|
|
Příprava a průběh hydratace pojivového systému na bázi stroncium aluminátového cementu
Kocián, Karel ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá netradičním pojivem na bázi stroncium aluminátu, a to jeho přípravou a hydratací. Bylo také studováno chování binárních a ternárních směsí v soustavě stroncium-kalcium-barium aluminátů. Alumináty byly připraveny výpalem ekvimolární směsi oxidu hlinitého a příslušného uhličitanu. Takto připravené vzorky včetně jejich směsí, byly charakterizovány analytickými metodami, jako jsou rentgenová difrakční analýza (XRD) termická analýza s detekcí uvolněných plynů (TG-DTA a EGA), skenovací elektronová mikroskopie (SEM) a infračervená spektroskopie (IR), přičemž největší význam mělo kalorimetrické měření pro studium průběhu hydratace.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v jedlých houbách na Kladensku
ŠIMŮNKOVÁ, Eliška
Cílem práce bylo stanovení obsahu rubidia, zinku, železa, mědi, stroncia a manganu ve vzorcích jedlých hub a získané výsledky porovnat s již provedeným výzkumem. Literární rešerše obsahuje stručné informace o houbách, půdách, jednotlivých prvcích, použité analytické metodě a výzkumné lokalitě. Během letních měsíců let 2020 a 2021 bylo pro účely praktické části nasbíráno 12 vzorků sedmi druhů jedlých hub ve vytýčeném lese mezi bývalými kladenskými doly. Vzorky jsme zpracovali mikrovlnným rozkladem a poté analyzovali metodou AAS (atomová absorpční spektrometrie). Celá praktická část bakalářské práce byla provedena v laboratoři Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Naměřené hodnoty byly zaznamenány do tabulek, statisticky zpracovány a zhodnoceny v diskusi. Analýzou jsme zjistili, že bedla vysoká patří mezi nejvíce kumulující druhy hub. V jejím vzorku jsme stanovili nejvyšší obsah železa (1148 mg/kg), mědi (150 mg/kg) a druhý nejvyšší obsah manganu (339 mg/kg). Naopak mezi nejméně kumulující druhy hub patřil hřib žlutomasý, u kterého byly naměřeny nejnižší koncentrace manganu (15 mg/kg) a stroncia (1,6 mg/kg). Za zmínku stojí hadovka smrdutá, která nejvíce kumulovala stroncium (10,1 mg/kg) a mangan (643 mg/kg). V případě manganu zjištěná koncentrace výrazně převyšovala hodnoty naměřené u ostatních analyzovaných vzorků.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v půdách a v houbách v těsné blízkosti dálnice D1
HORÁKOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo stanovit koncentrace těžkých kovů ve vzorcích jedlých hub a pod nimi odebraných půd. Měřenými prvky byla především měď, železo a zinek, dále pak mangan, stroncium a rubidium. Literární rešerše obsahuje stručné informace o jednotlivých prvcích a jejich obsahu v půdách a plodnicích hub v jiných studiích. Teoretická část rovněž obsahuje kapitoly věnované houbám, půdám a jejich kontaminaci, vlivu automobilové dopravy na obsah těžkých kovů v půdách a použité analytické metodě, kterou byla atomová absorpční spektrometrie. Pro praktickou část bylo na podzim v letech 2020 a 2021 v těsné blízkosti dálnice D1 nasbíráno 24 vzorků osmi různých druhů jedlých hub. V rámci sběru byla odebírána i půda pod houbou do hloubky zhruba 15 cm. Vzorky byly nejdříve dokonale vysušeny, následně zpracovány mikrovlnným rozkladem, a nakonec analyzovány metodou AAS. Veškeré práce byly prováděny v laboratořích Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky měření byly zaneseny do tabulek a zpracovány statisticky a graficky. Nakonec byly zhodnoceny v diskuzi. Analýza ukázala, že nejméně ve svých plodnicích kumuluje těžké kovy křemenáč březový a kozák březový. Ve velkém měřítku pak akumulují kovy václavka smrková, muchomůrka růžovka, čirůvka zelánka a hřib hnědý. Celkově bylo v sušině hub naměřeno 4,2-45 mg.kg-1 Cu, 97,4-4 166 mg.kg-1 Fe, 52,1-338,7 mg.kg-1 Zn, 3-61,4 mg.kg-1 Mn, 1,3-7 mg.kg-1 Sr a 7,7-300,9 mg.kg-1 Rb. V půdách byly hodnoty následující: 5,2-78,6 mg.kg-1 Cu, 2965-41 983 mg.kg-1 Fe, 25,8-174,2 mg.kg-1 Zn, 49,7-1 868 mg.kg-1 Mn, 6,2-25,2 mg.kg-1 Sr a 12,2-114,5 mg.kg-1 Rb v sušině. Z toho vyplývá, že nejméně zastoupeným zkoumaným těžkým kovem bylo stroncium a nejvíce železo.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v jedlých houbách na Příbramsku
DVOŘÁKOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo stanovit koncentrace rubidia, cesia, lithia, stroncia, a doplňkových prvků mědi, železa, manganu a zinku ve vzorcích jedlých hub a porovnat naměřené koncentrace se studiemi uvedenými v literární rešerši. Literární rešerše obsahuje kromě výsledků studií stručné informace o houbách, jednotlivých prvcích, o použité metodě a sledované lokalitě. Pro účely praktické části bylo v srpnu a září roku 2019 nasbíráno 19 vzorků devíti druhů jedlých hub z blízkého okolí kovohutí v obci Podlesí u Příbrami. Vzorky byly nejprve zpracovány mikrovlnným rozkladem a poté analyzovány metodou AAS (atomová absorpční spektrometrie). Celá praktická část bakalářské práce byla prováděna v laboratoři Katedry aplikované chemie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky analýzy byly zaznamenány do tabulek, statisticky a graficky zpracovány a zhodnoceny v diskusi. Z analýzy jsme zjistili, že druh houby nejvíce kumulující kovy je muchomůrka růžovka. Mezi analyzovanými vzorky jsme u ní prokázali nejvyšší koncentraci stroncia (22,5 mg/kg), lithia (0,6 mg/kg), železa (223,0 mg/kg) a manganu (69,7 mg/kg). Naopak nejméně kumulujícím druhem byl suchohřib hnědý, u kterého byly stanoveny nejnižší koncentrace mědi (10,1 mg/kg), železa (29,5 mg/kg) a manganu (5,2 mg/kg). Málo kumulující druh byl také hřib smrkový, u kterého bylo prokázáno nejméně stroncia (2,2 mg/kg) a lithia (0,3 mg/kg). Za zmínku stojí klouzek sličný, u kterého jsme stanovili nejvíce rubidia (364 mg/kg) a cesia (11,7 mg/kg), ale naopak nejméně zinku (68,7 mg/kg). Stejně tak bedla vysoká absorbuje ve velké míře měď (255 mg/kg), ale naopak obsahovala nejméně cesia (0,5 mg/kg) a rubidia (11,8 mg/kg).
|
|
| |
|
|
Stanovení obsahu vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých houbách
MÁCHOVÁ, Nikola
Houby jsou schopny akumulovat ve svých plodnicích prvky, některé těžké kovy a radionuklidy. Tato práce se zabývá kumulací vybraných kovů 1. a 2. skupiny v jedlých stopkovýtrusných houbách a půdě. První sběr proběhl na podzim roku 2017, bylo nalezeno 11 vzorků hub, přičemž od každého druhu se odebíralo několik plodnic a půda, na které plodnice rostly. Druhý sběr se konal na podzim roku 2018, ten probíhal stejným způsobem jako v předešlém roce a odebráno bylo 10 druhů hub. Byla vybrána lokalita v České republice (Ledenice), kde se četně vyskytovaly druhy hub - žampion polní, hřib smrkový, hřib strakoš, hřib žlutomasý, hřib kovář, křemenáč osikový, bedla vysoká, klouzek obecný, hřib hnědý, kozák březový, ryzec pravý, žampion lesomilný, klouzek kravský a muchomůrka růžovka. Stanovovanými kovy byly lithium (Li), stroncium (Sr), cesium (Cs) a rubidium (Rb). Stanovování probíhalo pomocí metody atomové absorpční spektrometrie (AAS). Nejvyšší obsah lithia byl v obou letech naměřen v plodnici žampionu polního (2,3 mg/kg a 1,6 mg/kg) a stroncia u křemenáče osikového (3,7 a 6,6 mg/kg). Ze všech sledovaných hub bylo prokázáno, že druhy z čeledi Boletus vykazovaly největší kumulaci rubidia (hřib smrkový 519 mg/kg a hřib kovář 398,6 mg/kg). U čeledi Boletus byl naměřen i nejvyšší obsah cesia, a to kolem 1,1 mg/kg.
|
|
|
Příprava a průběh hydratace pojivového systému na bázi stroncium aluminátového cementu
Kocián, Karel ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Ptáček, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá netradičním pojivem na bázi stroncium aluminátu, a to jeho přípravou a hydratací. Bylo také studováno chování binárních a ternárních směsí v soustavě stroncium-kalcium-barium aluminátů. Alumináty byly připraveny výpalem ekvimolární směsi oxidu hlinitého a příslušného uhličitanu. Takto připravené vzorky včetně jejich směsí, byly charakterizovány analytickými metodami, jako jsou rentgenová difrakční analýza (XRD) termická analýza s detekcí uvolněných plynů (TG-DTA a EGA), skenovací elektronová mikroskopie (SEM) a infračervená spektroskopie (IR), přičemž největší význam mělo kalorimetrické měření pro studium průběhu hydratace.
|
|
|
Migrations of historical populations. Isotopic signatures in human bones and their applikation in archaeological interpretations
POŘÁDKOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci pod názvem "Migrace historických populací. Izotopové signály v lidských kostech a jejich využití v archeologických interpretacích." je na základě literární rešerše shrnuta jedna z nejvíce používaných výzkumných metod analýza stabilních izotopů, a to především stronciový izotopový signál v lidských kostech a zubech. Na základě biochemie lidských kosterních pozůstatků izotopová analýza umožňuje archeologům i antropologům zkoumat lidskou migraci a geografický původ lidských populací. Izotopový výzkum spolupracuje s dalšími vědními obory, poněvadž bez jejich použití by nebylo možné dosáhnout příznivých výsledků. Bakalářská práce se zabývá především stronciovým izotopovým signálem v lidských kostech, které jsou dle mého názoru silným prostředkem pro pochopení pravěkých a historických migrací.
|
host ::
RSS.