|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rybniční hospodaření respektující strategii udržitelného rozvoje a podporu biodiverzity
Rybářství Třeboň, a.s. ; Český nadační fond pro vydru, Třeboň ; ENKI, o.p.s., Třeboň
Interní zprávy k projektu: Chmelová, Iva: Statistické hodnocení koncentrací N a P, chlorofylu, sušiny a uhlíku v sestonu (part. C) v letech 2008- 2011 intenzivně sledované lokality, Musil, Martin: Statistické hodnocení zooplasnktonu (biomasy stanovené jako sušina) v letech 2008 -2011 - intenzivně sledované lokality, Tesařová, Blanka: Měření fotosyntetické aktivity a stanovení čisté primární produkce, Fischer, David: Obojživelníci, plazi, Šimek, Matouš: Monitoring avifauny, Adámek, Zdeněk: Predační vliv kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) na obsádky rybníků, Kadlečíková, Zuzana - Poledník, Lukáš - Poledníková, Kateřina: Monitoring škod způsobovaných vydrou říční.
|
|
|
Rybníkářství a ryby v jihočeských rybnících (Výukový program pro ZŠ)
BARTOŠKOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo vytvoření výukového programu, který je určen převážně pro žáky sedmých tříd základních škol. Výukový program byl vypracován na základě analýzy témat ryby a rybníkářství v učebnicích pro základní školy. Součástí výukového programu jsou pracovní listy a návrhy exkurzí. V elektronickém zpracování diplomové práce je také vlastní video z výlovu. Část výukového programu byla prakticky ověřena. Diplomová práce byla řešena v rámci projektu GAJU 065/2010/S.
|
|
|
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí v městě Třeboň
MACHOVÁ, Eliška
Třeboň je velmi známá nejen lázeňstvím, bohatým kulturním životem a mnoha památkami, ale také rybníkářstvím a rybniční soustavou, kterou tvoří nesčetně rybníků a dalších vodních ploch. Každoročně se zde koná mnoho výstav, festivalů, divadelních představení a mnoho dalších akcí. Dominantou Třeboně je státní zámek, ale pro návštěvníky nabízí město mnohem více atraktivit. Krajina okolo Třeboně vybízí k různým druhům sportovních aktivit a díky přítomnosti mnoha rybníků také k vodním sportům. Nelze také opomenout krásnou přírodu Třeboňska, která se stala chráněnou krajinnou oblastí. Díky těmto faktorům má Třeboň výborné předpoklady pro cestovní ruch a jeho další rozvoj. Diplomová práce má stanoveny tři cíle. První cíl má za úkol analyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu ve městě Třeboň. Druhým cílem je na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. V rámci třetího cíle dojde k navržení možností komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu ve městě Třeboň. Diplomová práce začíná teoretickou částí, která slouží jako podklad pro pochopení důležitých pojmů a dalších souvislostí. Dále došlo k bližší charakteristice řešeného území. Nejvíce informací o Třeboňsku poskytla situační analýza, při které byly vymezeny nejdůležitější předpoklady potřebné pro cestovní ruch. Informace získané ze situační analýzy a z dotazníkového šetření byly následně použity pro zpracování SWOT analýzy. Závěr diplomové práce se věnuje návrhům nových produktů v Třeboni a návrhům pro zlepšení komunikace a spolupráce mezi kulturními zařízeními a organizacemi působícími v cestovním ruchu.
|
|
|
Rybniční hospodářství na Jindřichohradecku ve druhé polovině 17. století
DVOŘÁK, Filip
Rybníky, chov kapra a produkce ryb obecně tvořily po dlouhá staletí regionální specifikum typické pro tradiční rybníkářské oblasti Zemí Koruny české. Tématem této diplomové práce je komplexní vývoj vodního hospodářství na jindřichohradeckém dominiu v letech 1672-1683. Konkrétně byla pozornost zaměřena na panství Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Červená Lhota, Stráž nad Nežárkou a Žirovnice. Přestože místní rybniční hospodaření nedosahovalo úrovně nejvýznamnějších rybníkářských lokalit, hustota zdejší rybniční sítě a velikost nádrží napoví, že chovu ryb bylo věnováno mnoho pozornosti. Časové zaměření práce bylo ovlivněno absencí komplexně pojatého historického zpracování, které by bylo zaměřeno právě na druhou polovinu sedmnáctého století. Autor se soustředil především na strukturu a rozsah rybniční sítě a praktickou podobu hospodaření. Pozornost byla dále věnována každodenním aspektům problematiky, zejména ze sociálního a ekonomického hlediska. Důležitou částí je rekonstrukce sítě lidí zapojených do rybničního hospodářství. Existence husté sítě sociálně-profesních vazeb byla zjištěna především ve vztahu k udílení deputátů, prodeji a podílu různých řemesel na chodu této odnože hospodaření.
|
host ::
RSS.