Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 48 záznamů.  začátekpředchozí39 - 48  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Manželství, jeho problematika a ekonomické důsledky v praxi, v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva
Nevolová, Lucie ; Cvik, Eva Daniela (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce obsahuje teoretické poznatky právní úpravy manželství v České republice, které od 1. 1. 2014 v rámci rekodifikace soukromého práva upravuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění. Vybrané kapitoly se věnují základním pojmům, které s tímto tématem souvisejí, podmínkám vzniku manželství, povinnostem a právům manželů, zániku manželství, ekonomickým a právním důsledkům, které vyplývají z uzavření manželství a vybraným změnám, které nastaly po přijetí nového občanského zákoníku. Hlavním cílem praktické části práce je porovnání manželského a nemanželského svazku, jak z hlediska ekonomického, tak právního v návaznosti na rekodifikaci soukromého práva. Na závěr je v práci uvedena analýza výsledků dotazníkového šetření a celkové zhodnocení získaných výsledků.
Muži a ženy v Chýnově v první polovině 19. století ve světle svatebních smluv
MÁSÍLKO, Martin
Předkládaná bakalářská práce se zabývá rozborem svatebních smluv v první polovině 19. století ve městysu Chýnově. První obsáhlejší část je věnována formální výstavbě tohoto právního dokument, rozboru z hlediska četnosti, sociální a migrační skladbě a závazkům. Druhá část se prostřednictvím historicko-antropologického přístupu zabývá životy mužů a žen, na kterých rekonstruuje každodennost a myšlenkový svět jedinců obývající místo velikostí spadající na pomezí mezi vesnici a město.
Ritualizace mezních životních situací v současné společnosti
ELLINGEROVÁ, Tereza
Práce se zabývá současnou podobou a průběhem rituálů pojících se k mezním životním situacím. A dále jejich porovnáním s rituály archaických a tradičních společností. První kapitola je věnována rituálu, jeho možným podobám, průběhům a také jeho významu. Druhá kapitola se zabývá charakteristikou mezní životní situace a přechodových rituálů. Ve třetí, až šesté kapitole jsou samostatně popsány čtyři mezní životní situace, a sice narození, dospívání, sňatek a smrt. Jednotlivé životní mezníky jsou v práci podrobněji charakterizovány a jsou k nim uvedeny příklady rituálů pro ně typické. Práce se také věnuje sociálním rolím a jejich změnám, které jsou ovlivněny mezními životními situacemi.
Dospívající a jejich náhled na statut manželství
ŠEFČÍKOVÁ, Květuše
Ve své bakalářské práci, jsem se zabývala dospívajícími a jejich náhledem na statut manželství. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. V první teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, mezi které patří rodina, dospívající nebo sňatek. Dále tato část popisuje jednotlivé etapy vývoje rodiny, od 8000 let před naším letopočtem, až po současnost. Na tyto etapy navazuje další část, která je věnovaná Evelyne Sullerotová a jejím třem dějstvím, kterými procházela rodina během 20. století. Následují předpovědi futurologů týkající se vývoje rodiny v budoucnosti. Do teoretické části jsem zařadila také názory významných