyklů v Týnci nad Sázavou v rámci zkoumaného období se práce zabývá také rolí Československa coby "velmoci" motocyklového sportu v období socialismu a dalšími aspekty souvisejícími s motocykly v rámci zkoumaného období jako je otázka role motocyklů v době normalizace v Československu, či nastínění historického vývoje samotné značky JAWA v poválečných letech a její rozmach v celosvětovém měřítku před samotným znárodněním podniku. Práce se zabývá také dalšími aspekty ve zkoumaném období, jako je dopad továrny na život obyvatel a zaměstnanců v regionu, otázka vztahů k firmě a značce JAWA či zkoumání ekonomické situace továrny v období normalizace a ekonomické transformace. Zdrojem této práce jsou rozhovory a interview s bývalými, ale i současnými zaměstnanci továrny JAWA v Týnci nad Sázavou, kteří zde působili, či působí...
|
|
|
Socialistický realismus v architektuře města Týnec nad Sázavou
ŠEJBL, Martin
Bakalářská práce Socialistický realismus v architektuře města Týnec nad Sázavou se bude zabývat tématem výstavby dělnického sídliště ve stylu socialistického realismu v 50. letech 20. století ve městě Týnec nad Sázavou. Architektura bude představena v kontextu výstavby sídlišť v období socialistického realismu v Československu, které vznikly s rozvojem průmyslových podniků a hornictví. Rovněž se dotýká současné problematiky zateplování fasády a s ní spojenou ztrátou estetických prvků budov ve vztahu k památkové péči.
|
|
|
Okruh pozdně románských staveb v Posázaví (Týnec nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou)
KOUKLÍKOVÁ, Andrea
Cílem diplomové práce na téma {\clq}Okruh pozdně románských staveb v Posázaví (Týnec nad Sázavou a Poříčí nad Sázavou)`` bylo shrnout literaturu k tématu, popsat jednotlivé stavby a zařadit je do architektonického vývoje v českých zemích. V první části práce shrnuje literaturu k danému tématu, ve druhé monograficky popisuje každou stavbu {--} kostel sv. Havla v Poříčí nad Sázavou, kostel sv. Petra v Poříčí nad Sázavou, rotundu sv. Václav v Týnci nad Sázavou a zaniklý románský hrad tamtéž. Práce si všímá stavu jejich zachování, popisuje stavební úpravy a inventář a chronologicky a typologicky zařazuje stavby do vývojového kontextu pozdně románské architektury v Čechách. Vše je doloženo obrazovou přílohou, která tvoří poslední část diplomové práce.
|
|
|
Socioekonomická analýza a možnosti rozvoje města Týnec nad Sázavou
Trampotová, Tereza ; Říhová, Gabriela (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Pro tuto práci jsem si vybrala téma Socioekonomická analýza a možnosti rozvoje města Týnec nad Sázavou. Cílem práce je vypracování hloubkové analýzy města Týnec nad Sázavou, která za pomoci dotazníkového šetření a metody SWOT analýzy vyústí ve vlastní doporučení a nástin možného budoucího rozvoje města. Socioekonomická analýza města Týnec nad Sázavou se zabývá historií, obyvatelstvem, dopravní a technickou infrastrukturou města. Zhodnocuje i stav kvality života ve městě a cestovního ruchu, který je nepostradatelnou součástí města. Dotazníkové šetření přináší zhodnocení kvality života ve městě od samotných občanů, kteří mají své názory a potřeby. SWOT analýza shrnuje socioekonomickou analýzu a dotazníkové šetření v silné a slabé stránky a možné příležitosti a hrozby pro vývoj města. Vlastní doporučení je pak subjektivní názor, který nastiňuje směr rozvoje města a poukazuje na limity a bariéry pro tento vývoj.
|
host ::
RSS.