|
|
Přijatelnost obecné češtiny u žáků 2. stupně na dvou základních školách na Frýdecko-Místecku
Bočková, Petra ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkalová, Martina (oponent)
Tématem diplomové práce s názvem Přijatelnost obecné češtiny u žáků 2. stupně na dvou základních školách na Frýdecko-Místecku je zkoumání postojů k obecné češtině u žáků druhého stupně základních škol. Cílem práce je zjistit, jak žáci základních škol na Frýdecko- Místecku vnímají obecnou češtinu v komunikačních situacích s vyšší dorozumívací funkcí, u osob s vyšším společenským statusem. Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsána současná česká jazyková situace, jsou vysvětleny vybrané útvary národního jazyka (obecná čeština, spisovná čeština, tradiční teritoriální dialekty) a základní termíny (běžně mluvená čeština, postoje k jazyku) a jsou představeny dosavadní průzkumy postojů k jazyku a k jazykovým varietám. Praktická část přináší výsledky vlastního výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření (za využití techniky spojitých masek) a kvalitativní výzkum formou individuálních rozhovorů s vybranými žáky. Hodnocení výsledků výzkumu je provedeno ve třech perspektivách - hodnocení obecné češtiny v mluvené řeči (oblast sluchové percepce), hodnocení obecné češtiny v psaném projevu (oblast zrakové percepce) a výskyt obecněčeských prvků ve vlastních promluvách žáků (oblast vlastní produkce). Výsledky výzkumného šetření přinášejí...
|
|
|
Kultura mluveného projevu hlasatelů a moderátorů Českého rozhlasu
HOUFOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá kulturou mluveného projevu hlasatelů a moderátorů v prostředí veřejnoprávní instituce Českého rozhlasu. Teoretická část práce je zaměřena na nejdůležitější nástroj rozhlasových mluvčích, tedy na jazyk v jeho mluvené podobě, a popisuje, jak se v dnešní společnosti proměňuje jeho role a v čem se odlišuje od jazyka psaného. Práce se také věnuje obecným principům fungování médií v ČR, bližší pozornost je věnována Českému rozhlasu. Závěr teoretické části práce se zabývá platnými ortoepickými, lexikálními, morfologickými a stylistickými zásadami. Praktická část práce se pomocí jazykové analýzy rozhlasových pořadů Českého rozhlasu snaží odpovědět na otázku, zda jsou projevy v nich se vyskytující v souladu s normami závaznými pro veřejnou komunikaci. Dotazníkové šetření přibližuje postoj společnosti k rozhlasovému vysílání.
|
|
|
Tvary instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT 24
Karásek, Dominik ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na konkurenci kodifikovaných a nekodifikovaných tvarů instrumentálu plurálu v publicistickém pořadu Interview ČT24. Teoretická část obsahuje přehled historického vývoje tvarů instrumentálu plurálu. Je zde popsáno, jak se tento tvar odrážel v důležitých gramatikách i v dalších bohemistických časopisech. V praktické části je zpracována analýza vzorku 40 vysílání pořadu Interview ČT24. Výsledky analýzy jsou porovnány se zjištěními, která vyplývají z teoretické části a se stejně tematicky zaměřenou sondou Sojka, 2020. Je zjištěno, že koncovka -ma instrumentálu plurálu se v daném vzorku pořadu Interview ČT24 vyskytuje v 3,72 %. Výskyt nespisovné varianty je ve všech věkových skupinách stejný. Porovnání profesí naznačuje, že se koncovka -ma častěji objevuje mezi respondenty zabývajícími se ekonomickou sférou. Nebyly zaznamenány rozdíly mezi pohlavími. Na základě porovnání se Sojkovou prací z roku 2020 je rovněž vyhodnoceno, že stále platí konstatování Krause et al., že koncovka -ma je stále příznaková. Je však doporučeno, aby vznikaly další práce prováděné na větším vzorku respondentů, které budou obsahovat i kvalitativní výzkum, jenž umožní zkoumání postojů mluvčích a zjišťování jejich noremního povědomí. KLÍČOVÁ SLOVA instrumentál plurálu, spisovná čeština, mluvená...
|
|
|
Tvaroslovná spisovnost ve dvou televizních diskusních pořadech
Mašek, Ondřej ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Diplomová práce si dala za cíl zjistit, do jaké míry dochází k porušování spisovné normy v rámci dvou konkrétních interview pořadů, a to XTalk a Interview ČT24. Každý z dílů obou pořadů má podobnou stopáž (kolem 22-28 minut), v podstatě totožnou dialogickou kompozici (moderátor klade otázky a host odpovídá), ale rozdílnou osobnost moderátora. Moderátoři obou pořadů jsou profesionálové svého oboru, takže nespisovné jevy se objevují jen sporadicky (často v emočně vytíženějších situacích), ale jejich styl moderování, kterým vytvářejí v obou pořadech odlišnou atmosféru ve studiu, mohl vést k tomu, že v pořadu XTalk docházelo častěji k porušování spisovné normy českého jazyka. Svou roli samozřejmě sehrál i výběr hostů, u nichž jsme sledovali frekvenci výskytu nespisovných variant, vliv komunikační role, vybraných sociolingvistických faktorů a osoby moderátora. Získaná data jsme porovnávali s o několik let starším výzkumem dialogických textů rozhlasové publicistiky dvěma korpusovými zdroji běžně mluvené češtiny. Výzkumný vzorek byl tvořen celkem třiceti interview z let 2018-2021. Analýzou získaných dat bylo zjištěno, že mluvčí by se z hlediska míry výskytu nespisovných variant dali rozdělit do tří skupin: mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, jejichž projev byl z hlediska frekvence...
|
|
| |
|
| |
|
|
Variety češtiny v rozhlasovém dopravním zpravodajství
Jílková, Lucie
Článek se zabývá analýzou rozhlasového dopravního zpravodajství a odpovídá na následující výzkumné otázky: Které variety češtiny se vyskytují v dopravním zpravodajství? Analýza je založena na nahrávkách veřejnoprávního Českého rozhlasu - Radiožurnálu a soukromého Rária Impuls (20 nahrávek z každého rádia). Dopravní zpravodajství lze obecně chápat jako zvláštní typ rozhovoru, a to rozhovoru mezi moderátorem a telefonujícím řidičem. Telefonující řidiči v něm užívají často tvarosloví nespisovné češtiny (nejčastěji tvarosloví češtiny obecné: kruhovej, méně často moravských nářečí: vobjíždijó). Pouze jediný telefonát zazněl ve slovenštině. Dochází rovněž k míšení češtiny spisovné a nespisovné.
|
|
| |
|
|
K otázce (ne)spisovné češtiny 16.-18. století (se zvláštním zřetelem na vybrané hláskoslovně-ortografické jevy)
Šimečková, Marta
Příspěvek se zabývá otázkou spisovnosti a nespisovnosti češtiny 16. až 18. století. Je poukázáno na rozdílné chápání termínu spisovná čeština v dnešním slova smyslu a ve starších vývojových obdobích češtiny, pro něž je navrženo užívat, v návaznosti na O. Koupila aj. bohemistů, spojení kulturní čeština. Na čtyřech konkrétních jazykových jevech, totiž na protetickém v-, úžení é > í, náslovném ou- a diftongizaci ý > ej je sledována postupná unifikace jazyka dobových tisků, jež později vedla k vytvoření dnešní spisovné češtiny. Článek mj. vyvrací starší názory o jazykovém rozkladu pobělohorského období, naopak upozorňuje na linearitu mezi jazykem humanistickým, barokním a raně obrozeneckým.
|
|
| |
host ::
RSS.