|
|
Analýza užitkových parametrů prasat ve vybraném chovu
Klváček, Pavel
Diplomová práce se zaměřuje na analyzování produkčních a reprodukčních parametrů v chovu prasat v Ochozi u Konice. V teoretické části práce je zpracována rešerše na téma reprodukčních ukazatelů prasat, jako jsou plodnost, mléčnost a následně na produkční ukazatele, do kterých patří růst, výkrmnost a jateční hodnota. Dále je popsána problematika odchovu prasniček a jejich zařazení do chovu. V diplomové práci je i stručně popsaný reprodukční cyklus prasnic, a to od zapuštění až po odchov selat. Následně je popsána metodika kontroly užitkovosti prasat v České republice. Poslední část literárního přehledu charakterizuje jednotlivé genotypy prasat společnosti Topigs Norsvin. V praktické části diplomové práce je uveden materiál a metodika testování. Testována byla reprodukční a produkční užitkovost mezi genotypy prasat Topigs Norsvin. V diplomové práci byl zkoumán genotyp A-linie, AxZ a TN60. Zároveň byl pozorován vliv parity na reprodukční užitkovost a vliv pohlaví na produkční užitkovost. Do sledovaných reprodukčních parametrů byl zařazen počet všech, živě a dochovaných selat ve vrhu, dále byl stanoven počet mrtvě narozených a uhynulých selat a vypočítán procentuální podíl mrtvě narozených a uhynulých selat ve vrhu. Z produkční užitkovosti byl zjišťován průměrný denní přírůstek do odstavu, v předvýkrmu a ve výkrmu prasat. Z výsledků reprodukce vyplynulo, že nejvyšší počet všech, živě a dochovaných selat byl u prasnic TN60 a nejnižší u prasnic A-linie. V případě výsledků parity bylo zjištěno, že počet všech, živě a dochovaných selat se zvyšoval s narůstající paritou prasnic, kdy u prasnic na 1. paritě byl počet nejnižší a u prasnic na 5. paritě nejvyšší. Z výsledků produkce vyplynulo, že nejvyšší průměrný denní přírůstek byl u prasat TN60 a nejnižší u prasat A-linie. Z hlediska pohlaví bylo zjištěno, že vepříci dosahovali vyššího průměrného denního přírůstku než prasničky, a to u všech testovaných genotypů. Prasata genotypu TN60 dosahovaly lepších výsledků jak v reprodukční, tak i v produkční užitkovosti než prasata A-linie, což potvrzuje pozitivní vliv hybridizace.
|
|
|
Ekonomické zhodnocení intenzivního výkrmu býků masných plemen skotu
Kosová, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou výkrmu jatečných býků plemen aberdeen angus, charolais a limousine od kategorie zástavu do jatečné hmotnosti. Hlavním cílem této práce bylo ekonomicky zhodnotit efektivitu intenzivního výkrmu masných býků. Sledováno bylo celkem 366 zvířat na dvou výkrmnách. V praktické části byla zvířata vážena v různých fázích výkrmu, ve věku 8 a 14 měsíců, a na základě těchto údajů byla provedena analýza vlivu plemene a následně zhodnocena ekonomika výkrmu. Růst byl hodnocen průměrnými přírůstky pro jednotlivá plemena a farmy. Z výsledků je patrné, že plemeno má průkazný vliv na intenzitu růstu. Výsledky byly statisticky průkazně nejvyšší u plemene aberdeen angus v předodstavovém období (1,12 kg/den), avšak po přesunu do stáje s intenzivním výkrmem bylo dosahováno statisticky průkazně nejvyšší intenzity růstu u plemene charolais (1,61 kg/den). Hmotnost se u všech býčků lineárně zvyšovala s věkem, nejvyšší rozdíly byly pozorovány u plemene aberdeen angus a limousine. Po 1. i 2. vážení dosahovali nejvyšších hmotností zástupci plemenné příslušnosti aberdeen angus (330,02 kg, resp. 579,57 kg), naopak nejnižších zástupci limousine (302,24 kg, resp. 555,27 kg). Absolutně nejvyšších průměrných denních přírůstků dosahovali býčci plemene charolais, za 160 dní intenzivního výkrmu byl absolutní přírůstek 255,3 kg. I přes nejnižší věk měli býčci na konci výkrmu nejvyšší hmotnosti, a to díky vysoké intenzitě růstu. Nejvyššího kalkulovaného zisku bylo na Farmě A dosaženo u plemene charolais (8 712,5 Kč) a na Farmě B u plemene limousine (2 624,0 Kč). Náklady na krmný den se pohybovaly v rozmezí 89 až 91 Kč.
