|
|
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
|
|
|
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
|
|
|
Střídání elit v obci Studená po roce 1948. Osudy dvou podnikatelů a proměny maloměsta v době poúnorové
BARTUŠEK, Petr
Anotace Prostřednictvím analýzy střídání elit v obci Studená a poúnorových osudů dvou podnikatelů, jsem se pokusil popsat proměny maloměsta v období třetí republiky a především za vrcholného stalinismu. Výměnu maloměstských elit jsem mimo jiné doložil na příkladech dvou podnikatelů Jana Satrapy a Karla Bartuška, jejichž životní osudy se jevily jako velice vhodné pro takto pojatou případovou studii. Pokusil jsem se rovněž zaznamenat proměny obecných kulturních a ideologických dobových trendů v rámci této obce. Skrze konkrétní životní osudy jsem popsal obraz maloměsta po 25. únoru 1948 a konfrontoval jej s odbornou literaturou, čímž jsem se případ Studené pokusil zasadit do dobového kontextu. K tomu mi posloužily především prameny osobní povahy či prameny pamětní (rodinné i obecní kroniky), rozhovory s pamětníky a rovněž knihy Vlasty Javořické, které se ukázaly jako nesmírně hodnotný pramen.
|
host ::
RSS.