|
|
Obnova bývalé rychty v Hodíškově
Centner, Václav ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo rozvinout koncept ateliérové práce z prvního semestru třetího ročníku, který jsme původně dovedli od konceptu k dokumentaci pro stavební povolení v části B. Dále byl návrh dotažen v dokumentaci C pro provádění stavby. Vlastním tématem bylo obnovení rychty v Hodíškově, která už dávno nemá svou původní náplň a je nyní používána jako obecní byty pro nemovité místní obyvatele. Rychta také prodělala několik přestaveb, které se jí snažily přinést nové kvality, jež dopadly spíš rozporuplně. Rychta se nachází v Hodíškově, který je malou vesničkou mezi kopci Vysočiny. Na místo jsme jeli klikatými cestičkami širokými sotva na jeden automobil. Kolem cest byly vzrostlé domy a vlastně jsme se po příjezdu z Brna cítili trochu jako v jiném světě. Rychta stojí na kopci, odděluje bývalý cukrovar od zbytku vesnice. Z kopce rychta shlíží na vesnici a působí majestátně jako patronka místa. Ve vesnici je i malý rybník, který zpříjemňuje místní klima a dává domov nejrůznějším živočichům a rostlinám. Hodíškov má 150 obyvatel, takže rychta s jejím hospodářským křídlem převyšuje svou kapacitou nároky místních na prostory, kde se mohou potkávat a pořádat veřejná setkání. Proto mě napadlo ve spojitosti s romantičností místa, že by rychta s jejím hospodářským křídlem mohla sloužit jako prostředí pro pořádání svateb a společenských akcí většího typu. Díky tomu budu moci přinést velkorysejší prostorové zážitky ze zaklenutých prostorů v hospodářském křídle a obnovení ducha vnitřních prostorů, který byl ztracen během přestaveb v uplynulých letech. V přístupu k památkovým hodnotám rychty se snažím obnovit její důstojnost a pompéznost na druhou stranu nezapomínám a nezapírám její historii, která je tak pošramocená. Pro hospodářské křídlo platí jiné parametry. Během přestaveb proběhly snahy je přiblížit rychtě různými fasádními prvky a podobně. V práci s těmito dvěma objekty se snažím pevně stanovit, kde si který stojí a jaká je a byla jeho role. Svatební program si žádá navýšenou kapacitu ubytování, kterou jsem vyřešil přistavěním „stodoly“ do zadního prostoru dvora.
|
|
|
Účelová aktualizace souboru historických objektů
Láníková, Petra ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Areál kláštera Porta Coeli v současnosti ožívá od návratu Cisterciáckému řádu v restitucích roku 1995. Vedení kláštera se jej snaží postupně opravovat a zvelebovat. Vzhledem k velké rozloze a dlouhé době zanedbávání, je to úkol ještě na dlouhou dobu. Ve své práci hledám další možnosti využití v současnosti nevyužitých a mnohdy chátrající objektů. Hlavní vstup do areálu je skrze průjezd v budově nové fortny. Tudy proudí dovnitř většina pěších návštěvníků, kteří dále prochází lipovou alejí. V rámci revitalizace bych chtěla ve svém projektu navrhnout využívání této lipové aleje k pořádáním trhů – od těch farmářských s lokálními potravinami až po vánoční. Jsem přesvědčena, že stánky umístěné v aleji spolu s osvětlením na stromech, by dokázaly vytvořit kouzelnou vánoční atmosféru v kulisách významné památky a jistě by přilákaly návštěvníky z velké dálky. V projektu podrobněji řeším budovy sýpky a ovčína. V bývalé sýpce nově vznikne ubytování pro 66 lidí a pivní lázně, z bývalého ovčína bude multifunkční sál vhodný na výstavy, školením, koncerty i svatby. Tyto stavby jsou umístěny v zadní části areálu a tato poloha zajišťuje soukromí při akcích a zároveň by tím neměli být rušeni ani turisté.
|
|
|
Účelová aktualizace souboru historických objektů
Láníková, Petra ; Maar, Radek (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce)
Areál kláštera Porta Coeli v současnosti ožívá od návratu Cisterciáckému řádu v restitucích roku 1995. Vedení kláštera se jej snaží postupně opravovat a zvelebovat. Vzhledem k velké rozloze a dlouhé době zanedbávání, je to úkol ještě na dlouhou dobu. Ve své práci hledám další možnosti využití v současnosti nevyužitých a mnohdy chátrající objektů. Hlavní vstup do areálu je skrze průjezd v budově nové fortny. Tudy proudí dovnitř většina pěších návštěvníků, kteří dále prochází lipovou alejí. V rámci revitalizace bych chtěla ve svém projektu navrhnout využívání této lipové aleje k pořádáním trhů – od těch farmářských s lokálními potravinami až po vánoční. Jsem přesvědčena, že stánky umístěné v aleji spolu s osvětlením na stromech, by dokázaly vytvořit kouzelnou vánoční atmosféru v kulisách významné památky a jistě by přilákaly návštěvníky z velké dálky. V projektu podrobněji řeším budovy sýpky a ovčína. V bývalé sýpce nově vznikne ubytování pro 66 lidí a pivní lázně, z bývalého ovčína bude multifunkční sál vhodný na výstavy, školením, koncerty i svatby. Tyto stavby jsou umístěny v zadní části areálu a tato poloha zajišťuje soukromí při akcích a zároveň by tím neměli být rušeni ani turisté.
