|
|
Stanovení kortizolu ve slinách
Žánová, Magdalena ; Martínková, Markéta (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
a klíčová slova Abstrakt Práce se zabývá stanovením slinného kortizolu za použití imunochemického che- miluminiscenčního analyzátoru ADVIA: Centaur firmy Siemens. Experimentálního odběru slin se zúčastnilo 141 probandů ve věkovém rozmezí 7 - 76 let. Dobrovolníci byli rozděleni do skupin podle pohlaví: muži, ženy, které užívají hormonální anti- koncepci (HAK) a ženy neužívající HAK. U těchto skupin byly stanoveny referenční intervaly hladin ranního a odpoledního slinného kortizolu. U skupiny žen neužívající HAK byl stanoven referenční interval 13,2 - 55,5 nmol/l pro ranní slinný kortizol a pro ženy užívající HAK byl referenční interval 15,5 - 44,2 nmol/l. Referenční inter- val odpoledního slinného kortizolu u žen neužívající HAK byl 4,0 - 16,6 nmol/l a u skupiny žen užívající HAK byl 7,9 - 22,6 nmol/l. U skupiny mužů byl stanoven referenční interval pro ranní kortizol 15,8 - 47,7 nmol/l a pro odpolední kortizol byl stanoven referenční interval 5,2 - 25,4 nmol/l. Rozdíly mezi stanovenými refe- renčními intervaly u všech sledovaných skupin jsou nepatrné. Nutné je však zachovat různé referenční intervaly pro ranní a odpolední odběry. Referenční interval pro ranní kortizol ve slinách byl stanoven na...
|
|
|
Anosmie k 16-androstenům u mužů
Vondrová, Marta ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Martinec Nováková, Lenka (oponent)
16-androsteny jsou látky steroidního charakteru, které se jsou vylučovány na kůži jako součást sekretů apokrynních žláz a podílí se na vytváření pachového podpisu člověka. Bylo zjištěno, že androsteny ovlivňují afektivní vyladění a psychofyziologické reakce. Působení androstenů může probíhat podvědomé úrovni. Není ovšem zcela jasné, zda by během podvědomého vnímání mohli být ovlivnění i jedinci se specifickou anosmií. Specifická anosmie je popisována jako neschopnost jedince vědomě detekovat jednu určitou látku s tím, že vnímání ostatních látek zůstává neporušené. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, zda u specificky anosmických jedinců může docházet k ovlivnění látkami, ke kterým jsou tito jedinci anosmičtí. Tuto hypotézu jsme vytvořili na základě výzkumu v oblasti senzitizace, který napovídá, že čichové vnímání může být plastičtější, než jsme předpokládali. Teoretická část práce se zaměřuje na kritickou analýzu výzkumu androstenů a specifické anosmie. Tato oblast zahrnuje témata jako je vliv chemické struktury při vnímání androstenů, genetické vlivy, senzitizace, působení androstenů v sociálním kontextu a výzkum působení androstenů zobrazovacími metodami. V experimentální části práce jsme měřili subjektivně vnímané změny nálad a psycholofyziologické reakce, ke kterým by mohlo docházet během působení...
|
host ::
RSS.