|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
|
|
Řemeslnická a živnostenská bratrstva a cechy v pražských městech od pozdního středověku do konce cechovního zřízení
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce sleduje vývoj pražských cechů od počátků tohoto živnosten- ského zřízení ve středověku až do jeho zániku v roce 1860. Výzkum byl prováděn na území historických celků, které ve sledovaném období tvořily pražské souměstí - Starého Města pražského, Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan. V úvodních kapitolách práce je pojednáno o pramenech k dějinám cechů a jejich nejvý- znamnějších momentech s přihlédnutím na specifika prostoru pražských měst. V hlavní části práce jsem se pokusil rekonstruovat existenci všech doložených profesních organizací, které působily v této lokalitě ve zvoleném období. Při tomto výzkumu byly revi- dovány závěry dosavadních badatelů a byla doplněna místa, kterým se výzkum zatím nevěno- val (zejména nejmladší období cechovního vývoje). Na základě těchto dílčích poznatků byly stanoveny hypotézy celkového rozvoje profesních organizací na území pražských měst. Jako přílohy byly připojeny glosáře latinských, německých a staročeských označení ce- chovních živností.
|
|
|
Vývoj mečířského řemesla v pražských městech v raném novověku
Smrž, Jiří ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Woitschová, Klára (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce sleduje vývoj mečířského řemesla od počátku 16. století do roku 1739 v prostoru tří pražských měst - na Starém Městě pražském, Novém Městě pražském a Malé Straně. Práce se věnuje postihnutí jednotlivých aspektů cechovního života, neboť pražští mečíři byli ve sledovaném období organizováni v řemeslnické organizace - cechy. Mečířské řemeslo je představitelem úzce specializovaného výrobního oboru, které se bě- hem středověku emancipovalo od kovářské profese. To bylo umožněno mimořádnými spo- třebními a odbytovými možnostmi pražských měst. Od druhé poloviny 15. století se stalo silným městským řemeslem, což vedlo k založení cechu. Po celé sledované století měl zvláštní postavení cech staroměstský, který byl zemským cechem, tzv. hlavou řemesla. Tato práce reviduje a zpřesňuje dřívější poznatky k problematice pražských mečířů, posti- huje dochovanou pramennou základnu uloženou v Archivu hlavního města Prahy a v Národ- ním archivu a rekonstruuje na základě dobových zpráv specifika cechu a mečířského řemesla v podmínkách raně novověkého (velko)města.
|
host ::
RSS.