|
|
Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti rhb terapie
Mejsnarová, Alena ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti RHB terapie" pojednává o problematice tohoto onemocnění, oficiálně uznaného za samostatnou diagnózu teprve před necelými třiceti lety. Postpoliomyelitický syndrom se může rozvinout u jedinců, kteří v dětství nebo mládí prodělali dětskou obrnu, poliomyelitidu, tedy infekční virové onemocnění postihující buňky předních rohů míšních. Nástup příznaků, mezi které patří zejména svalová slabost, zvýšená únava, bolesti svalů a kloubů a další, se obvykle projeví po období trvajícím minimálně 15 let od primární nákazy, během kterého je zdravotní stav těchto jedinců relativně stabilní. Práce předkládá širokou škálu patofyziologických procesů zodpovědných za etiologii těchto tzv. pozdních následků poliomyelitidy, dále se zabývá klinickým obrazem, diagnostikou a odrazem vzniklých obtíží v psychice postižených jedinců. Velká část je věnována terapii postpoliomyelitického syndromu, jejíž nedílnou součástí je komplexní rehabilitace, proto jsou zde možnosti RHB léčby podrobně popsány. Práce je zpracována formou rešerše dostupných, převážně zahraničních zdrojů, pojednávajících o tomto tématu. Teoretická část práce je doplněna kazuistikou, kde je uvedena anamnéza, vyšetření a terapie pacientky s PPS včetně fotografické dokumentace.
|
|
|
Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti rhb terapie
Mejsnarová, Alena ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti RHB terapie" pojednává o problematice tohoto onemocnění, oficiálně uznaného za samostatnou diagnózu teprve před necelými třiceti lety. Postpoliomyelitický syndrom se může rozvinout u jedinců, kteří v dětství nebo mládí prodělali dětskou obrnu, poliomyelitidu, tedy infekční virové onemocnění postihující buňky předních rohů míšních. Nástup příznaků, mezi které patří zejména svalová slabost, zvýšená únava, bolesti svalů a kloubů a další, se obvykle projeví po období trvajícím minimálně 15 let od primární nákazy, během kterého je zdravotní stav těchto jedinců relativně stabilní. Práce předkládá širokou škálu patofyziologických procesů zodpovědných za etiologii těchto tzv. pozdních následků poliomyelitidy, dále se zabývá klinickým obrazem, diagnostikou a odrazem vzniklých obtíží v psychice postižených jedinců. Velká část je věnována terapii postpoliomyelitického syndromu, jejíž nedílnou součástí je komplexní rehabilitace, proto jsou zde možnosti RHB léčby podrobně popsány. Práce je zpracována formou rešerše dostupných, převážně zahraničních zdrojů, pojednávajících o tomto tématu. Teoretická část práce je doplněna kazuistikou, kde je uvedena anamnéza, vyšetření a terapie pacientky s PPS včetně fotografické dokumentace.
|
|
|
Sociální aspekty lidí s poliomyelitis
PODHORSKÁ, Jitka
Jak již ze samotného názvu vyplývá, tato diplomová práce se zabývá problematikou lidí postižených poliomyelitis ( dětskou obrnou ). Toto onemocnění se díky systematickému očkování od 60. let 20. století u nás nevyskytuje. Lidé, kteří úspěšně překonali obrnu po akutní poliomyelitidě, měli léta pocit jistoty. Návrat choroby, resp. jejích pozdních následků po několika desetiletích normálního života pro ně znamená přechod ze stavu plných, případně jen mírně snížených schopností do stavu doživotní invalidity. Lidé se zdravotním postižením musí překonávat řadu překážek a omezení, které částečně vyplývají z existence daného postižení, částečně jsou dány handicapy {--} omezeními, které jim v průběhu svého vývoje postavila do cesty organizace lidské společnosti. Česká republika se v posledních letech zařadila mezi státy, které si uvědomují zvýšenou odpovědnost za odstraňování bariér, bránících občanům se zdravotním postižením v plnohodnotné účasti na životě společnosti. Cílem práce bylo získat ucelený přehled na možnosti zachování sociálních potřeb lidí postižených poliomyelitis {--} dětskou obrnou, zhodnotit jaké bariéry musí tato skupina osob překonávat. Dále zjistit kvalitu života a spokojenost s realizací životních cílů lidí s poliomyelitis a porovnat ji s kvalitou života běžné populace. V souladu s tímto cílem byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza 1: I přes stávající legislativu týkající se odstraňování architektonických bariér jsou osoby s tělesným postižením omezovány při účasti na veřejném životě. Hypotéza 2: S ohledem na závislost na pomoci druhé osoby lidé s postpoliomyelitickým syndromem nejvíce oceňují finanční garance plynoucí ze zákona o sociálních službách. Hypotéza 3: Kvalita života lidí s poliomyelitis je snížena oproti kvalitě života zdravých lidí. Hypotéza 1 a 2 byla mým výzkumem potvrzena, hypotéza 3 potvrzena nebyla. Podrobný rozbor uvedených hypotéz je uveden v diskusní části diplomové práce. Vzhledem k aktuálnosti dané problematiky se domnívám, že získané výsledky by mohly být přínosné pro organizace, které se problematikou zdravotně postižených zabývají. Práci je možné prezentovat na veřejné schůzi Asociace Polio, kde je přítomna odborná i laická veřejnost.
|
host ::
RSS.