|
|
|
"... tak-li v tomto svým vdovským stavu zůstati, čili ten zase proměniti a v stav s. manželství vstoupiti míniti ráčíte..." (Hospodářské a správní zajištění přínosů dvou manželek Viléma z Rožmberka)
Hončová, Adéla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o přínosech dvou prvních manželek Viléma z Rožmberka Kateřiny Brunšvické a Žofie Braniborské. Jednalo se o velký a složitý podnik, na jehož organizaci a průběhu se podílelo množství lidí a který měl řadu hospodářských, sociálních i kulturních aspektů. Pozornost je zaměřena na široké spektrum otázek, které s touto problematikou souvisí. Nejdříve se zmiňuji o jednotlivých krocích námluv a o svatebním rituálu obecně, v klíčové části práce pak přecházím k popisu praktických opatření, jako bylo zajištění potřebného personálu, potravin a ubytovací kapacity. Všímám si rovněž zvacích listů a různých instrukcí pro měšťany a zámecké služebnictvo, které se týkají komfortu hostů i bezpečnosti ve městě. Na závěr se zabývám i samotnou cestou obou novomanželek do Českého Krumlova.
|
|
|
"Mně bylo osmnáct let a vdávala jsem se z čistý lásky." Vývoj svatebního obřadu v komunistickém Československu
Hodačová Balvínová, Lenka ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je studium vývoje a změn v průběhu svatebních zvyklostí v letech 1948 - 1989, tedy v době trvání komunistického Československa. Zpracováván byl jako orálněhistorický kvalitativní výzkum doplněný o obrazovou analýzu fotografií. Tento vývoj je sledován na základě rozhovorů s přímými účastníky a komparací těchto rozhovorů s dostupnými prameny a fotografiemi svateb z jednotlivých sledovaných období. Práce se blíže zaměřuje na vliv socialismu a jeho ekonomických a kulturních podmínek na vývoj svatebních zvyklostí a dále na odchylky od západního, či lépe nesocialistického modelu změn svatebních zvyků v Evropě v poválečném období 20. století. Výzkum je prováděn na regionální úrovni. Narátoři jsou vybráni s ohledem na příslušnost ke generaci, která vstupovala do manželství v průběhu komunistického režimu v Československu.
|
|
|
"... tak-li v tomto svým vdovským stavu zůstati, čili ten zase proměniti a v stav s. manželství vstoupiti míniti ráčíte..." (Hospodářské a správní zajištění přínosů dvou manželek Viléma z Rožmberka)
Hončová, Adéla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o přínosech dvou prvních manželek Viléma z Rožmberka Kateřiny Brunšvické a Žofie Braniborské. Jednalo se o velký a složitý podnik, na jehož organizaci a průběhu se podílelo množství lidí a který měl řadu hospodářských, sociálních i kulturních aspektů. Pozornost je zaměřena na široké spektrum otázek, které s touto problematikou souvisí. Nejdříve se zmiňuji o jednotlivých krocích námluv a o svatebním rituálu obecně, v klíčové části práce pak přecházím k popisu praktických opatření, jako bylo zajištění potřebného personálu, potravin a ubytovací kapacity. Všímám si rovněž zvacích listů a různých instrukcí pro měšťany a zámecké služebnictvo, které se týkají komfortu hostů i bezpečnosti ve městě. Na závěr se zabývám i samotnou cestou obou novomanželek do Českého Krumlova.
|
|
|
"Mně bylo osmnáct let a vdávala jsem se z čistý lásky." Vývoj svatebního obřadu v komunistickém Československu
Hodačová Balvínová, Lenka ; Cassi Pelikán, Hana (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Cílem diplomové práce je studium vývoje a změn v průběhu svatebních zvyklostí v letech 1948 - 1989, tedy v době trvání komunistického Československa. Zpracováván byl jako orálněhistorický kvalitativní výzkum doplněný o obrazovou analýzu fotografií. Tento vývoj je sledován na základě rozhovorů s přímými účastníky a komparací těchto rozhovorů s dostupnými prameny a fotografiemi svateb z jednotlivých sledovaných období. Práce se blíže zaměřuje na vliv socialismu a jeho ekonomických a kulturních podmínek na vývoj svatebních zvyklostí a dále na odchylky od západního, či lépe nesocialistického modelu změn svatebních zvyků v Evropě v poválečném období 20. století. Výzkum je prováděn na regionální úrovni. Narátoři jsou vybráni s ohledem na příslušnost ke generaci, která vstupovala do manželství v průběhu komunistického režimu v Československu.
|
|
|
Kulturní rozdíly mezi oblastmi světa ve vztahu k hotelnictví a gastronomii (Jižní Čechy - anglická kultura)
SLABÝ, Václav
Bakalářská práce se zabývá analýzou návštěvnosti jižních Čech skupinou britských turistů s ohledem na jejich kulturní rozdíly, zvyklosti a odlišnou mentalitu. Aktuální náhled do problematiky nejen hotelového průmyslu vnesly řízené rozhovory a vlastní výzkum, díky kterému byly identifikovány přání a potřeby turistů a zároveň odhaleny nedostatky, které jsou překážkou k dalšímu rozvíjení příjezdového cestovního ruchu do dané destinace. V závěru práce jsou předloženy návrhy na zlepšení situace ve zkoumané oblasti.
|
host ::
RSS.