Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Dekubit jako nežádoucí událost
Vydrová, Ivana ; Klokočková, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Dekubitus jako nežádoucí událost" se zabývá porovnáním modifikované škály Nortonové a škály Bradenové. Dále se práce zabývá četností výskytu dekubitů v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Cílem práce bylo porovnat přesnost obou škál. Dalším cílem práce bylo provést monitoring zavedených preventivních opatření. Součástí práce bylo zjistit a popsat četnost výskytu dekubitů ve vybraném zdravotnickém zařízení. V teoretické části práce byly vysvětleny základní definice a zásadní pojmy týkající se dekubitů, nežádoucí událostí a resortních bezpečnostních cílů. Empirická část obsahuje výsledky vlastního výzkumného šetření a jeho srovnání s výsledky studií zaměřujících se na podobná témata. Metoda: byla zvolena kombinovaná metoda výzkumu. Výsledky: U 48,48 % respondentů bylo riziko vzniku dekubitu dle obou škál vyhodnoceno souhlasně. U 51,52 % respondentů vyhodnocení dle jedné škály neodpovídalo vyhodnocení dle škály druhé. Škála Bradenové měla senzitivitu 100 % a specificitu 59%. Škála Nortonové měla senzitivitu také 100 %, ale významně nižší specificitu 3 %. Z používaných preventivních opatření byla nejčastěji zavedena péče o kůži, hodnocení bolesti a úprava lůžka. Následována jsou opatřeními ve výživě, hydrataci a polohováním. Nejméně bylo zavedeno používání antidekubitních pomůcek a...
Problematika prevence dekubitů na anesteziologicko resuscitačním oddělení
BLÁHOVÁ, Vanda
Problematika dekubitů je spojena s omezeným pohybem P/K v lůžku a v dnešní době je velice známá. Vzhledem k stále většímu přežívání P/K v kritických stavech je prevence dekubitů aktuálním tématem na národní úrovni. Přesto statistické informace výskyt dekubitů připouštějí. Vznik dekubitů je rychle se rozvíjející ošetřovatelský problém. Je důležité si tento problém uvědomovat a od počátku omezené hybnosti P/K v lůžku se věnovat jeho prevenci. Teoretická část diplomové práce je rozdělena na tři oblasti. První oblast popisuje kvalitu ošetřovatelské péče obecně. Druhá oblast je zaměřena přímo na dekubity. Poslední oblast teoretické části doplňuje kapitola, která je věnována konkrétní problematice prevence dekubitů na ARO. Pro tuto diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zmapovat role sester (zdravotnického záchranáře) v problematice prevence dekubitů na ARO. 2. Zmapovat faktory ovlivňující vznik dekubitů na ARO. Pro splnění cílů byly položeny čtyři výzkumné otázky: 1. Jakou roli hraje sestra (zdravotnický záchranář) v problematice prevence dekubitů na ARO? 2. Jaké faktory ovlivňují vznik dekubitů na ARO? 3. Jaké informace sestrám (zdravotnickým záchranářům) pracujícím na ARO chybí? 4. Jaké mají sestry (zdravotničtí záchranáři) pracující na ARO problémy v prevenci dekubitů? Empirická část této práce je zpracována kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru a zúčastněného pozorování. Na základně zjištěných dat byl výzkum rozšířen o kapitolu "Výskyt dekubitů", kde byla zpracována a popsána data získaná od vrchních sester jednotlivých pracovišť pro ucelení výzkumného šetření. Provedením a zpracováním výzkumného šetření byly zodpovězeny všechny čtyři výzkumné otázky. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá řada rolí, které sestry a zdravotničtí záchranáři zastávají. Jedná se o role zajištění prevence dekubitů jako takové, odhalení prvního stupně dekubitu, hlášení nežádoucí události, ošetřovatelská péče o již vzniklý dekubit a prevence komplikací. Dále jsou zde popsány vnitřní a vnější faktory ovlivňující vznik dekubitů. Informovanost sester a zdravotnických záchranářů v problematice prevence dekubitů, zájem o danou problematiku, kde jsou výsledky překvapující v negativním smyslu, kdy dvě třetiny dotazovaných projevily nezájem. Bylo zjištěno, že dotazovaným chybí základní informace, jako jsou klasifikace dekubitů, informace o moderních preventivních materiálech a o hojení a léčbě dekubitů. Dále byly zjištěny problémy v prevenci dekubitů vycházející ze dvou stran, a to ze strany managementu a ze strany ošetřovatelské péče. Na základě zjištěných okolností v rámci výzkumného šetření byly požádány hlavní sestry jednotlivých pracovišť s námětem na uskutečnění semináře pro sestry a zdravotnické záchranáře pracující na ARO na téma: Problematika prevence dekubitů na ARO.
