|
|
Technologie pro účinnou prevenci předčasného dozrávání sivena amerického (Salvelinus fontinalis Mitchill)
LUNDOVÁ, Katsiaryna
V posledních několika desetiletích, bylo pohlavní dospívání lososovitých ryb identifikováno jako období, kdy dochází k negativnímu ovlivnění nejen fyziologie ryb, ale také ekonomického zisku v akvakultuře těchto ryb. Toto období se projevuje sníženou rychlostí růstu, zhoršením kvality masa, zvýšenou náchylností k nemocem a předpokládá se i celkové zhoršení funkce imunitního systému. Na základě těchto aspektů, lze oddálení pohlavní zralosti považovat za vhodné řešení hlavních problémů v podmínkách akvakultury některých druhů ryb. Fotoperioda je důležitý environmentální faktor, který způsobuje synchronizovanou reprodukci lososovitých ryb, a proto, ji lze efektivně využít k manipulaci reprodukčního cyklu sivena amerického. Tato práce je zaměřena na objasnění účinků různých režimů prodloužené fotoperiody na pohlavní zralost, růstovou schopnost, kvalitu masa a fyziologické parametry u sivena amerického (Salvelinus fontinalis Mitchill). V rámci této studie byly provedeny čtyři experimenty s aplikací různých režimů fotoperiody a vyhodnocení dopadů těchto zásahů. Cílem prvního experimentu, bylo otestovat účinky uměle prodloužené fotoperiody v chovu sivena amerického s využitím různých zdrojů světla (Kapitola 2). Cílem druhého experimentu bylo testování vlivu načasování uměle prodloužené fotoperiody na růst, výtěžnost filet, dynamiku pohlavních hormonů, připravenost k výtěru a pohlavní zralost sivena amerického (Kapitola 3). Třetí experiment byl zaměřen na vliv non-cirkadiálních režimů fotoperiody na pohlavní zralost a růstové parametry sivena amerického (Kapitola 4). Čtvrtý experiment byl zaměřen na postmortální změny, senzorické, texturní a nutriční vlastnosti masa sivena amerického (Kapitola 5) po předchozím odchovu v podmínkách prodloužené fotoperiody. V průběhu tohoto experimentu, byla sledována připravenost ryb k výtěru, rychlost růstu, dynamiku pohlavních hormonů, výtěžnost filet a přežití, odolnost ryb vůči sekundárním plísňovým onemocněním, kondice ploutvi a intenzita zbarvení. Kvalita masa byla analyzována prostřednictvím indexu rigor mortis, změn pH, kontrakce filet, mezerovitosti (gaping), úbytku vody ve svalovině, textury a barvy, senzorických vlastnosti, obsahu tuku a celkového nutričního složení. Z výsledků této komplexní práce vyplývá, že uměle prodloužená fotoperioda pozitivně ovlivňuje somatický růst, především v předvýtěrovém a výtěrovém období. V rámci všech experimentů byl pozorován nejnižší růst u kontrolních skupin. Zároveň lze konstatovat, že prodloužení fotoperidody přispívá k oddálení pohlavního zrání sivena amerického, a to bez ohledu na pohlaví. Toto tvrzení bylo podloženo analýzou hladiny pohlavních hormonů, jež vykazovala podobnou tendenci ve všech experimentech této studie. Ve všech experimentech byl v kontrolních skupinách v období výtěru nalezen výrazně vyšší počet pohlavně zralých ryb ve vyšším stupni připravenosti k reprodukci. Výsledky testování kvality masa sivena amerického (Kapitola 5) prokazují, že experimentální skupiny vystavené uměle prodloužené fotoperiodě vykazovaly rychlejší postup rigor mortis, signifikantně vyšší kontrakci filet, lepší senzorické vlastností, vyšší obsah tuku a rozdíly složení tuku v porovnání s rybami z kontrolních skupin. Výsledky této studie explikují možnost využití fotostimulace k regulaci reprodukčních cyklů, zlepšení růstových parametrů, výtěžnosti a kvality masa u sivena amerického, především ve finálních fázích odchovu. Tato zjištění mohou být užitečná pro další rozvoj intenzivní akvakultury a lepší uplatnění sivena amerického na trhu.
|
|
|
Morfologie chovaných skupin lososovitých ryb
Halačka, Karel ; Mendel, Jan ; Mareš, J.
