|
| |
|
|
Houslové sonáty Sergeje Prokofjeva
Michalová, Pavla ; PAZDERA, Jindřich (vedoucí práce) ; ČEPICKÝ, Leoš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá houslovými sonátami Sergeje Prokofjeva. Práci jsem rozdělila do pěti kapitol. V první kapitole uvádím stručný životopis Sergeje Prokofjeva. Následující čtyři kapitoly se věnují Sonátě č .1 a č. 2 pro housle a klavír, Sonátě pro sólové housle a Sonátě pro dvoje housle. V úvodu kapitoly uvádím vždy okolnosti vzniku sonáty. Kapitoly jsou rozděleny do podkapitol. Každá podkapitola se věnuje rozboru jedné věty sonáty.
|
|
|
Sergej Prokofjev (klavírní dílo)
Ožana, Petr ; KASÍK, Martin (vedoucí práce) ; VLASÁKOVÁ, Alena (oponent)
Práce se zabývá především analýzou klavírního díla Sergeje Prokofjeva. Není to vědecká práce. Je to spíše formální a melodicko harmonický rozbor v souvislosti s dalšími jeho klavírními díly. V kapitole o okolnostech vzniku koncertů se opírám o svědecctví autora a spolu s ním se pak v analýze snažím najít jeho myšlenky přímo v díle. Uvádím zde také báseň, která byla inspirována teprve zárodky skladby básníkem Balmontem. V poslední kapitole nabízím pohled na Prokofjeva jako na přítele, pianistu, kolegu, skladatele očima jeho současníků jak žáků, tak učitelů, kolegů, pianistů, přátel, ale i nepřátel. Vzpomínají na něj velké osobnosti jako G.G. Neuhaus, M. Rostropovich, D. Oistrach. Životních faktů se dotýkám jen málo, vzhledem k široké nabídce jistě mnohem odbornější literatury.
|
|
|
7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Tichá, Pavla ; KRAJNÝ, Boris (vedoucí práce) ; Bartoš, Jan (oponent)
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
|
host ::
RSS.