|
|
Kvantitativní uvolňování a jeho vliv na ekonomiku Spojených států amerických
Doležal, Ondřej ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Jazic, Viktorija (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na kvantitativní uvolňování jako nástroj použitý americkou centrální bankou ve snaze dále prohlubovat expanzivní měnovou politiku i v době snížení hlavní úrokové sazby k nule. Cílem práce je analyzovat dopad prvního a druhého kola kvantitativního uvolňování praktikovaného Fedem na ekonomiku Spojených států amerických. Toho je dosaženo mimo jiné pomocí event study, kterou je sledován vliv prvního i druhého kola kvantitativního uvolňování na výnos amerických vládních dluhopisů. V kontextu s kvantitativním uvolňováním jsou dále sledovány i další ekonomická data, jako makroekonomický vývoj americké ekonomiky, či situace na realitním či akciovém trhu. Druhou z hlavních oblastí práce je analýza vývoje inflace, neboť výrazný nárůst inflace je brán jako hlavní riziko spojené s kvantitativním uvolňováním. Vztah mezi kvantitativním uvolňováním a inflací je pozorován především pomocí analýzy chování bank a dalších ekonomických subjektů, a zároveň pomocí výsledků politiky kvantitativního uvolňování v zemích, které k ní také přistoupily.
|
|
|
Financial frictions and credit spreads
Pang, Ke ; Siklos, Pierre L.
V tomto článku autoři vycházejí z modelu kreditních frikcí vyvinutého Cúrdiou a Woodfordem v řadě článků a pokoušejí se napodobit chování kreditních spreadů v průměrném období i v období krize. Zkoumají dopad kvantitativního uvolňování a uvolňování úvěrových podmínek.
Plný text:  PDF
|
|
|
Nestandardní měnová politika centrálních bank: kvantitativní uvolňování.
Čáp, Daniel ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Osička, Štěpán (oponent)
Tato práce popisuje nestandardní měnovou politiku tří centrálních bank během světové finanční krize. Důvodem pro použití nestandardních opatření byla krom jiného past likvidity, kdy začíná být měnová politika neúčinná. Důležitým mezníkem bylo září 2008, kdy došlo ke krachu Lehman Brothers. Před tímto datem jsou prováděna některá nestandardní opatření, jako vznik nových nebo rozšiřování stávajících facilit. Po krachu však dochází k panice na finančních a kapitálových trzích a k růstu spreadů u tržní úrokové míry. Centrální banky byly nuceny reagovat rozšiřováním své rozvahy a snížením měnově-politických sazeb k nule. Hlavním důvodem rostoucí bilanční sumy byly nákupy cenných papírů centrálními bankami. Opatření, kdy dochází k rozšiřování rozvahy, se nazývá kvantitativní uvolňování. V této práci se snažím popsat a porovnat nestandardní opatření (se zaměřením na kvantitativní uvolňování) tří centrálních bank (Bank of England, Fed a ECB) a odpovědět si na otázku, zda jejich opatření byla účinná a zda je možné jimi nahradit standardní měnovou politiku.
|
|
|
KVANTITATIVNÍ UVOLŇOVÁNÍ A JEHO VLIV NA EKONOMIKU V USA
Löbl, Václav ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Vránková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce řeší problematiku politiky kvantitativního uvolňování ve Spojených státech, která je poměrně kontroverzním tématem. Kvantitativní uvolňování výraznou měrou ovlivňuje likviditu bankovního sektoru a dále působí rozdílně na ekonomické veličiny. Pomocí analýzy ekonomických časových řad za období 9/2008 -- 3/2012 v programu Eviews, jež zkoumá vztah mezi nárůstem celkových rezerv a vybranými ekonomickými veličinami, se dochází k závěru, že vliv na řadu ekonomických veličin byl odlišný oproti původním předpokladům.
|
|
|
Monetary policy of the Federal Reserve System during financial and economic crisis
Babušák, Martin ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Kodera, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na hodnocení účinnosti opatření přijatých Federálním rezervním systémem v reakci na finanční krizi 2007, ke které se později přidala i krize hospodářská. Rozebírá efekty vyvolané úpravou stávajících programů, nových úvěrových programů, podporu systémově důležitých institucí ze strany Fed a programy outright nákupu vybraných druhů aktiv na volném trhu. Práce také zkoumá chování Fed při volbě cílové úrokové míry v delším časovém horizontu, v letech 2000 až 2011. Pomocí regresní analýzy ověřuje platnost Taylorova pravidla měnové politiky. Dodatek na konci práce zdůrazňuje význam amerického dolaru v současném mezinárodním měnovém systému a s tím související důsledky pro vnější rovnováhu ekonomiky USA.
