|
|
Informovanost o škodlivosti kouření v těhotenství - z pohledu porodní asistentky
Němcová, Alžběta ; Dušková, Michaela (vedoucí práce) ; Adamcová, Karolína (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou kouření v těhotenství. Je zaměřena na kvalitu informovanosti o škodlivosti kouření v těhotenství u porodních asistentek a gynekologických sester v ambulancích. Zároveň se zaměřuje na kvalitu protikuřácké intervence, která je poskytována budoucím matkám kuřačkám i nekuřačkám. V teoretické části jsou shrnuty současné poznatky o škodlivosti kouření obecně. V dalších kapitolách jsou probírány rizika kouření v těhotenství s důrazem na nežádoucí účinky jak na matku, tak na plod. Na závěr teoretické části jsou zmíněny možnosti při podpoře odvykání kouření. Praktická část zahrnuje výsledky ze zvolené metody kvalitativní sondy, která se skládá ze zúčastněného pozorování porodních asistentek či gynekologických sester při práci s těhotnou ženou. Druhou část této metody tvoří polostrukturovaný rozhovor, který obsahuje osm doplňujících otázek. Vyhodnocení těchto otázek mapuje znalosti sester o nežádoucích účincích kouření v těhotenství, jejich přístup k protikuřácké intervenci a informace, co by jim pomohlo k efektivnější a snazšímu přesvědčení budoucích matek, aby přestaly kouřit. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že překážkou efektivní intervence ze strany porodních asistentek a gynekologických sester není nedostatek znalostí týkajících se škodlivých následků kouření...
|
|
| |
|
|
Bonding - názory zdravotnického personálu a matek
KŘIVANOVÁ, Šárka
Bonding je proces, při kterém je vytvářen vztah mezi matkou a dítětem. Budují si mezi sebou základy emočních vazeb, základy láskyplného vztahu. V jeho průběhu se snažíme docílit maximálního kontaktu matky s jejím novorozeným dítětem, a tím zlepšit jeho start do života. Správná podpora bondingu je nejen přínosem po stránce psychické a emoční, ale i imunologické (Mrowetz a kol., 2011). V teoretické části se práce zabývá hlavně popsáním bondingu, dále popsáním porodu bez podpory bondingu i účastí blízkých osob u porodu či psychikou ženy a prenatální psychologií. Výzkumná část této práce se zabývala zjišťováním názorů, na bonding jako celek u tří skupin respondentek. První skupinu tvořilo šest porodních asistentek, pracujících na porodním sále v různých nemocnicích na území České republiky. Druhá skupina byla sestavena z šesti dětských sester, které pracují na novorozeneckém oddělení a chodí ošetřovat novorozence po porodu. Byly osloveny též sestry z různých nemocnic České republiky. Do poslední skupiny bylo zařazeno šest těhotných žen v různém stadiu těhotenství. Po kolikáté byly ženy těhotné, nebylo v těchto rozhovorech rozhodující. Před zpracováním této bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky a novorozenecké sestry na porodním sále ví, co je bonding a jak ho využít ve prospěch novorozence a navázání prvního vztahu mezi matkou a dítětem. Druhým cílem zjistit, do jaké míry je žena v graviditě informovaná o možnostech zlepšení startu novorozence do života pomocí bondingu. Z těchto stanovených cílů vyplynuly tři výzkumné otázky, z toho dvě pro zdravotnický personál (Má zdravotnický personál vhodné a dostatečné podmínky pro bonding? V čem zdravotnický personál vidí přínos bondingu?) a jedna pro matky (Co si představujete pod pojmem bonding a v čem vidíte jeho význam?) Na tyto výzkumné otázky byly hledány odpovědi při získávání a zpracovávání jednotlivých polostrukturovaných rozhovorů. Pro zpracování výzkumu byla využita kvalitativní metoda. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že zdravotnický personál nemá dostatečné informace o využívání bondingu při porodu. Na základní otázky odpovídal sice ve shodě s uvedenou literaturou, ale jednotlivé prvky bondingu zcela neovládal. Porodní asistentky a novorozenecké sestry se domnívají, že nemají dostatek personálu pro plnohodnotnou podporu bondingu. Přesto jsou ochotné bonding podporovat při projeveném přání rodiček. U císařského řezu již tak vstřícné nejsou. V tomto případě uvádí, že nemají k jeho podpoře vyhovující podmínky, jak personální, tak časové a prostorové. Na druhou výzkumnou otázku byla dána tato odpověď. Přínos bondingu vidí zdravotnický personál ve vzniku pozitivní vazby mezi matkou a dítětem a dobrou adaptací dítěte na nové prostředí. Bonding dle jejich názoru přináší pozitivní zážitek z porodu a zlepšení přijetí role matky, méně stresu pro matku a dítě a rychlejší poporodní adaptaci. Matky si představují pod pojmem bonding kontakt matky s dítětem. Význam bondingu vidí ve vytvoření psychické pohody a celkového zklidnění matky i jejího dítěte, dosáhnutí lepšího vztahu mezi matkou a dítětem a rychlejší spuštění laktace. Je potřeba nadále pokračovat v osvětě ohledně bondingu. Dle mého názoru je potřeba uskutečňovat více přednášek a školení o přínosu bondingu, zejména ze strany psychologů, aby byl využit pozitivní přínos bondingu ve prospěch rodiček a novorozenců.
|
|
|
Práva pacientů na gynekologicko-porodnickém oddělení se zaměřením na problematiku studu a soukromí
BROŽOVÁ, Pavlína
V teoretické části jsou zahrnuty poznatky z historie Práv pacientů, jak ve světě tak i v České republice. Je zde také zmíněna právní úprava spojená s Právy pacientů. Dále jsou zde okomentována samotná Práva pacientů, jednotlivě tak jak jsou uvedená v Etickém kodexu Práv pacientů. Jako specifikum jsou pak uvedena práva plodu a těhotné ženy. Práva pacientů jsou neobyčejně rozsáhlé téma týkající se nejen pacientů, ale i ošetřovatelského personálu. Zmíněny jsou proto i etické kodexy sester a porodních asistentek, dále pak možnosti zajišťování soukromí na porodním sále a specifická role porodních asistentek při na porodním sále. Pro naplnění výzkumné části byla použita metoda dotazníku. Dotazník byl rozdán dvěma výzkumným souborům, porodním asistentkám a pacientkám hospitalizovaným na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Cílem práce bylo zjistit dodržování Práv pacientek na gynekologicko {--} porodnickém oddělení. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza, zda pacientky vnímají dodržování Práv pacientek a druhá hypotéza zda sestry dodržují Práva pacientek. Hypotézy se nám potvrdily. Výsledky ukazují, že pacientky svá pacientská práva znají a že mají pocit, že jsou zcela naplňována. Porodní asistentky pak pacientská práva nejen plní a respektují, ale snaží se i přizpůsobit jednotlivým požadavkům.
|
host ::
RSS.