|
|
Kompetenční hranice sociálních pracovníků ve státní správě
STRYCHOVÁ, Klára Josefína
Tématem této bakalářské práce je analýza kompetenčních hranic sociálních pracovníků ve státní správě. V teoretické části je nejprve vymezena státní správa a následně se zaměřuje na sociální práci a roli sociálního pracovníka v této oblasti. Hlavním cílem této práce je zkoumat kompetenční hranice sociálních pracovníků a jejich postupy v krajních situacích jejich kompetencí. Dílčím cílem je popsat, jak sociální pracovníci reagují, v situacích, kdy naráží na své hranice v oblasti kompetencí. Praktická část práce byla prováděna pomocí kvalitativní výzkumné strategie, konkrétně metodou dotazování a polostrukturovaných rozhovorů. Pro výběr informantů byl použit záměrný výběr, na základě vybraných kritérií, sociální pracovníci pracující ve státní správě z odlišných zařízení a různými zkušenostmi. Z výsledků výzkumu vyplývá, že každý sociální pracovník má odlišný pohled na své pracovní hranice, avšak všichni respektují a dodržují společný rámec svých pravomocí stanovený zákonem. Pokud se sociální pracovníci dostanou do situací, kde se setkají se svými kompetenčními hranicemi, detailně popisují strategie, které uplatňují v praxi. Tato strategie zahrnuje identifikaci oblastí, kde pociťují nedostatek zkušeností nebo odborných znalostí, a hledání vhodných způsobů, jak získat potřebné informace nebo odbornou pomoc. Takový přístup umožňuje sociálním pracovníkům efektivněji řešit situace, které přesahují jejich současné kompetence, a zároveň zajistit kvalitní péči a podporu pro klienty.
|
|
|
Pohled na reflexi ve vzdělávání v oborech sociální práce a ošetřovatelství
Čajko Eibicht, Monika ; Lorenz, Walter (vedoucí práce) ; Brnula, Peter (oponent) ; Vacková, Jitka (oponent)
V období dynamických společenských změn a nejistot se reflektivní praxe stává pro sociální práci a ošetřovatelství klíčovou. Tato disertační práce zkoumá epistemologické základy a multidimenzionální povahu reflexe v rámci profesního vzdělávání z různých teoretických perspektiv testovaných prostřednictvím originálních empirických zjištění, jejichž cílem je předejít redukci reflexe na pouhou techniku, a naopak podpořit dialog, interdisciplinární spolupráci a participativní přístupy. Vychází z fenomenologického a kritického konstruktivistického přístupu s cílem prohloubit porozumění individuálním i kolektivním zkušenostem vzdělavatelů a jejich reflektivním praktikám. Struktura práce odpovídá třem empirickým fázím. První fáze zkoumá charakteristiky reflexe a její rozvojový potenciál prostřednictvím dotazníků SRIS a PHLMS. Druhá fáze, zahrnující reflexivní tematickou analýzu rozhovorů, se věnuje názorům vzdělavatelů na reflexi a jejich metodám podpory reflektivity u studentů. Ve třetí fázi práce využívá Q metodologii ke zpracování a analýze různých pohledů na reflexi mezi vzdělavateli. Tato metoda, v českém prostředí dosud málo využívaná, umožňuje hlubší zkoumání subjektivních aspektů vzdělávací praxe. Účast 35 vzdělavatelů vedla k identifikaci tří hlavních faktorů: fenomenologického, pragmatického a...
|
|
|
Rodinná konference v sociální práci při práci s rodinou
Mužíková, Soňa ; Schmidová, Kateřina (vedoucí práce) ; Šťastná, Jaroslava (oponent)
Název: Rodinná konference v sociální práci při práci s rodinou Cíle: tit možnosti a úskalí rodinných konferencí prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů pracovníky Polostrukturovaný rozhovor Výsledky: Na základě odpovědí našich respondentů bylo zjištěno, že metoda RK je vhodná pro práci s rodinou. Oproti jiným metodám dává více kompetencí rodině a dítěti, při řešení problému. Koordinátor RK je člověk, který j proškolený, řídí a vede celý proces RK. Koordinátor RK by měl umět naslouchat a řešit konflikty. Respektuje rodi a měl by v metodě RK vidět smysluplnost. Jako úskalí metody RK uvedli naši respondenti práce s spolupráce s organizacemi a odborníky a malá podpora od státu. Možnosti přesahu RK uvedli naši respondenti spiritualitu a výhody oproti PK. Klíčová slova: Rodina, Rodinná konference, Koordinátor, Sociální pracovníci, OSPOD
|
|
|
Druhy sociálních služeb poskytovaných osobám tělesné a mentálně postiženým evangelickými církvemi na území České republiky
El-Riahi, Sorajja ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Mlejnková, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá druhy sociálních služeb pro tělesně a mentálně postižené osoby poskytovaných evangelickou církví na území České republiky. Cílem práce je zmapování těchto služeb a umožnit tak náhled do chodu denních a týdenních stacionářů, jako hlavních poskytovatelů těchto služeb, jejich klientů a do náplně práce pečujících a vedoucích pracovníků. Současně se také zaměřuje na evangelickou církev jako provozovatele, její historii a dále geografii stacionářů po ČR. V praktické části je formou kvantitativní výzkumné strategie zjišťována spokojenost tří opatrovníků se zařízením a pracovníky stacionáře Na palubě a přínos stacionáře jejich blízkým.
