|
|
Prefixy a prefixoidy latinského a řeckého původu jako předpoklad porozumění cizím slovům u žáků čtyřletých gymnázií
Králová, Eliška
Klasické jazyky - latina a řečtina - ovlivňovaly slovní zásobu českého jazyka po celou dobu jeho samostatného vývoje. Na vzniku nových slov se oba jazyky podílí velkou měrou i v současnosti. Nejedná se pouze o terminologie rozličných vědních oborů, ale jde i o pojmenování jevů a skutečností naší každodenní reality. V souvislosti s globalizací a všeobecnou snahou o jazykovou internacionalizaci se klasické jazyky díky své flexibilitě a schopnosti pojit se s domácími i cizími slovotvornými komponenty zapojují do neologického procesu velmi intenzivně. Cílem této disertační práce je ukázat, jak vysokou míru porozumění slovotvorným komponentům z latiny a řečtiny vykazují žáci v 1. a 4. ročníku všeobecného gymnázia a do jaké míry jim případná neznalost brání ve správném pochopení podobně utvářených výrazů. Nástrojem ke zjišťování úrovně znalostí mezi žáky je didaktický test, který byl zadán na pěti čtyřletých gymnáziích v České republice, a to vždy pro srovnání ve všech paralelkách 1. a 4. ročníku. Výsledky výzkumu mohou napomoci k lepšímu didaktickému zpracování učiva v hodinách českého jazyka a k mezipředmětovému propojení s ostatními obory, jako jsou například fyzika, biologie, dějepis či cizí jazyky. Klíčová slova Prefixy, prefixoidy, latinské slovotvorné komponenty, řecké slovotvorné komponenty, cizí...
|
|
|
Prefixy a prefixoidy latinského a řeckého původu jako předpoklad porozumění cizím slovům u žáků čtyřletých gymnázií
Králová, Eliška ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Šindelářová, Jaromíra (oponent) ; Mitter, Patrik (oponent)
Klasické jazyky - latina a řečtina - ovlivňovaly slovní zásobu českého jazyka po celou dobu jeho samostatného vývoje. Na vzniku nových slov se oba jazyky podílí velkou měrou i v současnosti. Nejedná se pouze o terminologie rozličných vědních oborů, ale jde i o pojmenování jevů a skutečností naší každodenní reality. V souvislosti s globalizací a všeobecnou snahou o jazykovou internacionalizaci se klasické jazyky díky své flexibilitě a schopnosti pojit se s domácími i cizími slovotvornými komponenty zapojují do neologického procesu velmi intenzivně. Cílem této disertační práce je ukázat, jak vysokou míru porozumění slovotvorným komponentům z latiny a řečtiny vykazují žáci v 1. a 4. ročníku všeobecného gymnázia a do jaké míry jim případná neznalost brání ve správném pochopení podobně utvářených výrazů. Nástrojem ke zjišťování úrovně znalostí mezi žáky je didaktický test, který byl zadán na pěti čtyřletých gymnáziích v České republice, a to vždy pro srovnání ve všech paralelkách 1. a 4. ročníku. Výsledky výzkumu mohou napomoci k lepšímu didaktickému zpracování učiva v hodinách českého jazyka a k mezipředmětovému propojení s ostatními obory, jako jsou například fyzika, biologie, dějepis či cizí jazyky. Klíčová slova Prefixy, prefixoidy, latinské slovotvorné komponenty, řecké slovotvorné komponenty, cizí...
|
|
|
Ještě ke konkurenci předpon s-, z-, vz- ve staré a střední češtině – vyjadřování náležitého děje předponou vz-
Vajdlová, Miloslava
Na příkladu staro- a středněčeských lexikálních jednotek vzdáti, vzvésti, vzvod aj. se společným významem ,realizace nějaké činnosti žádoucím způsobem‘ autorka upozorňuje na schopnost starších vývojových fází jazyka vyjádřit žádoucí a náležitý děj za pomoci předpony vz-, vstupující tak do opozice s prefixem s- užitým ve významu ,odchýlit se od náležitého směru‘. Během dalšího vývoje se tento význam předpony vz-, úzce vázaný na středověký způsob myšlení, stává neprůhledným a některá slova jím derivovaná nabývají nové formy i významu (vzdaný – sezdaný).
|
|
| |
host ::
RSS.