|
|
Vnímání sociálních pracovníků veřejností
FISCHEROVÁ, Kateřina
Posláním sociální práce je podle Úlehly (1999) vést dialog mezi tím, co chce společnost ve svých normách, a tím, co si přeje klient. Pracovníkovou odborností je pak umět být prostředníkem mezi normami společnosti a přesvědčením klienta. Pomáhat druhým lidem je považováno za samozřejmost, která vychází především z dobré výchovy a z pocitu člověka být potřebný. Pokud se ovšem z pomoci druhým stane poslání, je člověk považován za profesionála, a jeho práce směřuje k tomu, aby přispěl ke zlepšení života těchto lidí. Janebová a Musil (2007) tvrdí, že si sociální pracovníci a pracovnice osvojují mnoho rolí, aby dosahovali cílů sociální spravedlnosti a zvyšování kvality lidského života. Sociální práce by měla reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měla by je umět využít k dosažení svých cílů a k budování veřejného obrazu profese (Sveřepa, 2005). Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak je sociální pracovník vnímán veřejností. V první kapitole práce se vymezují základní pojmy k danému tématu. Uvádí se zde, kdo je to sociální pracovník, jaké jsou předpoklady pro výkon práce sociálního pracovníka, jaké existují etické zásady a principy v pomáhajících profesích. Pozornost se věnuje profesionální etice, etickému kodexu sociálních pracovníků a vyjádření základních postojů sociálních pracovníků na klienta. Definují se sociální služby podle zákona 108/2006 Sb. Formulaci žádoucích kompetencí sociálního pracovníka popisujeme podle Zastrowa a Havrdové (in Matoušek, 2003). Práce se snaží ukázat podstatu rozlišení pomoci a kontroly v sociální práci. Druhá kapitola práce se věnuje vyjasnění pojmů potřebných k tématu vnímání sociálních pracovníků veřejností. Specifikuje, kdo je veřejnost, co je osobnost a vnímání. Zmíněny jsou faktory, které vnímání ovlivňují. Popisujeme, jaký obraz má sociální práce ve vybraných českých médiích. Dle Sveřepy (2005) ve vztahu sociální práce a médií hraje významnou úlohu způsob, jakým je sociální práce v médiích zobrazována. Sociální práce i samotní sociální pracovníci by měli reflektovat úlohu médií v moderní společnosti a měli by je používat k naplňování svých cílů. První dvě kapitoly práce jsou koncipovány teoreticky. Významnou oporou je zde použitá relevantní odborná literatura. Práce se snaží prezentovat komplexnější pohled a ucelenější představu o zpracovávaném tématu. Ve výzkumné části práce je stanoven cíl výzkumu a zformulovány dvě hypotézy, které se během výzkumu ověřovaly. První hypotéza zněla: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem. Druhá hypotéza: Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů. Vzhledem k vybranému tématu byl výzkum realizován metodou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl uskutečněn v městě Třeboň v období červen a červenec 2014. Díky velikosti základního souboru nebylo možné provést výzkum na celé populaci základního souboru, proto se přistoupilo k technice tzv. kvótního výběru, která je velmi často používána při průzkumech veřejného mínění. Použita byla metoda dotazníkového šetření, technika dotazník. Dotazník obsahoval 14 otázek a byl distribuován převážně osobním kontaktem. Výzkumu se zúčastnilo celkem 368 respondentů. Výsledek výzkumu poskytl odpovědi na obě dvě položené hypotézy. První hypotéza: "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mediálním obrazem", se potvrdila. I druhá hypotéza "Vnímání sociálních pracovníků je ovlivněno mírou osobní zkušenosti respondentů" byla verifikována a potvrdilo se, že míra osobní zkušenosti ovlivňuje, jak je sociální pracovník veřejností vnímán. Výzkum poskytl pohled na to, jak je veřejností vnímána profese sociálního pracovníka. Vnímání veřejnosti je ovlivněno mírou osobní zkušeností respondenta se sociálním pracovníkem a zároveň mediálním obrazem, prezentovaným masovými médii.
|
|
|
Etický kodex a profesionální role policisty
KREIM, Vítězslav
Práce bude koncipována jako komparace etických zásad při práci policie. V teoretické části bude shrnut dosavadní systém etických zásad obsažených v etickém kodexu policisty a jeho uplatnění v realitě policejní práce. Bude využito globálních pojetí významu etiky jako praktické filozofie k tomu, aby v praktické části došlo k vyjádření stavu a významu práce policie: Pomáhat a chránit. Pro vypracování své bakalářské práce použiji metodu dotazníku a případové studie pro objasnění naplnění role policie v každodennosti našeho života.
