|
|
Evakuace osob s omezenou schopností pohybu z velkých rezidenčních zařízení sociální péče
Marek, Milan ; Mika, Otakar Jiří (oponent) ; Kyselák, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce řeší v úvodní části evakuaci osob komplexněji, především její začlenění v platných právních normách ČR, kategorizaci mimořádných událostí a možnosti dělení evakuace. Následně práce přechází do řešení problematiky evakuace osob se sníženou schopností pohybu a orientace, se zaměřením na ústavy sociální péče. Snahou je vymezení mimořádných událostí a faktorů ovlivňující evakuaci osob, a také stanovení vybavenosti únikových cest právě v rezidenčních zařízení sociální péče. V závěru této bakalářské práce je zpracován přehled současného stavu řešení evakuace osob v ústavech sociální péče, a to na základě provedeného monitoringu vybraných rezidenčních zařízení.
|
|
|
Podoby advokační činnosti rodičů dětí s mentálním znevýhodněním za státního socialismu na příkladu organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým
Trusina, Tadeáš ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Synek, Michal (oponent)
Diplomová práce pojednává o Sdružení pro pomoc mentálně postiženým. Na příkladu této organizace vzniklé na konci 60. let zdola a bez politického krytí se práce snaží ukázat možnosti, které tehdy měli rodiče mentálně postižených dětí. Tato rodiči založená advokační platforma se od počátku své existence snažila poukazovat na paradoxní nesystémovost tuzemské institucionalizované soustavy péče o mentálně postižené. Rodičům vadila absence volby, jelikož existovaly pouze ústavy celoročního typu, restrikce návštěv, a především nemožnost spolurozhodovat o osudu svých mentálně znevýhodněných dětí. Od počátku se Sdružení snažilo působit jako partner odborníků a institucí sociální péče i politických představitelů, a to jak na celostátní, tak lokální úrovni. Zároveň ale disponovali jasným a obsáhlým programem, který definovali ještě před oficiálním založením. Na problematiku je nahlíženo prostřednictvím konceptu "pole mentálního postižení," pomyslné sociopolitické arény, do které Sdružení vstoupilo jako nový aktér. Práce se prostřednictvím analýzy historických pramenů zaměřuje na prvních 8 čísel zpravodaje Informace členům Národního sdružení pro pomoc mentálně postiženým. V těchto číslech byly identifikovány strategie, jimiž se Sdružení snažilo balancovat mezi kritizováním a vznášením nároků na jedné straně a...
|
|
|
Spokojenost s poskytovanými službami v domovech pro seniory
BOUČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na spokojenost s poskytovanými službami v domovech pro seniory v okrese Příbram. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak jsou uživatelé spokojeni s poskytovanými službami v domovech pro seniory v okrese Příbram. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány pojmy, které s názvem této bakalářské práce souvisí - stáří, stárnutí a s tím i spojený ageismus, aspekty stárnutí či stárnutí populace, senior a komunikace s ním, potřeby seniorů nebo definice spokojenosti. V neposlední řadě jsou také popsána témata sociální péče o seniory, sociální pracovník, sociální služby pro seniory a nakonec jsem popsala přímo samotnou službu domov pro seniory. V praktické části jsem si stanovila jednu hlavní výzkumnou otázku, která zněla: "Jak jsou uživatelé domova pro seniory spokojeni s poskytovanými službami?", a k té bylo stanoveno šest dílčích. Pro sběr dat byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Velikost výzkumného souboru nebyla předem přesně určena, dotazování probíhalo do teoretické saturace - byly dány pouze dvě kritéria, a to že to musí být uživatelé některého z domovů pro seniory v okrese Příbram a musí být schopni komunikace a porozumět daným otázkám. Informantů, se kterými byl proveden výzkum, bylo celkem 16. Cíl bakalářské práce byl splněn a došlo se ke zjištění, že všichni uživatelé domovů pro seniory v okrese Příbram jsou s poskytovanými službami spokojeni. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro domovy pro seniory, kde byl výzkum realizován a jako podnět pro případné zlepšení služeb s cílem přispět ke zvýšení spokojenosti uživatelů. Dále může pomoci zájemcům o tuto pobytovou službu v rozhodování při jejím výběru.
|
|
|
Kontinuita stárnutí
Ach-Hübner, Klarisa ; Valouch, Štěpán (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá alternativním řešením současné podoby zdravotní a sociální péče o seniory. Naráží na problém přílišné specializace péče, kvůli které se zhoršující se stav klienta odráží na nutnosti častější změny prostředí. Práce navazuje na předdiplomní projekt, jenž zkoumal rozdíly mezi různými typy péče. Tam, kde je to smysluplné, navrhuje skloubit jednotlivé typy péče do koherentního celku – stabilního domova. Ten nabízí kontinuitu péče, stálost vztahů mezi klienty a zároveň k personálu a neměnnost prostředí. Stabilní domov je představen v podobě obecněji aplikovatelné typologie a následně otestován na konkrétním návrhu domova na náměstí Míru v Brně.
