Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stresory působící na klienty hospitalizované na JIP a standardních odděleních
ČERNÁ, Lenka
1. Současný stav zpracované problematiky Hospitalizace je obvykle pro každého klienta poměrně novým zážitkem. Mnohé se v tomto ohledu mění nejen v klientově (v jeho těle), ale také v jeho psychice. Právem se proto ptáme: {\clqq}Co se děje v psychice klienta při příchodu do nemocnice, co ho zde ovlivňuje, jaký vliv na něho potom má sama hospitalizace?`` Prožívání je u nemocného člověk determinované specifickou rolí člověka jako nemocného, resp. jako pacienta, který se nachází v procesu léčby. Hlavním psychologickým znakem nemocného člověka je omezení a závislost podmíněné onemocněním a příslušnou terapií, očekáváními a nutností vytvářet si nové vztahy ke zdravotnickému personálu či ke spolupacientům, způsob a charakter zvoleného léčebného procesu, samotný průběh léčby a typ nemoci. Chování nemocného člověka formuje i strach. Obává se bolesti, negativních tělesných změn, sociálních změn, izolace a také smrti. Strach se projevuje rozmanitě. Tak jako je jedinečný každý člověk, tak jedinečné a různorodé jsou i projevy strachu, který pociťuje a který se může změnit ve stres. 2. Použitá metodika K vypracování bakalářské práce s cílem zjistit, jaké individuální stresory působí na klienty při hospitalizaci na standardních odděleních a odděleních jednotek intenzivní péče (JIP), bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, metoda dotazování - technika polostrukturovaného rozhovoru. 3. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 8 klientů z ortopedického, neurologického, traumatologického a kardiologického oddělení, z toho 4 ze standardních oddělení a 4 z JIP nemocnice České Budějovice, s.r.o. 4. Závěr Z podrobně vypracovaných výsledků vyplynulo, že při hospitalizaci na klienty působí nespočetné množství stresorů, které negativně ovlivňují jejich prožívání a adaptaci na nemocniční prostředí. V některých oblastech se klienti na typech stresorů z obou typů oddělení shodují, v některých se jejich názory zcela rozcházejí. Jako příklad lze uvést: bolest, nedostatek spánku, brzké ranní vstávání, nadměrný hluk, nedostatečná informovanost, závislost na druhých, nemožnost zastávání důležitých rolí, strach ze smrti a mnoho dalších. Je však velmi zajímavé, že klienti sami přiznávají, že některé ze stresorů jsou zapříčiněny i jejich vlastním jednáním a cítí potřebu změny v jednání u nich samotných. Velmi pozitivním zjištěním je fakt, že jednou z velmi důležitých opor pro klienty, při zvládání této situace, je právě zdravotnický personál a to jak jeho verbální, tak i neverbální projev. 5. Využití práce v praxi Tato práce může být použita jako studijní materiál pro obory Ošetřovatelství. Může být použita i jako pomocný matriál pro zdravotnický personál v nemocnicích, ale i v jiných institucích, které se zabývají péčí o klienty. Mohou zde naleznout cenné informace, jak se vyvarovat mnoha chyb a hlavně se dozvědět jak klient vše vnímá z jeho pohledu, jelikož je někdy velmi těžké změnit pohled vlastní a zkusit se na určité věci podívat očima jiných. Těmito novými poznatky zavedenými do praxe, by mohli v budoucnu zlepšit celkovou péči o své klienty a dle mého názoru celkově přispět k mnohem lepší adaptaci klientů na hospitalizaci. Práce také může ale sloužit jako předloha k napsání odborné publikace zabývající se tímto tématem, ale i jako informující materiál pro klienty ve zkrácené podobě. 6. Shrnutí Z podrobně vypracovaných výsledků vyplynulo, že při hospitalizaci na klienty působí nespočetné množství stresorů, které negativně ovlivňují jejich prožívání a adaptaci na nemocniční prostředí. Velmi pozitivním zjištěním je fakt, že jednou z velmi důležitých opor pro klienty, při zvládání této situace, je právě zdravotnický personál a to jak jeho verbální, tak i neverbální projev. Výsledky výzkumu bakalářské práce mohou sloužit jako studijní materiál a jsou nabídnuty všem oddělením, které se podílely na výzkumu.
Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích.
JAMBOROVÁ, Lenka
Téma mé bakalářské práce {\clqq}Vliv stresu na kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích`` jsem si vybrala z toho důvodu, že mě vždy zajímala práce sester v akutních ambulancích a také psychická náročnost této práce, která je na sestry v těchto ambulancích kladena Stres je soubor reakcí organismu na vnitřní nebo vnější podněty, narušující normální chod funkcí organismu, je to individuální odpověď na nadměrně zatěžující fyzické, emoční nebo intelektuální požadavky. Komunikace se považuje za důležitý aspekt zdravotnické péče. Je základní a nedílnou součástí zdravotní péče, kterou sestry poskytují. Efektivní komunikace pozitivně přispívá k uzdravení pacienta tím, že tlumí strach a zmatek, pomáhá při úzkostech a stresu. I když si to mnohokrát neuvědomujeme, posuzujeme pacienta hned při příchodu do ambulance. Jestli komunikuje, nebo je nervózní, zda má upravený zevnějšek, je na pojízdném křesle či chodí o berlích. Současné ošetřovatelství od sestry očekává, že je v oblasti svého samostatného působení uznávaným odborníkem. Syndrom vyhoření označuje duševní a tělesné vyčerpání nejčastěji u tzv. pomáhajících profesí. V české literatuře je syndrom vyhoření nejčastěji uváděn v kontextu problematiky osobnosti v ošetřovatelských profesích, u nichž jsou náplní práce služby druhým lidem. Pro uskutečnění výzkumu v rámci své bakalářské práce bylo použito kvantitativního výzkumného šetření, kdy byla použita metoda dotazování, technika dotazníků. Dotazník byl určen zdravotním sestrám pracujícím v akutních ambulancích. Šetření bylo provedeno v nemocnicích České Budějovice, Jindřichův Hradec, Praha Motol, v psychiatrické léčebně Jihlava a na poliklinice v Telči, vždy se souhlasem hlavních sester nemocnic. Tato práce si kladla za cíl zjistit, zda stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče u sester v akutních ambulancích. Hypotéza číslo 1 stres ovlivňuje kvalitu poskytované ošetřovatelské péče. I hypotéza číslo 2 stres ovlivňuje zdravotní stav sester v akutních ambulancích. A nakonec hypotéza číslo 3 dobrý kolektiv na pracovišti pozitivně ovlivňuje práci v akutní ambulanci se nám potvrdila. Tedy cíl byl splněn. Má práce může být využita jako pomocný materiál pro edukaci zdravotnického personálu v nemocniční praxi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.