|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Shakespeare's Drama and Homosexuality
Mašková, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Queer teorie se začala pomalu etablovat v 80. letech a stala se velmi důležitým prvkem genderových studií konce 20. století, který ovlivnil nejen genderové kategorie jako takové, ale i vnímání těchto kategorií v textech. Tato práce se soustřeďuje na queering dramat Williama Shakespeara a popis vztahů, které jsou obecně vnímány jako homosexuální - romantickou, či sexuální přitažlivost mezi jedinci stejného pohlaví, což zahrnuje rovněž homosociální, či homoerotické aspekty těchto vztahů. Po prozkoumání textových podkladů pro taková čtení se práce zabývá inscenacemi těchto interpretací na jevišti, ve filmu a televizi, a to jak z anglofonního, tak z Českého prostředí. Za účelem reprezentativního vykreslení problému je zachováno tradiční dělení Shakespearových dramat na komedie, tragedie a historické hry. Z každé z těchto skupin je pak dále diskutována jedna hra. Za komedie je to Kupec benátský, za tragedie Othello a za historické hry Richard II. V Kupci benátském je rozebírán vztah Antonia a Bassania ve snaze najít možné důvody pro Antoniovu nevídanou štědrost k jeho mladému příteli. Nejznámější homosexuální interpretace tohoto vztahu je vyobrazena ve filmu Michaela Radforda z roku 2004, ale interpretace samotná je daleko starší a sahá až do 60. let. V Othellovi queeringu podléhá vztah Jaga k postavě Othella,...
|
|
|
Cross-gender casting of tragedies by William Shakespeare
Mašková, Barbora ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Hančil, Jan (oponent)
Cross-genderové obsazení her Williama Shakespeare (tedy obsazení ženského interpreta do mužské role a naopak) není řídkým fenoménem a v posledních letech jeho popularita stoupá. I přes časté tvrzení divadelníků a kritiků že se jedná o obsazení, které nezohledňuje tender (gender-blind casting) se tato práce snaží dokázat, že tomu tak není. Jako příklady jsou použity tři nejčastěji inscenované, tedy a často cross-genderově obsazené hry Hamlet, Král Lear a Romeo a Julie. Na půdorysu těchto her se práce snaží ukázat variabilitu přístupů ke cross-genderovému obsazení v jeho rozličných podobách. V první kapitole je definována klíčová terminologie, aby bylo zabráněno záměně pojmů. Jedná se o pojmy cross-dressing, travesty a cross-genderové obsazení. Následuje několik podkapitol zabývajících se myšlenkovým rámcem, který staví zejména na Judith Butler a její dekonstrukci genderu a konceptu performativity genderu. Poslední podkapitola této sekce se pak zabývá historií cross-genderového obsazení, které zahrnuje i pouze mužské Alžbětinské herecké soubory. Následující kapitoly jsou věnovány jednotlivým hrám, analýze možných interpretačních klíčů a motivací pro cross-genderové zpracování a cross-genderové inscenační tradic jak na anglofonních, tak na českých jevištích. To je doplněno o jednu hlubší analýzu vybraného...
|
|
|
Shakespeare's Drama and Homosexuality
Mašková, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Queer teorie se začala pomalu etablovat v 80. letech a stala se velmi důležitým prvkem genderových studií konce 20. století, který ovlivnil nejen genderové kategorie jako takové, ale i vnímání těchto kategorií v textech. Tato práce se soustřeďuje na queering dramat Williama Shakespeara a popis vztahů, které jsou obecně vnímány jako homosexuální - romantickou, či sexuální přitažlivost mezi jedinci stejného pohlaví, což zahrnuje rovněž homosociální, či homoerotické aspekty těchto vztahů. Po prozkoumání textových podkladů pro taková čtení se práce zabývá inscenacemi těchto interpretací na jevišti, ve filmu a televizi, a to jak z anglofonního, tak z Českého prostředí. Za účelem reprezentativního vykreslení problému je zachováno tradiční dělení Shakespearových dramat na komedie, tragedie a historické hry. Z každé z těchto skupin je pak dále diskutována jedna hra. Za komedie je to Kupec benátský, za tragedie Othello a za historické hry Richard II. V Kupci benátském je rozebírán vztah Antonia a Bassania ve snaze najít možné důvody pro Antoniovu nevídanou štědrost k jeho mladému příteli. Nejznámější homosexuální interpretace tohoto vztahu je vyobrazena ve filmu Michaela Radforda z roku 2004, ale interpretace samotná je daleko starší a sahá až do 60. let. V Othellovi queeringu podléhá vztah Jaga k postavě Othella,...
|
host ::
RSS.