osobností, které se věnovaly rodině, jako jsou Henry Sumner Maine, Herbert Spencer, Guillaume Frédéric le Play, Emanuel Chalupný nebo Tomáš Garrique Masaryk. Závěr teoretické části je věnován statistickým údajům týkajících se počtu uzavřených manželství a rozvodů, doplněným o grafy. Součástí závěru teoretické části je také úloha státu v otázce rodiny. Praktická část bakalářské práce popisuje stanovené cíle a použitou metodiku. Hlavním cílem bylo zmapovat názory dospívajících na statut manželství a zjistit informace týkající se jejich preferencí v dané problematice. Stanovila jsem si tuto výzkumnou otázku: Jaký postoj mají dospívající k manželství? Zkoumanou skupinou bylo 150 studentů ze SŠ OSaP a VOŠ z Českých Budějovic. Metodou získávání dat byl dotazník vlastní konstrukce. Metodou analýzy dat byla základní popisná statistika a kvalitativní analýza odpovědí na otázky s otevřeným koncem. Jednotlivé odpovědi na otázky jsou zpracovány do tabulek a grafů a jejich výsledky jsou porovnány s výsledky jiných výzkumů s podobnou tématikou. Z celkového počtu 150 dotázaných považovalo manželství za důležitou součást soužití téměř 55 %, studentů. Všechny věkové skupiny se přikláněly ke dvěma názorům a to, že manželství patří k dlouhodobému vztahu a že je pro partnery jistotou. Došlo také mezi věkovými kategoriemi ke shodě v otázce nejoptimálnějšího věku vhodného pro vstup do manželství a to mezi 25-30 rokem. Podle výsledků chce žít v manželství více než polovina respondentů a další početná část dospívajících touží žít v páru, ale nesezdaní. 2% dotázaných singl a 7,3% respondentů chtějí využít možnosti registrovaného partnerství. Z výsledků také vyplývá, že pro odpovědi respondentů bylo určující v jaké rodině vyrůstali, zda v rodině úplné či rozvrácené. Překvapivě dívky a chlapci z rodin rozvrácených přikládali manželství mnohem větší váhu, než dotazovaní z rodin úplných.
Osobní a rodinné strategie venkovského obyvatelstva
FROŇKOVÁ, Lucie
Předložená diplomová práce je založena na zkoumání osobních a rodinných strategií, které uplatňovalo venkovské obyvatelstvo 19. století. Sledování byly podrobeny především strategie uplatňované v případě volby jména dítěte, výběru kmotra, životního partnera, dále strategie vztahující se k některým druhům migrace či zajišťování výměnku. Škálu použitých pramenů lze rozdělit na dvě různorodé části. První se skládá z děl realistického románu českého venkova v 19. století (romány a povídky autorů jako jsou Jindřich Šimon Baar, Karel Klostermann, Teréza Nováková, Karel Václav Rais, Gabriela Preissová). Díla představitelů vysoké realistické prózy byla doplněna o vzorek z triviální literatury téhož období (romány a povídky V. Čuty, Josefa Jahody, Vlasty Javořické, Vlasty Pittnerové, Marie E. Vokáčové, Bohumila Zahradníka-Brodského a dalších). Druhou část tvoří prameny, tradičně používané pro zkoumání venkovské každodennosti 19. století, tedy především prameny evidenční (matriky, sčítací operáty) a pojišťovací povahy (pozemkové knihy). Pro konkrétní porovnávání byla zvolena oblast farnosti Besednice a okolí.
Představitelé venkovských elit na jihu Čech v 18. a 19. století. Společenská role křestních kmotrů a svědků svatebních obřadů.
