|
|
Hlasová služba v integrovaných sítích
Yeftsifeyeu, Aliaksandr ; Polívka, Michal (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá směrovacími protokoly, uvádí komunikaci protokolu SIP a SCCP, podrobně popisuje moderní VoIP technologie a její konfigurace. Na základě rozvoje globální sítě se zvětšuje použití její doplňujících služeb jako IP telefonie. Jedna z největších její výhod je především lacinost. Malé a velké podniky jsou schopni nastavením své privátní VoIP sítě rapidně snížit náklady použití vnitřního telefonování. Při využití této technologie, se přenáší obrovské množství dat, bud’ privátních nebo veřejných, které podle využití doplňujících služeb mohou být šifrované tj. zabezpečené. Přenos dat ovlivňuje šířku kanálu, proto signál musí být dostatečně komprimován, avšak komprese nesmí ovlivnit požadovanou kvalitu, proto je podstatné najít optimální řešení přenosu dat ve VoIP sítě. Jedním z cílů diplomové práce bylo zaměření na transportní sítě používající protokol MPLS. Tento protokol je nezávislý na jiných směrovacích protokolů a dovoluje snadné vytváření virtuálních kanálů mezi uzly v sítě. Díky spínaní paketů podle číslovacího štítku a nezávislosti MPLS na řádě směrovacích protokolů, a tím použité technologie přenosu dat, v budoucnu, tento protokol je schopen přemístit všechny dřívější sady existujících protokolů. V diplomové práci, bylo podrobně popsané nastavení MPLS a OSPF na CISCO směrovači. Mezi nevýhody protokolu patří především drahé vybavení pro jeho instalaci a také dost náročná, a drahá obsluha sítě využívající MPLS. Nicméně, k výhodám patří vysoký výkon, spolehlivost, zaručena přenosová rychlost, také možnost společného využití MPLS s jinými protokoly, síťové a spojové vrstvy. Dále jsou podrobněji rozepsané výhody a nevýhody moderní telekomunikační sítě s využitím MPLS. Teoretická část práce je věnovaná směrovacím protokolům a také protokolu SIP. Popsané rozdíly mezi statickým a dynamickým směrováním. V práci je podrobně popsán protokol SCCP, který se používá ve VoIP sítích a je součástí každého IP telefonu od společnosti CISCO. Dále je popsané laboratorní vybavení, na kterém se táto práce provádí a rozebraná konfigurace veřejného programu Putty pro připojení na server. K popisu teorie byla použita doporučena odborná literatura a taký elektronický články a webové citaci různých autorů. V rámci diplomové práce byla nakonfigurována sít’, s použitím CISCO směrovače s číslem modelů 2821. Dále byly použity 2 VoIP ústředny, připojené do sítě přes PE a CE směrovače. Pro rekonstrukce funkční smyčky byla popsána a použita telefonní ústředna společnosti SMC Networks. Ústředna SMC PBX10 – používá protokol SIP jak na straně koncových zařízení, tak i pro trunk. Konfigurace ústředny byla provedena přes webové rozhraní a směrovače, přes přímé připojení na směrovač pomocí veřejného programu Putty. Druhou použitou ústřednou byl Cisco Call Manager Express 7.1, instalovaný na jednom z Cisco směrovačů – v tomto případě byl na straně koncových zařízení použit zmíněný protokol SCCP, pro trunk byl použit signalizační protokol SIP. Do každé z ústředen byly připojeny cca 3 IP telefony. Každý z těchto telefonů má své vlastní číslo, které se dá libovolně zvolit a nastavit na směrovači a také na ústředně. Pro odchozí volání do jiné sítě bylo použité pravidlo pro překlad telefonního čísla a následující odstranění přednastavené číslice, tím se vlastně dalo určit volající číslo zařízení. V poslední části práce je popsané testovací zařízení a návrh zapojení do laboratorní sítě.
