Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv pandemie COVID-19 na výskyt bakteriálních gastroenteritid
HOVORKOVÁ, Martina
Hlavním cílem této bakalářské práce je si osvojit zpracování výtěrů z rekta a seznámit se s problematikou laboratorní diagnostiky se zaměřením na kampylobakterové a salmonelové gastroenteritidy. Jmenované bakterie jsou nejčastějšími původci bakteriálních gastroenteritid na světě. Bakteriální gastroenteritidy častěji postihují pacienty dětského věku, závažnějším průběhem infekce jsou ohroženi imunodeficientní pacienti a novorozenci. V teoretické části jsou popsány informace o gastroenteritidách, jejich příznacích, původcích a léčbě. Dále je zde podrobněji popsáno o bakteriích rodu Campylobacter spp. a Salmonella spp., jejich charakteristiky, výskyt, diagnostika a onemocnění které vyvolávají. Dále jsou zde vysvětleny principy metod s popisem kultivačních médií. Je zde i zmíněná krátká kapitola o pandemii COVID-19. V praktické části je popsán samotný odběr výtěru z rekta, jeho transport a příjem v laboratoři. Dále jsou zde popsané metody kultivace výtěru z rekta, latexové a sklíčkové aglutinace, mikroskopie preparátu kampylobaktera, biochemické testy a disková difúzní metoda pro zjištění citlivosti k antibiotikům. Výsledky získaných dat z laboratorního systému laboratoře Unilabs k.s. České Budějovice v období od ledna 2019 až do prosince 2023, jsou statisticky a graficky znázorněny a následně v diskuzi porovnány s odbornou literaturou a jinými odbornými články.
Vliv vermikompostování na výskyt enterokoků a bakterií rodu Salmonella sp.
Ifková, Sandra ; Hanč, Aleš (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Diplomová práce je zaměřena zejména na vliv vermikompostovacího procesu, který by měl eliminovat výskyt bakterií rodu Enterococcus a bakterií rodu Salmonella spp. ve výsledném produktu. Jelikož se jedná o významné lidské, ale i zvířecí patogeny byl pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy založen pokus. Celý pokus trval 10 týdnů. V prvních 14 dnech (od 9. 11. 2015) pokusu byly na výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdu odebrány materiály (matolina a jablečné výlisky) z již založených vermikompostů. Z materiálů byly vybrány žížaly a následně byly i s materiálem odvezeny na SZÚ v Praze, kde proběhla příprava a analýza vzorků. Vzorky pro analýzu byly založeny tak, že do každé ze 48 perforovaných nádob bylo umístěno 50 g zhomogenizovaného materiálu. Materiál byl pro laboratorní pokus připraven z vermikompostu (75 %) a čerstvých surovin (25 %), aby bylo zajištěno dostatečné množství potravy pro žížaly po dobu pokusu. U takto připraveného materiálu byly stanoveny celkové počty mikroorganismů (CPM). Salmonela v počátečních substrátech dosahovala hodnot menších než 1 KTJ/g. Enterokoky u matoliny s žížalami 1,1.103 KTJ/g, u matoliny bez žížal dosahovaly hodnoty méně než 750 KTJ/g a u jablečných výlisků byla hodnota vždy menší než 750 KTJ/g. Do poloviny nádob byly umístěny žížaly (2,5 g). Pro každý materiál bylo vždy vybráno 6 nádob, kde dvě sloužily jako kontrola, dvě byly inokulovány enterokoky a dvě salmonelou. Vždy jedna ze dvou baněk byla osazena žížalami. Po naplnění následovala inokulace sledovanými mikroorganismy. Inokulované varianty s enterokoky byly inokulovány 2,0.107 KTJ/g a varianty se salmonelou 1,1.108 KTJ/g. Po inokulaci byly nádoby umístěny do nádoby s pískem. Vybrané vzorky byly postupně v průběhu 8 týdnů po 14 dnech odebírány k analýze. Celkem proběhly 4 analýzy: 1. analýza 23. 11. 2015; 2. analýza 7. 12. 2015; 3. analýza 21. 12. 2015 a 4. analýza 4. 1. 2016. Před samotným mikrobiologickým rozborem byly vždy z nádob vyndány žížaly, které byly zváženy, a byla stanovena jejich vitalita. Vliv žížal na redukci patogenů na základě provedených pokusů nelze jednoznačně prokázat. Nelze jednoznačně určit míru vlivu žížal a samotného kompostovacího procesu. U bakterií rodu Salmonella spp. byla redukce patogenů nejvýraznější. Totální úbytek byl pozorován již v druhém týdnu analýzy a to u obou zmíněných substrátů. U bakterií rodu Enterococcus byl postup redukce u obou substrátů výrazně pomalejší. Tuto skutečnost lze vysvětlit mnoha způsoby, např. větší odolností enterokoků k teplotám, pH, ale i k chemickým látkám a přípravkům. K úplné redukci v tomto případě došlo až poslední týden pokusu.
Prodloužení skladovatelnosti chlazených rybích výrobků
PFLUG, Róbert
Diplomová práce byla zaměřena na možnosti prodloužení skladovatelnosti rybích výrobků pomocí koupelí s obsahem komerčně používaných sedmi aditiv. ANTIBAK, MIC STAB, Bakont, SEA-F75, Misocarine LR, SAFE A Plus a AMX liquid. Účinnost těchto látek na prodloužení skladovatelnosti byla posuzována na základě testů CPM, úrovně oxidace tuku a bílkovin, stanovení nutričních parametrů svaloviny, a v neposlední řadě senzorických analýz. Experimentálními druhy byly 2 významné komodity pro českou akvakulturu - pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a kapr obecný (Cyprinus carpio). Celý projekt byl strukturován do 6 dílčích etap. V průběhu testování byl omezen původní počet aditiv (7) postupnou selekcí na 2 přípravky. A to na Bakont a AMX liquid, které byly testovány podrobněji na pstruhovi (filet s kůží, kuchaný s hlavou) a kaprovi (filet s kůží bez šupin) chlazených volně ložených a chlazených balených ve vakuu. U pstruha antimikrobiální účinek lázní u kuchaných ryb s hlavou se- a bez žaber. Ošetřené filety pstruha volně ložené i vakuově balené vykazovaly signifikantně menší abundanci mikroflóry svaloviny. V případě kapřích filet volně ložených chlazených nelze říci, že by koupel měla v tomto případě efekt na CPM v mase. Kombinace lázně a vakuového balení byla ovšem singnifikantně odlišná mezi kontrolou a přípravkem Bakont. AMX liquid nebyl v tomto případě aplikován v dostatečné dávce či dostatečném čase na kapří svalovinu. Pozitivním zjištěním je skutečnost, že při aplikaci aditiv na výrobek "pstruh kuchaný s hlavou" nezáleží na tom, zda jsou žábra ponechány, či nikoli. Ve všech případech ovšem byly rozbory na přítomnost patogenů Escherichia coli, Salmonella spp. či Listeria monocytogenes negativní. Z výsledků provedených senzorických analýz zle usoudit, že se látky obsažené v aditivech neprojeví na senzorických vlastnostech testovaných ryb.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.