|
|
Different Representations of Love in the Works of William Shakespeare
JANDAČOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá různými způsoby, jak William Shakespeare pojímal téma lásky ve svých dílech. První část diplomové práce se zaměřuje na Shakespearovu biografii a zdůrazňuje autorovy významné kariérní a literární úspěchy za účelem vytvoření kontextu a časového ukotvení jeho básnických a divadelních děl. Dále se práce zabývá způsoby, jak bylo k tématu lásku přistupováno z hlediska historického a literárního, a to zejména v kontextu vývoje anglické literatury a rozvoje poezie o lásce. V hlavní části práce jsou zkoumány rozličné způsoby, jak Shakespeare ztvárňoval a chápal téma lásky v jeho dílech. Pojetí lásky v Shakespearově repertoáru je nahlíženo v kontextu žánrů jeho básnických děl - výpravných básní a sonetů, a divadelních her - komedií, tragédií a romancí. U každého jednotlivého žánru je vybráno několik konkrétních děl, které jsou následně interpretovány v návaznosti na to, jakým způsobem se vztahují k tématu lásky a jak toto téma pojímají.
|
|
|
Možnosti práce s dílem Williama Shakespeara v hodinách literatury na střední škole
Mrázová, Michaela ; Hník, Ondřej (vedoucí práce) ; Hausenblas, Ondřej (oponent)
1 Diplomová práce se zabývá možnostmi práce s dílem Williama Shakespeara ve výuce literatury na střední škole. Její podstatou je ověření navržených aktivit v praxi a reflexe dosažených výsledků. Metody, které v této práci navrhuji, vychází z koncepce tvořivého vyučování a inspirují se tvořivými metodami. Výchozími díly pro navržené aktivity jsou komedie Kupec benátský a Othello, benátský mouřenín. Práce obsahuje shrnutí pojmu tvořivost, základních východisek koncepce tvořivého vyučování a jejích cílů. Zabývám se možnostmi a úskalími uplatnění této koncepce ve výuce literatury. Společným cílem aktivit je umožnit žákům přímý kontakt s literárním dílem a jeho interpretace přitažlivým a pochopitelným způsobem. Navržené aktivity zdůvodňuji dílčími cíli, které jimi chci naplnit, uvádím popis aktivit a návod k jejich provedení. V reflexích hodnotím jejich průběh, naplnění cílů, možnosti hodnocení a případné organizační problémy. Závěry práce jsou odvozeny z výsledků činností, pozorování a reflexí žáků. Přínos práce spatřuji v získání zkušeností a poznatků pro svou další praxi.
|
|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Shakespeare's Drama and Homosexuality
Mašková, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Queer teorie se začala pomalu etablovat v 80. letech a stala se velmi důležitým prvkem genderových studií konce 20. století, který ovlivnil nejen genderové kategorie jako takové, ale i vnímání těchto kategorií v textech. Tato práce se soustřeďuje na queering dramat Williama Shakespeara a popis vztahů, které jsou obecně vnímány jako homosexuální - romantickou, či sexuální přitažlivost mezi jedinci stejného pohlaví, což zahrnuje rovněž homosociální, či homoerotické aspekty těchto vztahů. Po prozkoumání textových podkladů pro taková čtení se práce zabývá inscenacemi těchto interpretací na jevišti, ve filmu a televizi, a to jak z anglofonního, tak z Českého prostředí. Za účelem reprezentativního vykreslení problému je zachováno tradiční dělení Shakespearových dramat na komedie, tragedie a historické hry. Z každé z těchto skupin je pak dále diskutována jedna hra. Za komedie je to Kupec benátský, za tragedie Othello a za historické hry Richard II. V Kupci benátském je rozebírán vztah Antonia a Bassania ve snaze najít možné důvody pro Antoniovu nevídanou štědrost k jeho mladému příteli. Nejznámější homosexuální interpretace tohoto vztahu je vyobrazena ve filmu Michaela Radforda z roku 2004, ale interpretace samotná je daleko starší a sahá až do 60. let. V Othellovi queeringu podléhá vztah Jaga k postavě Othella,...
