|
|
Příprava polyvinylidenfluoridových vláken pomocí elektrostatického zvlákňování
Hošek, František ; Šťastný, Přemysl (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Elektrostatické zvlákňování je jedna z rychle se rozvíjejících metod pro získání vláken velmi malé tloušťky. Využití nanovláken je obrovské a má velký potenciál pro spoustu oborů – v medicíně, biologii, chemii, elektronice, v ochraně životního prostředí, energy-harvestingu… Slibným materiálem pro výrobu vláken se jeví polyvinyliden fluorid (PVDF) pro své skvělé mechanické i chemické vlastnosti, je to látka chemicky inertní, velmi odolná proti tepelnému zatížení. Cílem této bakalářské práce je příprava PVDF vláken metodou elektrostatického zvlákňování a studie vlivu tří různých povrchově aktivních látek na zvláknitelnost PVDF, na uspořádání a tvar vláken, které vznikají při elektrostatickém zvlákňování. Byl studován vliv koncentrace povrchově aktivních látek (1 hm.%; 0,5 hm.%; 0,25 hm.%) na proces zvlákňování při elektrickém napětí 25 kV a 50 kV. Teoretická část popisuje vlastnosti a dělení polymerů a detailně polyvinyliden fluorid (PVDF) jako výchozí materiál. Dále je popsána metoda elektrostatického zvlákňování, včetně procesních podmínek a vnějších parametrů ovlivňujících proces získání vláken. Experimentální část popisuje přípravu vzorků elektrostatickým zvlákňováním a jejich charakterizaci. Byla vyhodnocena tloušťka vláken, jejich vzhled, uspořádání a výskyt defektů při použití jednotlivých surfaktantů. Bylo zjištěno, že použité iontové povrchově aktivní látky ovlivňují tloušťku vláken i jejich morfologii. Byla získána homogenní vlákna s převažujícím uspořádáním v jednom směru, bez defektů.
|
|
|
Studium kinetické stability hrubodisperzních suspenzí s magnetoreologickými vlastnostmi
Vlachová, Kristýna ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Sedimentace částic v magnetoreologických (MR) kapalinách je nežádoucí pro mnoho technologických aplikací. Proto bylo navrženo několik způsobů, jak lze této nestabilitě předcházet. Jednou z možností, kterou se zabývá tato diplomová práce, je přídavek vhodného aditiva. Na základě dostupné literatury byla k danému tématu vypracována rešeršní studie, podle které byl navržen postup pro experimentální část. Byly připraveny dva typy MR kapalin, které se lišily složením i metodou přípravy. První suspenze obsahovaly emulzi typu voda v oleji jakožto nosnou kapalinu a aditiva Span 80 a Tween 80. U druhých tvořila kontinuální fázi směs ložiskových olejů a MR kapalinu stabilizoval přídavek organojílu. V obou případech byly použity částice z karbonylového železa o průměru 1,8–2,3 µm. Kinetická stabilita připravených MR kapalin byla detailněji sledována a porovnávána pomocí analytické odstředivky.
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Výběr vhodných aditiv ke zvýšení sedimentační stability magnetoreologických kapalin
Vlachová, Kristýna ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou sedimentačně stabilní magnetoreologické (MR) kapaliny s využitím vhodných aditiv. V první části jsou popsány obecné vlastnosti této suspenze, další možnosti její stabilizace a využití v praxi. K danému tématu byla také vypracovaná rešeršní studie na základě dostupné literatury. Na základě provedené literární rešerše byl v experimentální části navržen postup přípravy MR kapaliny, která vykazovala zvýšenou stabilitu. Sedimentační stabilita byla vyhodnocena pomocí přístroje využívajícího sledování změn hustot magnetického toku a na analytické odstředivce.