|
|
| |
|
|
Syndrom vyhoření u sociálních pracovníků nízkoprahových zařízení v Jihočeském kraji
OTOUPALOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá syndromem vyhoření u sociálních pracovníků v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež v Jihočeském kraji. Cílem práce je zjistit četnost výskytu syndromu vyhoření a jaká je prevence syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v NZDM. Práce se člení na několik kapitol. V první kapitole teoretické části je charakterizován samotný syndrom vyhoření, symptomy, fáze, jaké osoby jsou nejvíce ohroženy syndromem vyhoření, jaká je prevence, a nakonec jeho léčba. V druhé části jsou charakterizovány nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, jaké jsou jejich cíle, cílová skupina a metody, dále jaké kompetence má v zařízení sociální pracovník a jaké činnosti vykonává. Praktická část prezentuje výsledky kvantitativního výzkumu provedeného formou dotazníkového šetření, který měl za cíl zjistit četnost syndromu vyhoření a zjistit jaká je prevence syndromu vyhoření u sociálních pracovníků v nízkoprahovém zařízení v Jihočeském kraji.
|
|
|
Nízkoprahová centra na vybraných sociálních sítích
ŠTURMOVÁ, Alena
Bakalářská práce se zaměřuje na význam sociálních sítí v sociální práci a jejich přínos pro sociální pracovníky v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Teoretická část zahrnuje vymezení této sociální služby, definici cílové skupiny, terénní a ambulantní práce. Dále je popsána sociální práce online, přístup k online práci v zahraničí, následuje téma trávení volného času dětí a jak pandemie Covid-19 ovlivnila služby nízkoprahových zařízeních. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jaký význam mají sociální sítě pro sociální práci v nízkoprahových centrech. Dílčí cíl charakterizoval význam využívání sociálních sítích pro sociální pracovníky. Byla využita kvalitativní výzkumná strategie, polostrukturované rozhovory a zpracováním dat pomocí IPA analýzy byla podrobně prozkoumána subjektivní zkušenosti informantů s danou problematikou. Výzkumný soubor tvořili informanti z Jihočeského kraje (N=8) a Prahy (N=8), kteří pracují v nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Analýzou bylo zjištěno šest hlavních témat, která zahrnují význam sociálních sítích pro sociální pracovníky, pro klienty, význam sítí v době pandemie, zařazení online sociální práce jako jednu z forem sociální práce, vnímaní sociálních sítí sociálními pracovníky a jejich význam do budoucna. Práce by mohla pomoci pro rozšíření sociální práce s dětmi a mládeží do digitální sféry a více se jim tak přiblížit v online světě. Do budoucna by se digitální práce mohla využívat i pro další cílové skupin. Má práce může sloužit také jako podklad pro studenty sociálních oborů, sociální pracovníky, odbornou i laickou veřejnost.
|
|
|
Limity supervize u pracovníků v sociálních službách
MARTÍNKOVÁ, Nikola
Jako cíl diplomové práce bylo stanoveno: "Identifikovat jaké limity vnímají supervizoři při skupinových supervizních setkáních sociálních pracovníků v sociálních službách." Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jaké jsou limity supervize u sociálních pracovníků z pohledu supervizorů?" Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Pro dosažení cíle byla hlavní výzkumná otázka rozčleněna do oblastí: identifikace (6 dílčích výzkumných otázek), formální náležitosti supervize (2 dílčí výzkumné otázky), supervize (4 dílčí výzkumné otázky) a přínosy limitů supervize (2 dílčí výzkumné otázky). Výzkumný soubor byl tvořen supervizory sdruženými pod Českým institutem pro supervizi (ČIS). S přihlédnutím ke stanovené strategie bylo uskutečněno 12 rozhovorů (metoda sněhové koule) z nichž již vyplynulo, že došlo k vysycení vzorku. Pro zapojení bylo požadováno, aby zapojené informantky a informanti poskytovali supervizní služby v oblasti sociální práce a měli alespoň rok praxe. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon, ze kterého došlo k doslovenému přepisu. Takto přepsané rozhovory jsem následně zakódovala (zpracována metodou trsů). V rámci první oblasti, tj. identifikace, byly identifikovány trsy: humanitní směr vzdělání, supervizní výcvik, psychoterapeutický výcvik a příprava na limity. V rámci druhé oblasti, tj. formální náležitosti supervize, lze specifikovat následující trsy: kontraktování, formální limity, obsahové limity, supervizor pod supervizí. V oblasti supervize, která byla označena jako třetí oblast, uvádím následující zjištěné trsy: sebereflexe, pojmenování limitů a etické aspekty. Poslední, čtvrtá oblast, tj. přínosy supervize, přinesla následující trsy: osobní rozvoj, rekontraktace, emoční inteligence. Výsledky práce mohou být využity v rámci přípravy supervizorů, popřípadě pro rozvoj již kvalifikovaných supervizorů v praxi.
