|
|
Biologie myrmekofilních brouků
Bažilová, Jana ; Šobotník, Jan (vedoucí práce) ; Klimeš, Petr (oponent)
Mravenci představují nejen skupinu hmyzu se zásadním ekologickým významem, ale též cenný zdroj potravy pro pestrou paletu predátorů, parazitoidů a sociálních parazitů. Významnou část z nich tvoří myrmekofilní brouci. Vzhledem ke specifickým selekčním tlakům myrmekofilové vykazují mnohočetné adaptace, například modifikace tvaru těla a funkce tělních výběžků či vznik nových exokrinních žláz. Tyto adaptace se liší na základě stupně integrace jednotlivých druhů. Neintegrované druhy žijí v okolí hnízd jako predátoři, hostitel se vůči nim chová agresivně. Před útoky jsou chráněny tlustou a silně sklerotizovanou kutikulou, obrannými látkami a strategickým chováním. Integrované druhy jsou kolonií adoptovány na základě napodobení hostitelových rekogničních faktorů a mají přístup do hostitelských hnízd, kde se živí mravenčími larvami či kuklami, nebo jsou mravenci přímo krmeni. Práce popisuje specifické adaptace myrmekofilních druhů pro život asociovaný s mravenci. V několika kapitolách se zabývá myrmekofily obecně, jejich morfologickými adaptacemi a chemickými mimikry a v neposlední řadě behaviorálními strategiemi v interakci s hostitelem. Klíčová slova: myrmekofilie, inkvilinismus, Staphylinidae, Coleoptera, mravenci, adaptace, mimikry
|
|
|
Interplay of succession and seasonality reflects resource utilization in an ephemeral habitat
SLÁDEČEK, František
The temporal aspects, succession, seasonality, of coprophilous beetles? assemblage were studied for the first time in Central Europe. Specifically all beetles? families were targeted including both the coprophagous and predatory species. In general, the pattern of species successional turn-over resembles the patterns retrieved from Northern Europe, however with the late successional species optima shifted towards earlier days of succession. The successional position of coprophages species reflets their oviposion strategy, while the predatory species are separated according to their size. The seasonal displacement applies predominantly to the species presented in the later part of succession.
|
|
|
Společenstva epigeických brouků (Coleoptera) v různých typech biopásů
ŠEBÍK, Jakub
SOUHRN Společenstva epigeických brouků byla studována v různých typech agroekosystémů v podhorské oblasti Novohradských hor. Výzkum probíhal v letech 2009 a 2011. Na cílových plochách se nacházely různé druhy kulturních plodin, ve kterých byly místy vysety biopásy, to platí pro práci v roce 2009, a nebo založeny remízky, což je případ výzkumu v roce 2011. Cíl práce bylo ohodnotit, jak a jestli vůbec tyto krajinné struktury ovlivňují společenstva epigeionu. Metoda získávání dat spočívala ve sběru brouků pomocí zemních pastí. Tento materiál byl poté podroben identifikaci a na základě toho byly stanoveny parametry určující vliv popsaných stanovišť na epigeické brouky. Tyto parametry byly: druhová diverzita, abundance a podíl reliktních druhů v celkovém druhovém spektru. Bylo chyceno 3099 brouků a podařilo se určit 54 druhů. Cílovými skupinami brouků byly čeledi střevlíkovití (Carabidae) a drabčíkovití (Staphylinidae). Výsledky byly pro obě skupiny rozdílné. Drabčíci byli méně početní než střevlíci. Drabčíci byli nejvíce zastoupení co do počtu byli v polních plodinách v roce 2011, nejméně v polních plodinách v roce 2009. Rozdíl v počtu brouků byl skutečně markantní. Druhová diverzita drabčíků byla rovněž nižší, než střevlíků. Výsledky se zdají být podobně zvláštní, jako abundance. Diverzita byla největší v polních plodinách v roce 2011, přičemž v roce 2009 na podobných stanovištích byla nejmenší. Zároveň téměř stejnou diverzitu zaznamenaly biopásy, což jsou stanoviště charakterem rozdílná od těch v polních plodinách. Pokud jde o střevlíky, jejich abundance nebyla tak rozkolísaná, jako u drabčíků. Nejvíce se objevovali v biopásech a nejméně v remízech. V polních plodinách v obou letech se objevovali v přibližně stejných množstvích. Druhová diverzita se ukázala být největší v remízech a nejmenší v polní kultuře v roce 2009. Nakonec na základě údajů o ekologii jednotlivých druhů, byly stanoveny výsledky v oblasti antropogenního ovlivnění společenstev brouků. Vyšlo najevo, že všechny populace jsou výrazně ovlivněny člověkem. Z výsledků vyplývá, že stanoviště typu biopás a remíz mají určitý pozitivní vliv na společenstva epigeických brouků, zejména pokud jde o možnost přežití reliktních druhů brouků. Protože výsledky mají velmi nesourodý a místy protichůdný charakter, nedají se sumarizovat.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.