|
|
|
Hlasová služba v integrovaných sítích
Yeftsifeyeu, Aliaksandr ; Polívka, Michal (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá směrovacími protokoly, uvádí komunikaci protokolu SIP a SCCP, podrobně popisuje moderní VoIP technologie a její konfigurace. Na základě rozvoje globální sítě se zvětšuje použití její doplňujících služeb jako IP telefonie. Jedna z největších její výhod je především lacinost. Malé a velké podniky jsou schopni nastavením své privátní VoIP sítě rapidně snížit náklady použití vnitřního telefonování. Při využití této technologie, se přenáší obrovské množství dat, bud’ privátních nebo veřejných, které podle využití doplňujících služeb mohou být šifrované tj. zabezpečené. Přenos dat ovlivňuje šířku kanálu, proto signál musí být dostatečně komprimován, avšak komprese nesmí ovlivnit požadovanou kvalitu, proto je podstatné najít optimální řešení přenosu dat ve VoIP sítě. Jedním z cílů diplomové práce bylo zaměření na transportní sítě používající protokol MPLS. Tento protokol je nezávislý na jiných směrovacích protokolů a dovoluje snadné vytváření virtuálních kanálů mezi uzly v sítě. Díky spínaní paketů podle číslovacího štítku a nezávislosti MPLS na řádě směrovacích protokolů, a tím použité technologie přenosu dat, v budoucnu, tento protokol je schopen přemístit všechny dřívější sady existujících protokolů. V diplomové práci, bylo podrobně popsané nastavení MPLS a OSPF na CISCO směrovači. Mezi nevýhody protokolu patří především drahé vybavení pro jeho instalaci a také dost náročná, a drahá obsluha sítě využívající MPLS. Nicméně, k výhodám patří vysoký výkon, spolehlivost, zaručena přenosová rychlost, také možnost společného využití MPLS s jinými protokoly, síťové a spojové vrstvy. Dále jsou podrobněji rozepsané výhody a nevýhody moderní telekomunikační sítě s využitím MPLS. Teoretická část práce je věnovaná směrovacím protokolům a také protokolu SIP. Popsané rozdíly mezi statickým a dynamickým směrováním. V práci je podrobně popsán protokol SCCP, který se používá ve VoIP sítích a je součástí každého IP telefonu od společnosti CISCO. Dále je popsané laboratorní vybavení, na kterém se táto práce provádí a rozebraná konfigurace veřejného programu Putty pro připojení na server. K popisu teorie byla použita doporučena odborná literatura a taký elektronický články a webové citaci různých autorů. V rámci diplomové práce byla nakonfigurována sít’, s použitím CISCO směrovače s číslem modelů 2821. Dále byly použity 2 VoIP ústředny, připojené do sítě přes PE a CE směrovače. Pro rekonstrukce funkční smyčky byla popsána a použita telefonní ústředna společnosti SMC Networks. Ústředna SMC PBX10 – používá protokol SIP jak na straně koncových zařízení, tak i pro trunk. Konfigurace ústředny byla provedena přes webové rozhraní a směrovače, přes přímé připojení na směrovač pomocí veřejného programu Putty. Druhou použitou ústřednou byl Cisco Call Manager Express 7.1, instalovaný na jednom z Cisco směrovačů – v tomto případě byl na straně koncových zařízení použit zmíněný protokol SCCP, pro trunk byl použit signalizační protokol SIP. Do každé z ústředen byly připojeny cca 3 IP telefony. Každý z těchto telefonů má své vlastní číslo, které se dá libovolně zvolit a nastavit na směrovači a také na ústředně. Pro odchozí volání do jiné sítě bylo použité pravidlo pro překlad telefonního čísla a následující odstranění přednastavené číslice, tím se vlastně dalo určit volající číslo zařízení. V poslední části práce je popsané testovací zařízení a návrh zapojení do laboratorní sítě.
|
host ::
RSS.