|
|
Výchovně vzdělávací problémy dětí v obtížné životní situaci
Polánková, Barbora ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Švandová, Martina (oponent)
Tématem práce jsou výchovně vzdělávací problémy dětí v obtížné životní situaci. Teoretická část práce se zabývá sociálně pedagogickým pojmem obtížná životní situace, jejím zvládáním a specifiky těchto situací u dětí. Zaměřuje se na ohrožování dítěte rodinným prostředím a jeho důsledky a projevy ve škole. Také popisuje možné přístupy učitele k situaci dítěte. Praktická část pomocí kvalitativního výzkumu, metodami hloubkového rozhovoru a analýzy dokumentů, zkoumá konkrétní projevy obtížných životních situací tří dětí z pohledu jejich učitele a s důrazem na jeho chápání, hodnocení a přístup k této situaci. Obtížná životní situace dětí se ve škole projevovala v mnoha rovinách. V rovině vztahů s vrstevníky, v rovině chování, školních výsledků, vztahu k učiteli apod. Přístupy učitelů byly většinou vstřícné a podporující. Klíčová slova Obtížná životní situace, žák, rodina, výchovně-vzdělávací proces, učitel, syndrom CAN, dítě v ohrožení
|
|
|
Úrazy dětí v domácím prostředí
POCHYLÁ, Petra
Teoretická část této práce je zaměřena na aktuální problematiku dětských úrazů v domácím prostředí, jejich prevenci a správné poskytnutí laické první pomoci u těchto vybraných druhů úrazů. Praktická část bakalářské práce byla zpracována kvalitativní formou výzkumu, metodou polořízeného rozhovoru. Daný rozhovor byl veden s vybranými pečujícími osobami, které poskytovali první pomoc u dětí s úrazem vzniklým v domácím prostředí. Celý průběh rozhovoru byl, se souhlasem respondentů, zaznamenáván na digitální záznamník a následně přepsán do textové podoby. Respondenti byli vybíráni na základě ankety. Výsledné informace z vedených rozhovorů byly dále anylyzovány a následně sumarizovány do výsledků. Do výzkumné části se přihlásilo šest respondentů. Dotazovaným bylo položeno šest základních otázek. Otázky byly voleny tak, aby zjistili informace o zraněném dítěti, charakter úrazu, postup pečující osoby při poskytování první pomoci, popřípadě další odborné ošetření a trvalé následky. Při přípravě výzkumné části jsem očekávala, že většina respondentů si dokázala s poskytnutím první pomoci poradit, nicméně z výsledků mé práce vyplývá, že polovina rodičů si s poskytnutím první pomoci neví rady. Přitom v pravý čas poskytnutá a správně provedená laická první pomoc je jedním ze základních a zásadních kroků k návratu poraněné osoby do normální kvality života. A proto by měli laickou první pomoc dokázat provést všichni občané bez speciálního vybavení a pomůcek. Cílem mé práce bylo zmapovat postup pečující osoby při poskytování první pomoci u vybraných úrazů dětí v domácím prostředí. Položila jsem si jednu hlavní výzkumnou otázku: Jaký byl postup pečující osoby při poskytování první pomoci u úrazů dětí v domácím prostředí? Při závěrečném zhodnocení a porovnání svých výsledků jsem ve většině zkoumaných skutečností dosáhla stejných výsledků, jaké jsou prezentovány i v jiných studiích zabývajících se podobnou problematikou- tedy dětskými úrazy a poskytování první pomoci u dětských úrazů.
|
|
|
Domácí násilí z pohledu adolescenta
BURIANOVÁ, Jana
Domácí násilí z pohledu adolescenta Domácí násilí považuji za jedno z nejkrutějších zacházení člověka k člověku, především proto, že se děje mezi blízkými osobami. Je děsivé, že tam, kde se má člověk cítit nejbezpečněji, dochází k ubližování a násilí. Domácí násilí se děje kdekoliv, bez ohledu na sociální status, vzdělání, věk, pohlaví, atd. Tuto práci jsem zaměřila na adolescenty, protože mě zajímá, jaké informace, názory a zájem mají o problematiku domácího násilí. Dále jsem se část práce zaměřila na názor adolescentů na tělesné tresty v rámci výchovy. Tresty ve výchově se stávají stále více diskutovaným tématem a existuje na ně mnoho rozdílných názorů. Teoretická část práce byla zaměřena na podstatné informace související s domácím násilím a výchovou. Hlavním cílem práce bylo zmapovat informovanost adolescentů o problematice domácího násilí, dílčím cílem bylo zjistit názor adolescentů na tělesné tresty ve výchově. Současně práce ověřovala dvě předem stanovené hypotézy. Metodou zvolenou pro ověření hypotéz bylo dotazování pomocí techniky dotazníků. Ty byly určeny adolescentům ve věku 17 až 20 let, kteří studují v kraji Vysočina. Výzkumný soubor pro sběr dat z dotazníku je tvořen celkem 168 respondenty. Hypotéza 1 předpokládala, že dívky vykazují vyšší znalosti o problematice domácího násilí než chlapci. Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2 předpokládala, že adolescenti nesouhlasí s fyzickými tresty ve výchově. Hypotéza 2 nebyla potvrzena. Respondenti z velké části s tělesnými tresty souhlasí, pokud se jedná o tresty přiměřené (např. pohlavek) nebo zasloužené. Bakalářská práce nabízí aktuální údaje o domácím násilí, o informovanosti a názorech adolescentů. Poukazuje na to, kde je potřeba zvýšit informovanost dospívajících o problematice domácího násilí. Práce může být k užitku odborné i laické veřejnosti, která se zajímá o domácí násilí a může být základem pro další studie nebo výzkumy v této oblasti.
|
host ::
RSS.