|
|
|
Ukazatele výkrmnosti u kachen ve vybraném podniku
FULÍN, Ondřej
Cílem bakalářské práce bylo praktické sledování produkčních ukazatelů brojlerového hybrida Cherry Valley SM3 v podniku Smilkov a.s. Sledování bylo provedeno ve dvou stájích s odlišnou technologií výkrmu kachen po dobu 1 roku. Do vážení bylo vždy zahrnuto 1 % z celkového počtu kachen sledovaného turnusu, tj. 32 ks. Výsledky byly analyzovány ze 14 turnusů (7 turnusů z každé stáje) Vyšší živá hmotnost byla dosahována v chovu Smilkov, průměrně 3,52 kg/ks, v chovu Kouty dosahovala průměrná živá hmotnost 3,45 kg/ks. Ve stáji Smilkov byl dosažen také lepší průměrný přírůstek, který byl 83,3 g/ks/den, stáj Kouty měla průměrný přírůstek nižší 81,5 g/ks/den. Stáj Kouty, která má řízené mikroklima, vykázala lepší výsledky v procentu úhynu a spotřebě krmiva. Průměrný úhyn byl 1,64 % a během sledovaného období se zkrmilo 153,3 t KKS. Průměrný úhyn v chovu Smilkov činil 2,87 % a spotřebovalo se zde 165,1 t KKS, rozdíl mezi chovy je tedy 11,8 t krmiva. Konverze krmiva (množství krmiva potřebného na 1 kg přírůstku) v chovu Kouty byla 2,2 kg/1 kg přírůstku, v chovu Smilkov byla zjištěna konverze krmiva 2,3 kg/1 kg přírůstku.
|
|
|
Analýza reprodukčních a produkčních vlastností ve dvou vybraných chovech prasat
BEDNÁŘOVÁ, Kristýna
Cílem diplomové práce byla analýza reprodukčních a produkčních užitkových vlastností ve dvou zvolených chovech prasat. V chovu A bylo vyhodnoceno celkem 432 vrhů, v chovu B 321 vrhů. V roce 2019 byl rozdíl mezi průměrným počtem všech narozených selat v chovu A (16,3 ks) a v chovu B (14,0 ks) 2,3 ks (p < 0,05). Průměrný počet živě narozených selat byl v roce 2019 v chovu A 14,7 ks, v chovu B 12,2 ks (p < 0,05) a rozdíl počtu dochovaných selat za rok 2019 činil 1,8 ks (p < 0,05). Rok 2020 přinesl podobné výsledky. Rozdíl průměrného počtu všech narozených selat mezi chovy činil 2,6 ks (p < 0,05), živě narozených také 2,6 ks (p < 0,05) a dochovaných selat 2,2 ks (p < 0,05). Byl sledován také vliv parity. V chovu A byl nárůst mezi 1. a 2. vrhem počtu všech narozených selat 2,4 ks (p < 0,05), počtu živě narozených 2,2 ks (p < 0,05) a počtu dochovaných 1,5 ks (p < 0,05). Mezidobí dosahovalo v chovu A 149,3 (+/- 0,78) dní v roce 2019 a 151,2 (+/- 0,79 dní) v roce 2020. Chov B 161,8 (+/- 0,85) dní v roce 2019 a 159,4 (+/- 0,93) dní v roce 2020. Počet struků byl sledován celkem u 6584 ks prasniček v chovu A a u 4210 ks prasniček v chovu B. CPS 16 dosáhlo 12,8 % prasniček v chovu A a 18,2 % prasniček v chovu B. Produkční vlastnosti byly hodnoceny na 304 prasničkách (chov A) a 394 prasničkách (chov B). V roce 2019 byl přírůstek od narození v chovu A vyšší o 23,1 g (p < 0,05) a přírůstek v testu byl v chovu A vyšší o 36,5 g než v chovu B. V roce 2020 byl přírůstek od narození 616,3 g v chovu A a 597,8 g v chovu B (p < 0,05), přírůstek v testu byl v chovu A 985,7 g a v chovu B 939,2 g (p < 0,05). V roce 2019 byla v chovu B průměrná výška hřbetního tuku 6,5 mm, oproti průměrné VHT 6,9 mm v roce 2020 (p < 0,05). V chovu B byl průměrný podíl svaloviny 59,4 % v roce 2019 a 58,5 % v roce 2020 (p < 0,05).
