Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Anglicismy v současné rumunštině
Zíka, Ondřej ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Ungureanu, Dan (oponent)
Tématem této diplomové práce je prozkoumat, jak do současného rumunského jazyka pronikají anglicismy, jak s nimi rumunština pracuje a do jaké míry se přizpůsobují jazykovému systému rumunštiny. Část této práce je věnována přejímání anglicismů do rumunštiny a porovnání s češtinou. Přiblížen je český a rumunský pohled na definici neologismu, který se značně liší. Jsou zmíněny případy, kdy dochází ke změnám významů, dále je kladena a odpovězena otázka, zdali mohou být anglicismy pro rumunštinu nebezpečné. Jsou ukázána slova, která přejata být musí, protože se v rumunské slovní zásobě nenacházejí, a rovněž jsou uvedena slova, která jsou přejímána zbytečně, neboť k takovým výrazům lze najít rumunský ekvivalent. Je pojednáno o etymologii anglicismů, o zkratkách, jakož i o chybách, ke kterým při přejímání anglických slov do rumunštiny dochází. Poslední část diplomové práce je věnována morfologii, především problematice rodu a tvoření množného čísla.
Funkční pohled na slovansko-neslovanskou synonymiku rumunštiny
Krucká, Barbora ; Ungureanu, Dan (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
(česky) Cílem této práce je prozkoumat úlohu slovanských substantivních výpůjček v rumunském lexiku. Vybrané substantivní výpůjčky jsou rozděleny do pěti sémantických okruhů, analýza každé z nich obsahuje synonymickou řadu, funkční a stylistické zařazení v rámci rumunské slovní zásoby, frazeologismy, jejichž je daná lexikální jednotka součástí, a její deriváty. Výsledkem je zařazení lexémů slovanského původu v rumunské slovní zásobě, jejich stylistické rozvrstvení a pozice v rámci synonymické řady.
Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití
Míka, Kryštof ; Balanescu, Eleonora Olivia (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce s názvem Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití se soustředí především na stanovení rozdělení, které by popisovalo všechny stylistické funkce těchto expresivních výrazů na základě analýzy pozorovaných stylistických oblastí. Vzhledem k velmi zajímavé práci F. Dimitrescu1 a skutečnosti, že pozorované výrazy mohou nabýt hanlivého referenčního významu, jsem zpracoval také pejorativa a jejich stylistickou funkci. Stylistické oblasti, ve kterých jsem expresivní výrazy sledoval jsou lidová tvorba, odborná literatura o přípravě pokrmů a žurnalistika po roce 1989. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část má za cíl uvést čtenáře do problematiky sufixální derivace a ukázat jaký je úzus v klasifikaci daných sufixů v rumunských odborných studiích. Praktická část má na základě získaných informací navrhnout co nejpřesnější a zároveň nejpoužitelnější dělení stylistických funkcí deminutiv a augmentativ. Postup, který jsem si zvolil, je logický. Během četby jsem vytvářel elektronický seznam pozorovaných výrazů a vyhodnocoval stylistickou funkci, kterou plní. Na základě seznamů jsem zobecněním získal kategorie, které nejsou podle mého názoru ani příliš podrobné ani příliš zjednodušující. Následně jsem vyhodnotil četnost výskytu...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.