|
|
|
Celoživotní vzdělávání sociálních pracovníků pracujících v nestátních neziskových organizacích
HRUBEŠOVÁ, Nikola
Diplomová práce se zaměřuje na téma celoživotního vzdělávání sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátních neziskových organizacích. Cílem této práce bylo zjistit jaké mají možnosti sociální pracovníci s ukončeným magisterským studiem v oblasti celoživotního vzdělávání. Druhým důležitým cílem bylo zjistit jaké potřeby v oblasti celoživotního vzdělávání sociální pracovní mají, a zda jsou jejich potřeby v rámci poskytování vzdělávání zohledňovány. Celoživotní vzdělávání je nedílnou součástí v sociální práci a je důležité potřeby sociálních pracovníků zohlednit. K naplnění uvedených cílů byl využit kvantitativní výzkum, který byl realizován za pomoci dotazníkového šetření, kdy bylo položeno celkem 28 otázek, z nichž některé byly nepovinné. Celkem bylo osloveno 61 sociálních pracovníků, kteří pracují v nestátní neziskové organizaci, a mají magisterský titul. V rámci tohoto kvantitativního výzkumu proběhl výzkum soustředěný pouze na Jihočeský kraj, kdy v rámci registru poskytovatelů sociálních služeb byly vyhledány nestátní neziskové organizace, a v nich pracující sociální pracovníci mající ukončené magisterské studium. Na dotazník zodpovědělo celkem 36 sociálních pracovníků s tím, že dotazníky byly odesílány 2x, protože v první vlně byla návratnost bohužel velice nízká. Data, která byla z dotazníkového šetření následně získána, byla zpracovány jednak v Microsoft Excel, ale také v R software. Z provedeného výzkumu je možné konstatovat, že sociální pracovníci jsou spokojeni s nabídkou kurzů, které absolvují v rámci celoživotního vzdělávání. Toto tvrzení vykazuje to, jak práce v sociální oblasti motivuje. Respondenti uváděli, že dostávají pravidelné nabídky kurzu v rámci celoživotního vzdělávání od svého zaměstnavatele, což považuji za velmi důležité a perspektivní. Toto dokazuje skutečnost, že vzdělávání v oblasti sociální práce má u zaměstnavatelů - nestátních neziskových organizací podporu, a to nejen v rámci zákonné povinnosti. Mohu konstatovat, že v mnou sledovaných organizacích jsou potřeby sociálních pracovníků zohledňovány.
|
|
|
Fenomén střídavé péče z pohledu sociální práce
PROKOPOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá fenoménem střídavé péče. Cílem je zjistit, jaké mají pracovníci a pracovnice v sociální práci zkušenosti s rodiči, kteří žádají, či už mají dítě ve střídavé péči. Dále zjistit, jaké nástroje sociální práce nabízí v pomoci rodinám se střídavou péčí. Byla zvolena jedna výzkumná otázka, kterou se zkoumalo, s jakými problémy se sociální pracovníci se setkávají u rodičů, kteří žádají o střídavou péči. Tato práce se skládá ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části byla popsána rodina a rozpad rodiny, orgán sociálně-právní ochrany dětí a střídavá péče. Praktická část se zabývá výzkumem, pro jehož zpracování byla aplikována strategie kvalitativního výzkumu. V souladu s touto strategií byla použita metoda dotazování spolu s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Dále byla vyhodnocena pomocí otevřeného kódování. Jednotlivé kódy byly následně přiřazeny do kategorií a vloženy do tabulky. Výzkum ukázal, že zkušenosti sociálních pracovnic jsou prakticky stejné. V mnoha věcech se shodují a v několika názorech ne. Většina odpovědí směřovala k dítěti, které je ve všech případech nejvyšším zájmem v procesu nařízení střídavě péče. Tuto bakalářskou práci mohou využít lidé, kteří se zajímají o problematiku střídavé péče a kteří se chtějí dozvědět informace z pohledu zkušených sociálních pracovníků.
|
host ::
RSS.