Cílem studie bylo sledování vybraných morfologických znaků sledovaných druhů či skupin lososovitých ryb : pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) původem z Dánska, Itálie, Jihoafrické republiky, siven americký (Salvelinus fontinalis), siven arktický (S. alpinus), siven obrovský (S. namaycush), a jejich hybridi (S. fontinalis x S. alpinus). Sledovány byly vybrané morfologické parametry - stavba těla, hmotnost vnitřních orgánů, struktura pokožky a žáber.
|
|
|
Vliv alternativních krmiv na růst, výtěžnost a senzorické vlastnosti masa lososovitých ryb.
PFLUG, Róbert
Bakalářská práce hodnotí vliv alternativních krmiv na růst, výtěžnost a senzorické vlastnosti masa lososovitých ryb. V rámci ověření technologie ?finishing feeding? a jejího vlivu na tyto ukazatele byl proveden výkrmový test na pstruhařství Annín (Klatovské rybářství a.s.). Experimentálním druhem byl siven americký (Salvelinus fontinalis L.) o průměrné kusové hmotnosti 156 ? 4,91 g. Test probíhal 135 dní a byly použity dvě diety. Dieta A (řepkový olej, RO) nebo B (rybí olej, FO) nebo jejich kombinace (45RO:90FO; 90RO:45FO). Každá skupina ryb byla nasazena v duplikátu. Po 45, 90 dnech a na konci testu byla provedena hodnocení produkčních ukazatelů, výtěžnosti a senzorických vlastností svaloviny ryb. Nahrazením řepkového oleje v krmné směsi nedošlo k úhynům ryb a ani k odchylkám v jejich růstu a výtěžnosti. Po 45 dnech (1. senzorická analýza) výkrmu bylo z pohledu hodnotitelů chuťově vhodnější maso ryb, jež byly krmeny řepkovým olejem v krmné směsi. Následující výsledky senzorických analýz však statisticky neprokázaly vliv nových diet na organoleptické vlastnosti masa ryb.
|
|
|
Citlivost adultních ryb různých druhů k anestetiku hřebíčkový olej
ŠKEŘÍK, Jindřich
Při pokusech s generačními rybami různých druhů (jeseter sibiřský, siven americký, amur černý- remontní ryby) při teplotě v období umělých výtěrů (mimo sivena amerického a amura černého) byla zjišťována jejich citlivost k anestetiku hřebíčkový olej. Pokusy byly prováděny se 17 druhy ryb s čeledí kaprovití (jelec jesen- zlatá forma, jelec proudník, jelec tloušť, ostroretka stěhovavá, parma obecná, amur bílý a černý, tolstolobec pestrý), lososovití (pstruh obecný, pstruh duhový, siven americký), lipanovití (lipan podhorní), štikovití (štika obecná), okounovití (candát obecný), jeseterovití (jeseter sibiřský, vyza velká) a keříkovcovití (sumeček africký). Při použití koncentrací 0,03ml.l-1(pstruh obecný a duhový, siven, lipan, štika, candát, jesen, proudník, tloušť, parma, ostroretka), 0,04ml.l-1 (amur bílý a černý, tolstolobec), 0,05ml.l-1 (sumeček africký) a 0,07ml.l-1 (jeseter sibiřský, vyza velká) bylo dosaženo u všech druhů fáze IIb., která je dostačují při manipulaci s rybami při umělém výtěru. K odeznění anestézie došlo u většiny druhů v časovém intervalu 10-17 minut (11 druhů) a u ostatních v intervalu 20-26 minut (5 druhů). Výsledky potvrdily doporučované koncentrace u ryb lososovitých a lipana (0,025-0,033ml.l-1),u jeseterovitých (0,07ml.l-1), u sumečka afrického (0,05ml.l-1). U většiny druhů ryb čeledi kaprovití (kromě amura bílého a černého, tolstolobce) byla použitá koncentrace nižší než doporučovaná (0,04-0,05ml.l-1)
|
host ::
RSS.