|
|
|
Wordplay in Shakespeare's Romeo and Juliet
Šťastná, Jana ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Bakalářská práce "Překlady slovních hříček v Shakespearově Romeovi a Julii" se zabývá problematikou překládání Shakespeara jako kulturního fenoménu se zaměřením na slovní hříčku jakožto typický prvek Shakespearova dramatického díla. Prostřednictvím konkrétních příkladů ze hry Romeo a Julie jsou v této práci analyzovány české překlady slovních hříček na pozadí Delabastitových překladových strategií a lingvistických mechanismů, jejichž analýza je posléze reflektována z hlediska aplikovatelnosti Delabastitových teoretických poznatků na konkrétní slovní hříčky v originálním i cílovém jazyce.
|
|
| |
|
|
Shakespearean chorus/prologue: its functions and effects in the play
Ohlídalová, Anna ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Hilský, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat a porovnávat Shakespearovy prology a chóry vzhledem k jejich formálním znakům (vypravěčským postupům, postavě chóru a jejich rozmístní v textu hry) a jejich pozici a funkci v jednotlivých hrách. Úvodní kapitola se ve stručnosti zaměří na užití chóru a prologu v Alžbětinském dramatu, čímž bude poskytnut kontext pro následující specifický rozbor Shakespearových her. K otevření diskuse bude užita analýza nejrannější ze zahrnutých her, Romeo a Julie. Tím bude vytvořen základ pro kategorizaci a dokumentaci vývoje výše zmíněných charakteristik, které budou užívány k analyzování zbytku Shakespearových prologů a chórů všech žánrů jeho her. Dalšími porovnávanými hrami jsou Jindřích VIII, Sen noci svatojánské, Troilus a Kressida, Perikles, kníže Tyrský a Jindřích V.
|
|
|
Hamlet on Film: The Screen History of the Man Who Could Not Make Up His Mind
Krejčířová, Kateřina ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Tato práce se zabývá filmovými adaptacemi hry Williama Shakespeara Hamlet. Jde o hru mnohovrstevnou a často dvojznačnou. Tato dvojznačnost tlačí režiséry k tomu, aby zaujímali zásadně odlišné postoje. Práce se dívá na různé režisérské přístupy a poměřuje je z hlediska efektivity. Zamýšlí se také nad tím, které aspekty původní hry se režiséři rozhodli zdůraznit a jak to ovlivnilo výsledný dojem z filmu. Metodou pozorného sledování vybraných adaptací se práce snaží zachytit různé aspekty filmů jako jsou herecké styly, obsazení, lokace příběhu a hudební doprovod. Zkoumána je také role prvků, které výhradně náležejí k filmovému jazyku. Mezi ty patří detail obličeje, vzdálenost a úhel snímání kamerou, dynamika střihu, juxtapozice záběrů a použití zpětných záběrů. Práce se zabývá obecnými problémy spojenými s adaptací her do filmového média. Zaměřuje se na konkrétní případy v rámci jednotlivých filmů, kdy posun při adaptaci ukazuje dva odlišné způsoby zprostředkování příběhu. Práce se omezí na adaptace v anglickém jazyce s jedinou výjimkou, kterou tvoří film Grigorije Kozinceva z roku 1964 vycházejícího z Pasternakova překladu hry do ruštiny. Práce věnuje zvýšenou pozornost způsobu, jakým Kozincev využívá film, aby zachytil dynamika totalitního státu a jeho dopad na společnost. Kozincev zdůrazňuje...
|
|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Comparison of Various Film Adaptations of William Shakespeare's Hamlet
Varga, Jan ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Cílem této práce je porovnat různé filmové adaptace Hamleta od Williama Shakespeara a srovnat jejich odlišné přístupy k adaptaci původní hry. Po krátkém popisu tohoto Shakespearova mistrovského díla, jemu odpovídajících filmů a jejich stylů zpracování, následovaném charakterizací vybraných postav v závislosti na tom, jak je jednotlivé snímky zobrazují, dojde i na srovnání všech filmů v rámci konkrétních motivů. Celkem budou porovnávány čtyři snímky: černobílá verze Laurence Oliviera (1948), Hamlet Franca Zeffirelliho s Melem Gibsonem v hlavní roli (1990), čtyřhodinová adaptace Kennetha Branagha (1996) a moderní verze režírovaná Michaelem Almereydou.
|
host ::
RSS.