|
|
|
Příprava polyvinylidenfluoridových vláken pomocí elektrostatického zvlákňování
Hošek, František ; Šťastný, Přemysl (oponent) ; Částková, Klára (vedoucí práce)
Elektrostatické zvlákňování je jedna z rychle se rozvíjejících metod pro získání vláken velmi malé tloušťky. Využití nanovláken je obrovské a má velký potenciál pro spoustu oborů – v medicíně, biologii, chemii, elektronice, v ochraně životního prostředí, energy-harvestingu… Slibným materiálem pro výrobu vláken se jeví polyvinyliden fluorid (PVDF) pro své skvělé mechanické i chemické vlastnosti, je to látka chemicky inertní, velmi odolná proti tepelnému zatížení. Cílem této bakalářské práce je příprava PVDF vláken metodou elektrostatického zvlákňování a studie vlivu tří různých povrchově aktivních látek na zvláknitelnost PVDF, na uspořádání a tvar vláken, které vznikají při elektrostatickém zvlákňování. Byl studován vliv koncentrace povrchově aktivních látek (1 hm.%; 0,5 hm.%; 0,25 hm.%) na proces zvlákňování při elektrickém napětí 25 kV a 50 kV. Teoretická část popisuje vlastnosti a dělení polymerů a detailně polyvinyliden fluorid (PVDF) jako výchozí materiál. Dále je popsána metoda elektrostatického zvlákňování, včetně procesních podmínek a vnějších parametrů ovlivňujících proces získání vláken. Experimentální část popisuje přípravu vzorků elektrostatickým zvlákňováním a jejich charakterizaci. Byla vyhodnocena tloušťka vláken, jejich vzhled, uspořádání a výskyt defektů při použití jednotlivých surfaktantů. Bylo zjištěno, že použité iontové povrchově aktivní látky ovlivňují tloušťku vláken i jejich morfologii. Byla získána homogenní vlákna s převažujícím uspořádáním v jednom směru, bez defektů.
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Studium kinetické stability hrubodisperzních suspenzí s magnetoreologickými vlastnostmi
Vlachová, Kristýna ; Kráčalík, Milan (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Sedimentace částic v magnetoreologických (MR) kapalinách je nežádoucí pro mnoho technologických aplikací. Proto bylo navrženo několik způsobů, jak lze této nestabilitě předcházet. Jednou z možností, kterou se zabývá tato diplomová práce, je přídavek vhodného aditiva. Na základě dostupné literatury byla k danému tématu vypracována rešeršní studie, podle které byl navržen postup pro experimentální část. Byly připraveny dva typy MR kapalin, které se lišily složením i metodou přípravy. První suspenze obsahovaly emulzi typu voda v oleji jakožto nosnou kapalinu a aditiva Span 80 a Tween 80. U druhých tvořila kontinuální fázi směs ložiskových olejů a MR kapalinu stabilizoval přídavek organojílu. V obou případech byly použity částice z karbonylového železa o průměru 1,8–2,3 µm. Kinetická stabilita připravených MR kapalin byla detailněji sledována a porovnávána pomocí analytické odstředivky.
|
|
|
Výběr vhodných aditiv ke zvýšení sedimentační stability magnetoreologických kapalin
Vlachová, Kristýna ; Smilková, Marcela (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou sedimentačně stabilní magnetoreologické (MR) kapaliny s využitím vhodných aditiv. V první části jsou popsány obecné vlastnosti této suspenze, další možnosti její stabilizace a využití v praxi. K danému tématu byla také vypracovaná rešeršní studie na základě dostupné literatury. Na základě provedené literární rešerše byl v experimentální části navržen postup přípravy MR kapaliny, která vykazovala zvýšenou stabilitu. Sedimentační stabilita byla vyhodnocena pomocí přístroje využívajícího sledování změn hustot magnetického toku a na analytické odstředivce.
|
|
|
Studium činnosti mikrobiálních MDR-pump pomocí fluorescenčních sond: stanovení účinku potenciálních inhibitorů
Kodedová, Marie ; Gášková, Dana (vedoucí práce) ; Höfer, Milan (oponent) ; Sychrová, Hana (oponent)
Nadměrné používání antimykotik v posledních letech vedlo ke vzniku rezistence vůči těmto látkám. Tudíž je zapotřebí vývoj nových antimykotik s různými mechanismy účinku, které by překonaly mnohačetnou lékovou rezistenci (MDR). Výhodou povrchově aktivních látek je jejich nízká toxicita pro hostitele a malá pravděpodobnost vzniku lékové rezistence. V disertační práci jsme vyvinuli metodu využívající potenciometrickou fluorescenční sondu diS-C3(3), substrát dvou hlavních MDR pump S. cerevisiae, Pdr5p a Snq2p. Pomocí této vysoce citlivé fluorescenční metody můžeme v reálném čase sledovat změny jak v aktivitě obou pump, tak v membránovém potenciálu. Díky ní můžeme efektivně vyhledávat inhibitory MDR pump s minimálními vedlejšími účinky na integritu plazmatické membrány a porovnávat efektivitu různých inhibitorů. Nové účinné inhibitory MDR pump by mohly být používány společně s antimykotiky, jež jsou substráty MDR pump. Metoda může být využita také ke stanovení mechanismu účinku povrchově aktivních látek a jejich nejnižších účinných koncentrací.
|
host ::
RSS.