Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Subjektivní blahobyt: Přístupy a hodnocení v EU - 15 a ČR
Hemala, Jakub ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Třebický, Viktor (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce "Subjektivní blahobyt: přístupy a hodnocení v EU-15 a ČR" je subjektivní blahobyt a jeho konceptualizace. Důraz je v tomto ohledu kladen na význam konceptu subjektivního blahobytu při měření a hodnocení pokroku a rozvoje společnosti, který je trvale udržitelný. Práce analyzuje dokumenty, které se v jednotlivých zemích EU-15 vydávají k národním strategiím trvale udržitelného rozvoje. Analýza posuzuje míru jejich relevance z hlediska zakomponování konceptu subjektivního blahobytu (štěstí, kvality života, spokojenosti) a také rozebírá v nich implementované indikátory blahobytu, které se z různých důvodů vztahují k faktorům s vlivem na míru osobního či sociálního blahobytu občanů. V zájmu analýzy leží i rozbor českých dokumentů relevantních k této tematice (Strategický rámec udržitelného rozvoje a Situační zpráva) zacílený na rozpoznání případných explicitních i implicitních znaků subjektivního blahobytu. Dále je otázkou pro výzkum, zdali v českém prostředí již existují kvalitativní data použitelná pro sestavení českých indikátorů subjektivního blahobytu. Analýza dokumentů je pojata kvalitativním metodickým přístupem. Analytická část práce je doplněna neméně důležitým teoretickým rámcem. Ten se zevrubně věnuje konceptu subjektivního blahobytu a jeho determinantům,...
Determinants of Subjective Wellbeing: Comparison of Developed and Developing Countries
Halamka, Radek ; Bajgar, Matej (vedoucí práce) ; Jašová, Martina (oponent)
Dosavadní studie o subjektivním blahobytu nebraly v úvahu rozdílné podmínky vyspělých a rozvojových zemích. Také různé typy faktorů ovlivňujících subjektivní blahobyt byly jen zřídkakdy studovány společně. Tato bakalářská práce se snaží vyplnit danou mezeru. Jejím hlavním záměrem je porovnání vlivu osobních, ekonomických, politických a institucionálních faktorů určujících spokojenost se životem v rámci skupin států rozdělených podle stupně ekonomického rozvoje. K analýze jsou zde použíta data z posledních tří vln World Values Survey. Závislost spokojenosti se životem na zmiňovaných faktorech je zkoumána pomocí ordered probit modelu. Výsledky ukazují na podstatné rozdíly mezi jednotlivými skupinami států. Mezi hlavní výsledky této práce patří klesající vliv národního i osobního příjmu s rostoucí hodnotou národního příjmu; veliký rozdíl mezi zeměmi s vysokým a nízkým národním příjmem ve vnímání kvality vlády a konceptu nezaměstnanosti; vysoce oceňovaná demokracie mezi bohatými státy; nesignifikance dosaženého vzdělání ve skupinách zemí s nížším národním příjmem; pozitivní efekt kvality školství a zdravotní péče v zemích s nízším národním příjmem; a vysoký vliv svobody výběru napříč skupinami. Práce tedy ukazuje, jak je velmi důležité zohledňovat úroveň rozvoje při snaze izolovat vzorce v subjektivním...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.