|
|
Přístup k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče
Černá, Johanka ; Kotherová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Tato práce se zabývá přístupem zdravotníků k rodičkám v rámci porodní a poporodní péče. Cílem této práce je popsat zkušenosti respondentek kvalitativních rozhovorů s přístupem zdravotníků v rámci porodní a poporodní péče, identifikovat co z jejich zkušenosti s přístupem zdravotníků pro respondentky stěžejní a prozkoumat jaký vliv na ženy má aplikovaný přístup zdravotníků. Výchozími koncepty této práce jsou modely paternalistického a partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem a koncept péče orientované na člověka. Hlavním zjištěním výzkumu je, že dotazované ženy, které zažily spíše paternalistický přístup ze strany poskytovatelů péče, byly ve většině případů těmi, které tvrdily, že jsou se svou zkušeností nespokojené, a uvedly že by v případě dalšího porodu ve stejné nemocnici rodit nechtěly. Naopak ženy, které zažily spíše partnerský přístup, označily svůj zážitek za příjemný a uvedly, že by rády rodily znovu ve stejné nemocnici. Výzkum identifikoval šest klíčových témat, která dotazované ženy označily za zásadní v přístupu poskytovatelů péče. Těmito tématy jsou rutina, soukromí, informace, fyzická integrita, způsob komunikace a míra empatie. Kromě hlavních zjištění výzkum také poukázal na to, že může vzniknout konflikt mezi paternalistickým a partnerským přístupem zdravotníků. To se prokázalo...
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
The impact of national health insurance scheme on maternal health care in Ghana: a case study of the East Akim district in the eastern region of Ghana
Buedi, Sherina
Cílem a hlavním zaměřením studie bylo zhodnotit dopad NHIS na profesionální porodní péči v Ghaně. Proto je tato studie zaměřena na následující cíle: vliv NHIS na dostupnost mateřské péče; vliv NHIS na úroveň úmrtnosti v období porodní péče. Dále byla hodnocena dostupnost porodní péče v Ghaně na státní úrovni. Jako zdroj dat pro tuto studii bylo použito dotazování formou rozhovorů a dotazníků. Pro zpracování dat byl použit program SPSS. Při zahrnutí vlivu NHIS, ukazují výsledky následující: ženy měly přístup k předporodní péči s normální dostupností, úroveň ošetření a poporodní péče nevykazují změny v kvalitě. Analyzované indikátory zahrnují profesionální předporodní péči včetně vakcinace (TT). Výsledky vykazují zvýšení počtu zdravotních pracovníků, kteří byli schopni poskytnout porodní péči včetně možných zdravotních komplikací. Závádění procesů NHIS vede k významnému poklesu úmrtnosti v období porodní a porodní péče. Vylepšení zdravotní infrastruktury vedlo ke vzniku nových procesů a modernizací zavedených postupů. Výsledky dále indikují, že zásahy Ghanské vlády a jejích programů trvale vylepšují dostupnost profesionální porodní péči v Ghaně. Tyto zásahy dále vyžadují zvýšení kvality v navazujících oblastech, jako je nákup moderního vybavení, zvýšení odbornosti a vyšší nároky na personální zajištění.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o selata od narození do odstavu
Demuthová, Andrea
Bakalářská práce pojednává o ošetřovatelské péči o selata od narození do odstavu. První část literárního přehledu pojednává o péči zaměřené na prasnice na porodně vzhledem k ustájení a výživě. Další část se zabývá odchovem selat se zaměřením na ustájení a výživu novorozených selat. Dále je popsána péče ošetřovatele o selata. V práci je také zmíněna problematika fyziologie novorozených selat a v poslední kapitole bakalářské práce je popsána problematika odstavu selat.