|
|
|
Kvantitativní uvolňování měnové politiky a jeho vliv na ceny komodit
Jakl, Jakub ; Hurník, Jaromír (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Otázkou, kterou se tato práce zabývá, je zjištění případného vlivu politiky kvantitativního uvolňování (QE) ve Spojených státech na ceny komodit a komoditních futures na zdejších významných trzích. V práci je zkonstruována řada VAR modelů zachycující časové řady proměnných měnové politiky a komoditních indexů. Analýza impuls-reakce v jednotlivých VAR modelech odhalila kauzální vztah mezi politikou QE a hodnotou komoditních indexů. Oficiální oznámení o zahájení (rozšíření) politiky QE a její samotná realizace nákupem převážně státních CP Fedem měla za následek růst významných komoditních indexů. Tento fakt byl Fedem doposud přehlížen -- získané výsledky práce by tak mohly pomoci při realizaci budoucích QE a při analýze vhodnosti QE jako měnověpolitické alternativy v době zero-bound.
|
|
|
Problematika kvantitativního uvolňování
Šimíček, Petr ; Ježek, Tomáš (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Cílem práce je zhodnotit vliv nestandardního nástroje monetární politiky - kvantitativního uvolňování (QE) na ekonomiky zemí, resp. měnových unií, které tento nástroj použily nebo používají (Japonsko, Velká Británie, USA, eurozóna). Práce klade důraz zejména na popis mechanismu QE a jeho makroekonomické souvislosti. Snaží se nalézt vztahy mezi QE, finančními trhy a reálnou ekonomikou. Je zde nastíněna celá řada pravděpodobných vlivů v rámci transmisního mechanismu na HDP, inflaci, komodity, finanční aktiva, stabilitu finančního systému i očekávání. K uchopení problému práce používá nejnovější dostupná data (2012), studie a paradigmata několika směrů makroekonomie krátkého období (především rakouské teorie cyklu, nové keynesovské ekonomie a teorie reálného hospodářského cyklu).
|
|
|
Měnová poltika americké centrální banky a její vliv na vývoj americké ekonomiky
Pozděchová, Lenka ; Koderová, Jitka (vedoucí práce) ; Dohányos, Vojtech (oponent)
Cílem diplomové práce je měnová politika Federálního rezervního systému během globální finanční krize a její vliv na americkou ekonomiku. Nejintenživněji probíhala finanční krize v letech 2007 -- 2009. V té době Fed vytvořil několik nových nástrojů na podporu likvidity pro depozitní instituce, primární dealery, kteří jsou zastoupeni převážně investičními bankami, a jiné ekonomické subjekty, jako např. fondy peněžního trhu. Bilance centrální banky se tímto od základů změnila. Rozšířeny byly cenné papíry, které Fed akceptoval při operacích na volném trhu a bilanční suma několikanásobně narostla. Operacím, které vedou ke změně velikosti pasiv a změně kompozice aktiv se říká kvantitativní uvolňování. Po zásazích americké centrální banky se finanční trhy podařilo stabilizovat a Fed poté některé nové nástroje zrušil. Od prosince 2007 do června 2009 byla oficiálně americká ekonomika v recesi, od té doby ekonomická aktivita roste, ale jen velice pozvolna.
|
|
|
Německá měnová krize 1914-1923 - ponaučení pro současnost?
Kaňka, Adam ; Kollár, Miroslav (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce se krátce zabývá důvody přeměny německé poválečné inflace v hyperinflaci. Zároveň se obšírněji věnuje současným nekonvenčním měnovým politikám. Důraz je kladen především na kvantitativní uvolňování, které má vyvést některé ekonomiky z období recese zpět na dráhu konjunktury. Posouzením tohoto nástroje, s ohledem na zkušenosti z Japonska, se práce snaží odpovědět, zda svůj úkol plní nebo ne. Současně polemizuje nad vedlejšími účinky, které by mohly v případě pozdního zvolení "exit strategy" vyvolat finanční nestabilitu. Snaží se zjistit, zda by nestabilita mohla dosáhnout až takových rozměrů jako v poválečném Německu.
|
host ::
RSS.