|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.
|
|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
host ::
RSS.