|
Anglicismy v současné rumunštině
Zíka, Ondřej ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Ungureanu, Dan (oponent)
Tématem této diplomové práce je prozkoumat, jak do současného rumunského jazyka pronikají anglicismy, jak s nimi rumunština pracuje a do jaké míry se přizpůsobují jazykovému systému rumunštiny. Část této práce je věnována přejímání anglicismů do rumunštiny a porovnání s češtinou. Přiblížen je český a rumunský pohled na definici neologismu, který se značně liší. Jsou zmíněny případy, kdy dochází ke změnám významů, dále je kladena a odpovězena otázka, zdali mohou být anglicismy pro rumunštinu nebezpečné. Jsou ukázána slova, která přejata být musí, protože se v rumunské slovní zásobě nenacházejí, a rovněž jsou uvedena slova, která jsou přejímána zbytečně, neboť k takovým výrazům lze najít rumunský ekvivalent. Je pojednáno o etymologii anglicismů, o zkratkách, jakož i o chybách, ke kterým při přejímání anglických slov do rumunštiny dochází. Poslední část diplomové práce je věnována morfologii, především problematice rodu a tvoření množného čísla.
|
|
Funkční pohled na slovansko-neslovanskou synonymiku rumunštiny
Krucká, Barbora ; Ungureanu, Dan (vedoucí práce) ; Našinec, Jiří (oponent)
(česky) Cílem této práce je prozkoumat úlohu slovanských substantivních výpůjček v rumunském lexiku. Vybrané substantivní výpůjčky jsou rozděleny do pěti sémantických okruhů, analýza každé z nich obsahuje synonymickou řadu, funkční a stylistické zařazení v rámci rumunské slovní zásoby, frazeologismy, jejichž je daná lexikální jednotka součástí, a její deriváty. Výsledkem je zařazení lexémů slovanského původu v rumunské slovní zásobě, jejich stylistické rozvrstvení a pozice v rámci synonymické řady.
|
|
Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití
Míka, Kryštof ; Balanescu, Eleonora Olivia (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
1 Resumé Tato diplomová práce s názvem Deminutiva a augmentativa v současné rumunštině a jejich stylistické využití se soustředí především na stanovení rozdělení, které by popisovalo všechny stylistické funkce těchto expresivních výrazů na základě analýzy pozorovaných stylistických oblastí. Vzhledem k velmi zajímavé práci F. Dimitrescu1 a skutečnosti, že pozorované výrazy mohou nabýt hanlivého referenčního významu, jsem zpracoval také pejorativa a jejich stylistickou funkci. Stylistické oblasti, ve kterých jsem expresivní výrazy sledoval jsou lidová tvorba, odborná literatura o přípravě pokrmů a žurnalistika po roce 1989. Celá práce je rozdělena do dvou hlavních částí. Teoretická část má za cíl uvést čtenáře do problematiky sufixální derivace a ukázat jaký je úzus v klasifikaci daných sufixů v rumunských odborných studiích. Praktická část má na základě získaných informací navrhnout co nejpřesnější a zároveň nejpoužitelnější dělení stylistických funkcí deminutiv a augmentativ. Postup, který jsem si zvolil, je logický. Během četby jsem vytvářel elektronický seznam pozorovaných výrazů a vyhodnocoval stylistickou funkci, kterou plní. Na základě seznamů jsem zobecněním získal kategorie, které nejsou podle mého názoru ani příliš podrobné ani příliš zjednodušující. Následně jsem vyhodnotil četnost výskytu...
|