|
|
|
Analýza růstových parametrů selat
Vafková, Ivana
Cílem diplomové práce bylo provést analýzu růstových parametrů selat ve vybraném chovu prasat. Analyzováno bylo 40 prvních vrhů prasnic dánského hybridizačního programu. Zjištěná data počtů selat, hmotností při narození, hmotností ve věku 14 dnů a hmotností při odstavu byla vyhodnocena pomocí matematicko-statistických metod a byly vypočítány korelační vztahy mezi jednotlivými parametry růstu selat. Dále byla hodnocena závislost mezi produkčními ukazateli selat a reprodukčními ukazateli prasnic. Z analýzy byla zjištěna korelace porodní hmotnosti a hmotnosti ve věku 14 dnů, hmotností při odstavu a průměrným denním přírůstkem. Čím vyšší byla porodní hmotnost, tím vyšší byla hmotnost ve 14 dnech a při odstavu a tím vyšší byly i průměrné denní přírůstky. Z hodnocení reprodukčních ukazatelů prasnic a produkčních ukazatelů selat vyplynulo, že počty narozených a odchovaných selat korelují spíše s hmotností celého vrhu, než s individuální hmotností selat.
|
|
|
Vyhodnocení růstové schopnosti a jatečné hodnoty býků českého strakatého plemene skotu
Perničková, Andrea
Cílem práce bylo sledování růstové intenzity býků českého strakatého skotu s následným zhodnocením kvality JUT ve vybraném podniku na Vysočině. Ve vlastním pokusu proběhlo sledování v letech 2011 až 2014 těchto ukazatelů s meziročními výsledky: počet ustájených býků byl průměrně 293 ks, přírůstky dosahovaly průměrně 35580,76 kg celkem, spotřeba jádra byla průměrně 2,66 kg na ks.den-1, spotřeba jádra byla průměrně 94667 kg celkem, průměrný přírůstek za jeden krmný den 0,99 kg, spotřeba krmiva na jeden kilogram přírůstku průměrně dosahovala 2,89 kg, průměrně bylo posláno 94 býků na porážku s celkovou hmotností 58 987 kg a průměrná porážková hmotnost dosahovala 633,2 kg. Nakonec proběhlo zhodnocení vlivu hmotnosti 266 jatečných býků na kvalitu JUT, jejichž průměrná porážková hmotnost dosahovala 715,4 kg. Jako ukazatel byla vybrána hmotnost jatečně upraveného těla, která průměrně dosahovala 401,9 kg. Dále průměrný denní přírůstek těchto sledovaných býků dosahoval 0,985 kg a průměrný věk při porážce byl 23 měsíců. Dalším ukazatelem byla úroveň zmasilosti, která v přiděleném bodovém systému dosahovala hodnoty 3,42. Dále stupeň protučnění, který v přiděleném bodovém hodnocení průměrně dosahoval hodnoty 2,12. Průměrné zařazení do třídy SEUROP těchto býků bylo U2. Vyhodnocením pokusu vlivu porážkové hmotnosti jatečných býků na vybrané ukazatele masné užitkovosti byl zjištěn pozitivní vliv zvyšující se porážkové hmotnosti jatečných býků na hmotnost JUT a na úroveň zmasilosti jatečných těl. Protučnělost jatečných těl rozdílnou porážkovou hmotností negativně ovlivněna nebyla. Zajímavým zjištěním byl vyšší průměrný denní přírůstek býků poražených ve vyšších hmotnostech. Toto ukazuje na dobrý genetický potenciál zvířat k vhodnosti k výkrmu do vyšších porážkových hmotností, při dosažení vyšší kvality JUT (příznivější klasifikace v SEUROP systému a tím vyšší finanční zisk za jatečné zvíře). V podniku ještě bude zapotřebí zoptimalizovat krmnou dávku, hlavně zvýšit kvalitu objemných krmiv.
