Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proti proudu času. František Hudeček prizmatem své pozdní tvorby.
Pavlis, Martin ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Práce se zabývá definováním pozdního díla malíře Františka Hudečka a rozvedením nejrůznějších vztahů jeho práce jak k minulosti, tak k aktuálním dobovým požadavkům. Zaměřuje se především na období 60. let, v rámci kterých se snaží postihnout i autorovu pozici na dobové umělecké scéně i jeho účast v uměleckých spolcích.
Skupina RADAR
Tučková, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Disertační práce s názvem Skupina Radar pojednává o jedné z tvůrčích skupin, které na českou uměleckou scénu vstoupily po roce 1956, kdy se po únorovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu zpochybnění dosavadních rigidních praktik projevilo i na domácí půdě. Svaz československých výtvarných umělců tehdy povolil zakládání menších spolků. Skupina Radar své založení ohlásila v roce 1960 a v roce 1961 vystoupila na první samostatné výstavě. Představila se v počtu osmnácti členů, z nichž nejvýznamnější autoři, bývalí členové Skupiny 42 - František Gross, František Hudeček a Ladislav Zívr - patřili už k etablovaným umělcům starší generace. Mladší umělci narození mezi lety 1923 a 1930 vystoupili na této výstavě jako malíři, sochaři či grafici z většiny poprvé. Členy skupiny Radar lze považovat za autory tzv. krotké moderny, kteří v uvolňující se době druhé půle 50. let navazovali na předválečné modernistické směry. Na soudobé scéně měli velmi dobrý status, protože vycházeli z pozic zaštítěných Svazem - většina byla členy, někteří působili dokonce jako funkcionáři v jeho nejužším vedení. Proto se nestali součástí opozičního Bloku tvůrčích skupin, byť s jejich uměleckým směřováním korespondovala ve více či méně srovnatelné kvalitě i tvorba většiny členů Radaru. Z tohoto důvodu...
Proti proudu času. František Hudeček prizmatem své pozdní tvorby.
Pavlis, Martin ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Práce se zabývá definováním pozdního díla malíře Františka Hudečka a rozvedením nejrůznějších vztahů jeho práce jak k minulosti, tak k aktuálním dobovým požadavkům. Zaměřuje se především na období 60. let, v rámci kterých se snaží postihnout i autorovu pozici na dobové umělecké scéně i jeho účast v uměleckých spolcích.
Skupina RADAR
Tučková, Kateřina ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Pomajzlová, Alena (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
DISERTAČNÍ PRÁCE Disertační práce s názvem Skupina Radar pojednává o jedné z tvůrčích skupin, které na českou uměleckou scénu vstoupily po roce 1956, kdy se po únorovém XX. sjezdu Komunistické strany Sovětského svazu zpochybnění dosavadních rigidních praktik projevilo i na domácí půdě. Svaz československých výtvarných umělců tehdy povolil zakládání menších spolků. Skupina Radar své založení ohlásila v roce 1960 a v roce 1961 vystoupila na první samostatné výstavě. Představila se v počtu osmnácti členů, z nichž nejvýznamnější autoři, bývalí členové Skupiny 42 - František Gross, František Hudeček a Ladislav Zívr - patřili už k etablovaným umělcům starší generace. Mladší umělci narození mezi lety 1923 a 1930 vystoupili na této výstavě jako malíři, sochaři či grafici z většiny poprvé. Členy skupiny Radar lze považovat za autory tzv. krotké moderny, kteří v uvolňující se době druhé půle 50. let navazovali na předválečné modernistické směry. Na soudobé scéně měli velmi dobrý status, protože vycházeli z pozic zaštítěných Svazem - většina byla členy, někteří působili dokonce jako funkcionáři v jeho nejužším vedení. Proto se nestali součástí opozičního Bloku tvůrčích skupin, byť s jejich uměleckým směřováním korespondovala ve více či méně srovnatelné kvalitě i tvorba většiny členů Radaru. Z tohoto důvodu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.