|
|
|
Eticko-psychologické kontexty vztahu sociálního pracovníka a klienta
SÝKOROVÁ, Eva
Práce reflektuje vztah sociálního pracovníka a klienta v eticko-psychologických kontextech a zprostředkovává porozumění jeho významu. Informuje o podmínkách vytváření optimálního vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem, ale i o rizicích, které mohou vzájemný vztah narušovat, zejména o riziku moci. V práci je charakterizován sociální pracovník, klient a jejich vztah z hlediska profesní etiky. Má-li být etická úvaha kompetentní, musí zahrnovat i psychologické poznatky jako jsou lidské potřeby, pohnutky a motivace jednání. V závěru práce jsou formulována etická východiska, která by měl sociální pracovník ve vztahu ke klientovi zohlednit. Jedná se o lidskou důstojnost, respekt, autonomii, odpovědnost, závislost a zranitelnost.
|
|
| |
|
|
Reflexe hodnot v sociální práci se zaměřením na práci v Charitě
FICHTNEROVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá analýzou pojmu hodnota na základě vybrané literatury. Snaží se poukázat na propojení etických teorií s praktickým lidským jednáním. Je strukturována od vysvětlení klíčových pojmů jako etika, mravnost a morálka; zkoumá slovo hodnota a zásadní filosofické teorie, které jsou s hodnotami spojené. Podrobně analyzuje hodnoty z hlediska tzv. filosofie věcného a formálního subjektivismu. Zaměřuje se na představitele fenomenologie - Maxe Schelera, Nikolaie Hartmanna a Dietricha von Hildebranda. Upřesňuje přístupy k hodnotám i z hlediska lidské osobnosti, především z pohledu analytické psychologie. Práce uvádí význam aplikace hodnot v praxi - v profesní etice sociální práce, kde etické kodexy poskytují orientaci zaměstnancům. Jako modelová pomáhající organizace byla vybrána Charita Česká republika. Proto je také uveden teologický pohled na hodnoty a rovněž základní hodnoty a principy Kodexu Charity Česká republika. Tato studie má být podnětem k dalšímu zkoumání pojmu hodnota a jeho významu pro člověka. Považuje hodnoty za zásadní motivaci, která do budoucnosti povede lidstvo k dobrému jednání (ctnostem).
|
|
| |
|
|
Etika v sociální práci s lidmi se schizofrenním onemocněním
MLÁTILÍKOVÁ KRIŠTOFOVÁ, Marie
Práce se zabývá etikou sociální práce s lidmi se schizofrenním onemocněním. Teoretická část charakterizuje etiku a profesní etiku, etická dilemata a jejich způsoby řešení. Dále popisuje schizofrenní onemocnění a způsoby léčení. Zabývá se sociální práci, jejími hodnotami a rolemi sociálního pracovníka. Zároveň se věnuje i sociálním sluţbám, které jsou poskytovány lidem se schizofrenním onemocněním. Empirická část je zaměřena na výzkum, který má za cíl zjistit, jaká dilemata řeší sociální pracovníci pracující ve sluţbách pro lidi se schizofrenním onemocněním, jak tyto dilemata řeší. Data byly získány prostřednictvím realizace focusové skupiny. Na základě analýzy a interpretace dat jsou ve výzkumné části práce stanovena i doporučení, které mohou zvýšit připravenost sociálních pracovníků vhodně řešit etická dilemata. Na konci empirické části jsou stanoveny hypotézy, které lze pouţít pro další výzkum.
|
|
|
Etika v účetní profesi
Ketnerová, Gabriela ; Kozlová, Taťána (vedoucí práce) ; Tomanová, Iva (oponent)
Cílem diplomové práce bude zaměřit se na etiku profesních účetních, mezi něž se kromě účetních, řadí i daňoví poradci a účetní auditoři. Důvěra v tuto profesi značně ochabla po velkých účetních skandálech v USA, ale i v Evropě, na přelomu tisíciletí. V úvodu teoretické části se budu na etiku zaměřovat z pohledu filozofie a z pohledu managementu. S manažerskou etikou souvisí i teorie udržitelného rozvoje a sociální odpovědnost firem. Jako reakce na účetní skandály vznikl v USA nový zákon, který stanovil nové povinnosti pro firmy obchodující na americké burze a ze kterého čerpal i etický kodex profesních účetních. V praktické části k jednotlivým typům účetních podvodů uvedenu zveřejněné příklady z praxe.
|
|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
|
|
Etické výzvy policejního povolání
CANDRA, Martin
Práce vysvětluje základní pojmy z oblasti profesní a policejní etiky. Zaměřuje se na zákonné předpisy a popisuje povinnosti a odpovědnost policejního povolání se zaměřením na etický kodex policisty. Hodnotí a porovnává spokojenost občanů s prací Policie České republiky v průběhu posledních deseti let. Práce charakterizuje některé {\clq}qzátěžové situace``, kterým jsou policisté vystaveni v souvislosti s výkonem svého povolání. Specifikuje výzvy policejního povolání se zaměřením na oblast korupce, na práci v multikulturním prostředí, na problematiku moci, empatie a odpovědnosti.
|
host ::
RSS.