|
|
|
Masná užitkovost u plemene Salers
BÍNOVÁ, Hana
Cílem diplomové práce bylo posouzení masné užitkovosti u plemene Salers chovaného na dvou farmách v odlišných klimatických podmínkách (nadmořská výška). Jedna farma byla v nadmořské výšce 450 m n. m., druhá farma byla v nadmořské výšce 750 850 m n. m. Zhodnoceno bylo 36 čistokrevných plemenic a 87 telat plemene Salers z první farmy a 38 čistokrevných plemenic a 64 telat z farmy druhé. Sledování probíhalo v letech 2014 2016. Průměrný věk plemenic chovaných na farmě v nižší nadmořské výšce činil 8,5 roku a plemenic z druhé farmy 6,3 roku. Průměrná délka mezidobí u plemenic z první farmy dosáhla 392,10 dní, u plemenic z farmy v horské oblasti 492,60 dní. Na obou farmách dosahovaly plemenice při prvním otelení věku tří let (2,8 roku, resp. 2,9 roku). Telata narozená na farmě ve vyšší nadmořské výšce dosáhla vyšších živých hmotností i průměrných denních přírůstků do 210 dní věku. U průměrné živé hmotnosti při narození činil rozdíl mezi skupinami 5,70 kg, ve 120 dnech věku 10,94 kg a ve 210 dnech věku 25,63 kg. Při porovnání živých hmotností měla lepší výsledky telata po přirozené plemenitbě oproti telatům po inseminaci. Byla prokázána vynikající mléčnost plemenic salerského skotu a tím i růstová schopnost telat chovaných i v horských podmínkách Šumavy.
|
|
|
Analýza stáda masného skotu
BRŮHA, Karel
Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit úroveň užitkovosti u plemenic masného skotu plemene Aberdeen Angus chovaného v LFA oblasti v jižních Čechách. Hodnocení bylo provedeno na farmě pana Lepši v období let 2010 a 2011. Do hodnocení bylo vybráno 74 plemenic základního stáda a 108 čistokrevných telat narozených v tomto období. U plemenic byl zjišťován datum narození, počet porodů, věk při prvním otelení a průměrná délka mezidobí a u telat datum narození, živá hmotnost při narození a hmotnost ve 120 a 210 dnech věku. Dále byly vypočítány průměrné denní přírůstky v období od narození do 120 dní věku, od 120 do 210 dnů a od narození do 210 dnů. Soubor telat byl následně rozdělen podle několika kritérií. Nejprve podle roku narození, dále podle pohlaví a roku narození, měsíce narození a podle pořadí otelení matky. U těchto souborů bylo provedeno statistické zpracování dat pomocí programu Microsoft Excel. U sledovaných ukazatelů byly vypočteny základní statistické charakteristiky a rozdíly mezi jednotlivými skupinami byly ověřeny jednofaktorovou analýzou rozptylu (F?test) a párovými t?testy na odpovídajících hladinách významnosti. Základní stádo plemenic bylo hodnoceno podle věku a podle počtu porodů. Ve stádě, ve kterém se nachází krávy i s 15 porody jsou v největším počtu zastoupeny krávy s jedním (23 %) nebo dvěma (17,6 %) porody. Plemenice dosahovaly při prvním otelení průměrného věku 813 dnů a průměrná délka mezidobí činila 393 dnů. Průměrné živé hmotnosti telat bez rozdílu pohlaví dosahovaly při narození hodnot 33,72 kg v r. 2010, 33,31 kg v r. 2011, ve 120 dnech věku činila průměrná živá hmotnost 207, 95 kg v r. 2010, 202,94 kg v r. 2011 a ve 210 dnech vážila telata průměrně 309,61 kg v r. 2010 a v r. 2011 306,09 kg. Od narození do 120 dnů dosáhla telata průměrných denních přírůstků 1451 g v r. 2010, v r. 2011 1413 g, v rozmezí 120 až 210 dní byl průměrný denní přírůstek 1413g v r. 2010, v r. 2011 1169 g a v období od narození do 210 dnů věku to bylo 1314 g v r. 2010 a 1299 g v r. 2011. Při ekonomickém zhodnocení chovu, kdy byly porovnány příjmy (včetně dotací) a výdaje v jednotlivých letech, bylo zjištěno, že chov je mírně ziskový a z toho vyplývá, že bez dotací, které tvoří významnou část příjmů, by byl tento chov těžko realizovatelný.
|
|
|
Analýza užitkových vlastností základního stáda prasnic
LESKOVSKÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na rozbor produkčních a reprodukčních ukazatelů základního stáda prasnic v družstvu Agra Březnice u Bechyně za roky 2010 a 2011. Práce sleduje úroveň jednotlivých ukazatelů v plemenném jádře nukleového chovu, jakožto i v nukleovém chovu jako celku a v rozmnožovacím chovu. U plemene bílé ušlechtilé otcovská linie byla zaměřena pozornost na reprodukční znaky, výsledky vlastní užitkovosti a výsledky unifikované testace. U prasnic z rozmnožovacího chovu byla zaměřena pozornost na reprodukční znaky při produkci kříženek české bílé ušlechtilé otcovská linie x česká landrase.
|
|
| |
host ::
RSS.