Ošetřovatelská péče o pacienta s dekubity
ŠERIOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o pacienta s dekubity. Téma práce je v dnešní době zcela aktuální, neboť stále přibývá ležících pacientů, u kterých vzniká potencionální riziko vzniku dekubitu. ?Dekubitus je proleženina, která vzniká v důsledku působení patologického tlaku na tzv. predilekční místo.? (Pejznochová, 2010, s. 23). Tímto onemocněním trpí převážně imobilní pacienti. Vzniku dekubitu lze předcházet pravidelným polohováním a používáním antidekubitních pomůcek. Při léčbě již vzniklého dekubitu se v dnešní době dává přednost používání moderní terapie, tzv. ?vlhké terapie?. Tato práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je nastíněna problematika vzniku a hodnocení dekubitu, nejčastější místa vzniku, hodnotící škály vzniklého defektu, důležitost prevence a následné léčby dekubitu. V neposlední řadě popisuje ošetřování dekubitů v nemocničním prostředí a v agenturách domácí péče. Pro praktickou část byly stanoveny 2 cíle, a to popsat nové způsoby v léčbě dekubitů a srovnat možnosti v ošetřování dekubitů v nemocničním prostředí a v agenturách domácí péče. K dosažení stanovených cílů byl využit kvalitativní výzkum, který byl proveden formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z lůžkových oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s., se sestrami z Městské charity v Českých Budějovicích a se sestrami z Domácí ošetřovatelské péče a pečovatelské služby ALICE v Českých Budějovicích. Při pořizování rozhovorů byly sestaveny 2 okruhy otázek. Výzkumný soubor tvořilo 11 respondentek. Respondentky z lůžkových odděleny pocházely z kožního, interního oddělení a z oddělení následné péče. Tyto respondentky byly označeny jako respondentky č. 1-4. Sestry z agentur domácí péče měly označení respondentky č. 5-11. Takto zvolený výběr respondentek umožnil porovnat konkrétní péči o pacienty na lůžkových odděleních a v agenturách domácí péče. Sběr dat probíhal v průběhu měsíce února a března 2013. Na začátku výzkumného šetření bylo v souvislosti s cílem práce zvoleno pět výzkumných otázek. První otázka se zabývala novými způsoby v léčbě dekubitů. Druhá se zaměřovala na ošetřovatelskou péči o pacienta s dekubity v nemocničním prostředí. Třetí otázka zkoumala oblast ošetřovatelské péče o pacienta s dekubity v agenturách domácí péče. Poslední dvě otázky byly zaměřeny na použití obvazových materiálů k léčbě dekubitů v nemocničním prostředí a v agenturách domácí péče. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že v obou institucích dbají na správnou prevenci, pod kterou řadí polohování klienta, výživu, hygienu a použití antidekubitních pomůcek. Z výzkumu vyplynulo, že často nahrazují originální antidekubitní pomůcky dekami a polštáři, neboť tyto pomůcky jsou nejlépe dostupné a splní svůj účel. V rámci použití obvazových materiálů na lůžkových odděleních a v agenturách domácí péče převládá použití vlhké terapie a materiálů k této terapii určených. V oblasti terapie považují tuto metodu za lepší, neboť při ní dochází k rychlejšímu zhojení defektu, je zapotřebí méně převazů a převazy jsou pro klienta méně bolestivé. V hodnocení sester bylo zjištěno, že většina sester z agentur domácí péče si myslí, že v agenturách je poskytována lepší péče než v nemocnici. Samozřejmě sestry z lůžkových oddělení si to myslí naopak. Až na jednu respondentku se všechny pravidelně zúčastňují odborných seminářů, kde jsou jim představeny nové materiály a způsoby léčby. Práce bude sloužit pro zlepšení v oblasti ošetřovatelské péče o pacienty s dekubity a dále bude sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.