PFLEGEROVÁ, Lucie
Cílem předkládané práce je přiblížit nejen konkrétní průběh svatebních a křestních obřadů ve venkovském prostředí, má také ukázat, jakou roli při těchto obřadech hráli jejich přímí účastníci, tedy kmotři a svatební svědci. Základní charakteristika celého vzorku zaznamenaných jedinců by pak měla umožnit zodpovězení otázky, zda v rámci malého vesnického společenství existovala její elitní vrstva, která měla zásadní podíl na jejím fungování. Nejdůležitějším pramenem pro zkoumání této tématiky se staly církevní matriky, které pro každou jednotlivou událost jmenovitě zaznamenávaly účast svědka křtu či svatby, jeho socio-profesní stav a geografický původ. Důležitou roli pak hrál fakt, jaké konkrétní nároky kladla tehdejší společnost na osoby účastnící se takto výjimečných událostí. Byla též zkoumána možnost, do jaké míry lze skrze kmotry a svatební svědky nahlédnou do smýšlení a fungovaní tehdejšího venkovského společenství. Charakteristikou socio-profesního zařazení a místa původu těchto osob vyplynulo, že výběr svědka křtu i svatby nebyl náhodný a podléhal mnoha zavedeným zvykům a pravidlům. Zvláště při volbě kmotra dítěte pak bylo více než zřejmé, že důležitým faktorem byly rodinné a přátelské vazby v rámci nejbližšího okolí jedince. Pro osoby svědčící právě uzavíranému sňatku bylo příznačné jejich dobré majetkové i sociální zázemí, při výběru svatebního svědka tedy hrála rozhodující roli možnost reprezentace novomanželů a jejich rodin v očích ostatních sousedů. Přiblížením konkrétních osob, které v rolích svědků nebo kmotrů vystupovaly nejčastěji, se potvrdilo, že i ve venkovském prostředí existoval malý okruh jedinců, které je možné charakterizovat jako místní elity. Zasazením těchto špiček společnosti do celkového kontextu mělo být prokázáno, zda a do jaké míry se tato velmi úzká skupina obyvatel vesnice vymezovala oproti ostatním. V rámci tohoto výzkumu se však spíše potvrdilo, že venkovský člověk byl limitován více geografickým než sociálním prostorem, a na příkladu osob účastnících se křtů a svateb je možné usuzovat, že jednotlivé vrstvy společnosti byly propojeny řadou skrytých rodinných a přátelských vazeb, které byly nezbytné pro její fungování.
Vývoj a vzájemné vazby mezi vybranými demografickými ukazateli v ČR
Hejnová, Barbora ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Vltavská, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje ukazatelů sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1979 -- 2009. Také jsou zmíněny hrubé míry sňatečnosti a rozvodovosti pro vybrané státy EU. První část práce definuje demografické pojmy a statistické metody, které jsou pro analyzování sňatečnosti a rozvodovosti použity. Hlavní část práce zkoumá vývoj těchto ukazatelů v České republice z hlediska času, ale i vývoj v návaznosti na jiné demografické a společenské jevy. Těmito jevy jsou například věk, pohlaví, vzdělání, rodinný stav apod. Ve sledovaném období značně klesl počet sňatků, což má nepřímý dopad na pokles porodnosti a plodnosti v ČR. Snížení sňatečnosti je možno přisuzovat změnám ve společnosti. Je kladen větší důraz na prosazování jedince a individualismus. Rozvodovost ve sledovaném období, i přes pokles sňatečnosti, nepatrně stoupá. Ve sledovaném období nedošlo k velkým změnám ve vývoji rozvodovosti.
Výzkum Manželství - 7/1947 červen ÚVVM/CVVM: Populační průzkum. B 57, B 57
Ústav pro výzkum veřejného mínění
Výzkum iniciovaný Hospodářskou radou se zabývá populačními otázkami. Otázky se týkají počtu uzavřených sňatků a narozených dětí, poskytování novomanželských půjček, vyplácení přídavků na děti a jejich výšky a zdanění bezdětných manželů.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Proměny současné české rodiny aneb mezi manželstvím a "psí knížkou"
HATÁKOVÁ, Lucie
Následující bakalářská práce se zabývá současnými trendy rodinného chování v České republice. Klíčovou otázkou je vztah dnešní mladé generace k nesezdanému soužití a k manželství. Postupně jsou uvedeny nejzásadnější změny ve struktuře české rodiny. Práce se dále snaží zařadit současnou společnost v rámci Evropy z hlediska nejrůznějších demografických charakteristik, kterými jsou například míra sňatečnosti, rozvodovosti či počty narozených dětí. Na základě provedeného výzkumu bylo zjištěno pozitivní postavení dnešní mladé generace k manželské instituci a naopak značná nedůvěra k trvalému nesezdanému soužití.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 48 záznamů.   začátekpředchozí39 - 48  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.