|
|
|
Připravenost míst náhradního a nouzového ubytování pro potřeby vybraných skupin obyvatelstva
HLÁVKA, Milan
Hlavním smyslem poskytování sociálních služeb je snaha o vytvoření normálních podmínek pro uspokojení základních potřeb lidí, kteří tuto formu podpory potřebují, ať už se jedná o zdravotně postižené, či duševně nemocné osoby. Tato bakalářská práce se zaměřuje na připravenost míst náhradního a nouzového ubytování pro potřeby vybraných skupin obyvatelstva. Vybranými skupinami obyvatelstva jsou myšleny osoby zdravotně postižené, chronicky či duševně nemocné nebo osoby se sníženou soběstačností. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám především vysvětlením hlavních pojmů a termínů nezbytných k objasnění výzkumné otázky. Hlavní řešenou problematikou v této části je evakuace a její dělení, a to hlavně evakuace objektová, protože evakuace je důležitou součástí při řešení mimořádných událostí, jež předcházely nouzovému ubytování. Velká část teoretické práce je odkazovaná na zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. Dále jsem se v této části podrobně zabýval druhy sociálních služeb a zařízeními, v nichž jsou sociální služby poskytovány. Ty jsem vymezil na mnou zvolenou problematiku čili pro specifické skupiny obyvatelstva a podrobně jsem tyto zařízení popsal. V poslední části teoretické části jsem se podrobně zabýval definicí specifických skupin obyvatelstva, pro které jsem svůj průzkum vykonával. V praktické části se věnuji výzkumné otázce, a to je, jak je připraven na vznik mimořádných událostí Domov Ždírec. Během výzkumu jsem se dotazoval jak odpovědného vedoucího zařízení ve Ždírci, tak vedoucího oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení Hasičského záchranného sboru Kraje Vysočina, abych zjistil, s jakými smluvně zavázanými objekty a subjekty Domov Ždírec v rámci nouzového ubytování spolupracuje. Objekty sloužící k primárnímu řešení nouzového ubytování jsem nadále podrobil analýze dle Bojového řádu jednotek požární ochrany, abych určil, zda splňují všechna jeho kritéria a případně navrhnul jinou možnou alternativu. Dle mého výzkumu jsem vyhodnotil, že stávající objekt předurčený k tomuto účelu je nejvhodnější z objektů, které se jevily jako možné varianty. A to jak z hlediska bojového řádu, tak i praktičnosti jako takové.
|
|
|
Duchovní potřeby seniorů v terminálním stadiu života v pobytové sociální službě
HASALÍKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá duchovními potřebami seniorů v terminálním stadiu života v pobytové sociální službě. Předkládá nejnovější poznatky ohledně problematiky potřeb seniorského věku s důrazem na potřeby těžce nemocných seniorů, popisuje roli sociální péče v zařízeních sociálních služeb a duchovní péči o umírající. V terminální fázi se totiž často setkáváme se změnou potřeb nebo změnou priorit těchto potřeb, do popředí mohou vyvstávat duchovní potřeby, které si žádají kvalifikovaného a informovaného přístupu v jejich naplňování.
|
|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Propojení rodinné péče a osobní asistence
BRABCOVÁ, Jana
V současné době je v souvislosti s demografickými proměnami společnosti velmi aktuálním tématem stáří, se kterým úzce souvisí problematika péče o staré lidi. Na změny celospolečenského klimatu zapříčiněné demografickým stárnutím populace reaguje i tato práce. Bakalářská práce se zabývá propojením rodinné péče se sociální péčí dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, které zkoumá v prostředí konkrétní terénní sociální služby osobní asistence. Cílem této práce je zjistit, jaké možnosti a limity existují při poskytování péče o klienta osobní asistence, o kterého zároveň pečuje člen nebo členové rodiny. Práce akcentuje několik základních tematických okruhů. Pozornost je zde kladena především na význam rodinné péče a služeb osobní asistence, mezigenerační vztahy, roli seniora a rodiny při poskytování péče. Pro empirickou část bakalářské práce byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu za použití metod zúčastněného pozorování a fokusních skupin. Ze získaných dat byly vytvořeny čtyři oblasti zkoumaného jevu, z nichž byly analyzovány výsledky výzkumu. Výzkumný soubor tvoří dvanáct osobních asistentů dané organizace, kteří byli vybráni metodou totálního výběru. Na základě analýzy získaných dat došlo k vyhodnocení, v jakých situacích při kombinované formě péče nejčastěji dochází ke střetům a různým úskalím. Jedná se především o špatnou komunikaci mezi klientem, osobním asistentem a rodinou, střety zájmů, rodinné neshody, dominanci, potřebu odlehčení rodině a získávání informací o péči. Souhrnně lze na základě výsledků teoretické i praktické části konstatovat, že podstata kombinované péče o klienta může být maximálně naplněna pouze za předpokladu efektivní komunikace a spolupráce všech zúčastněných stran - osobního asistenta, klienta a rodiny.
|
|
|
Využití canisterapie v SeneCura SeniorCentru Písek
ZEMANOVÁ, Tereza
Práce se zabývá využitím canisterapie v seniorském domě SeneCura Písek. Teoretická část charakterizuje, co je canisterapie, jaké jsou její formy, metody, techniky a efekty a kde je možné canisterapii využívat. Dále popisuje seniora jeho potřeby a typy sociálních služeb, které může využívat, konkrétně se pak zaměřuje na SeneCura SeniorCentrum Písek. Praktická část se zabývá otázkou, jaký vliv má využívání canisterapie v rezidentní formě na klienty a jak celý proces vnímají senioři i zaměstnanci.
|
|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
host ::
RSS.