|
|
|
Zkušenosti žen s poporodní péčí v českých porodnicích
Vernerová, Karolína ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Slepičková, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem péče na poporodním oddělení/oddělení šestinedělí v prostředí porodnic v České republice očima žen, které zde v uplynulém roce absolvovaly lékařsky vedený porod. V centru výzkumného zájmu stojí to, s jakými očekáváními ženy do porodnice a na oddělení šestinedělí přicházejí, jakým způsobem ve svých výpovědích konstruují svou zkušenost s různými aspekty péče na tomto oddělení, jaké momenty zvýznamňují a jaké strategie volí při případných střetech vlastního "ne-expertního" přesvědčení s režimem dané porodnice či s "autoritativním věděním" jejího personálu. Cílem práce je zprostředkování autentických ženských zkušeností s poporodní péčí a jejich zasazení do širšího teoretického rámce, zejména s ohledem na medicínský diskurz a možné disciplinační techniky, jejichž prostřednictvím je v prostředí porodnice utužována autorita zdravotnického personálu a jež slouží k tělesné i sociální kontrole žen.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami
KALOUSOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je ošetřovatelská péče o novorozence s nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Vrozené vývojové vady jsou bezpochyby nemalým problémem novorozeneckého věku. Děti s vrozenými vývojovými vadami tvoří 3,5-6 % z celkového počtu narozených dětí a jen 1/3 vad se přitom zjistí v novorozeneckém věku. Vrozené vývojové vady kolísají od bezvýznamných odchylek až po vady neslučitelné se životem. I když péče o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je svěřena především specializovaným neonatologickým pracovištím, je velmi důležité pro všechny, kteří poskytují první ošetření novorozence ovládat základní zásady této specifické ošetřovatelské péče a aby byli připraveni mimo jiné i po teoretické stránce. Ošetření novorozence s vrozenou vývojovou vadou je vždy specifické pro danou vadu a je tedy nutné správně zajistit všechny jeho potřeby a vyhnout se tak všem rizikům, která mohou být způsobena neodbornou ošetřovatelskou péčí. Na tomto podkladě byl stanoven záměr práce. Cílem výzkumu je zjistit úroveň teoretické připravenosti dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami. Pro zjištění tohoto cíle byly stanoveny dvě hypotézy a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretické přípravy dětských sester a porodních asistentek na péči o novorozence s vybranými VVV. Dotazník obsahoval celkem 35 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily dětské sestry a porodní asistentky pracující s novorozenci ve vybraných nemocničních zařízeních. Celkem bylo rozdáno 140 dotazníků a jejich návratnost byla 59 %. Interpretace výsledků vychází z počtu 83 respondentek. Vlastní výzkum probíhal v 7 nemocnicích v různých krajích České republiky. Výsledky výzkumu byly dle mého názoru velmi dobré. V první hypotéze je předpoklad, že dětské sestry a porodní asistentky jsou kvalitně připraveny na bezprostřední poporodní péči o novorozence s VVV. Tento předpoklad se potvrdil. Téměř ve všech otázkách, týkajících se péče o novorozence a teoretických vědomostí, odpovědělo více než 75 % respondentek správně. Ve velké části dotazů se správné odpovědi překvapivě pohybovaly dokonce mezi 80-100 %. Průměr správných odpovědí je 86 %. Ve druhé hypotéze byl předpoklad, že dětské sestry jsou na bezprostřední poporodní péči o novorozence připraveny lépe, než porodní asistentky. Celkový počet správných odpovědí dětských sester byl 1485 (50,24 %) a celkový počet správných odpovědí porodních asistentek byl 1471 (49,76 %), což nelze považovat za významný rozdíl. Tuto druhou hypotézu tedy nepovažuji za průkaznou a není tak potvrzena. Cíl výzkumu ukázal, že úroveň teoretické připravenosti na péči o novorozence s vrozenými vývojovými vadami je velmi dobrá, a to jak u dětských sester, tak i u porodních asistentek. Avšak vždy se najde oblast, v níž by bylo přínosné vědomosti ještě více prohloubit.
|
|
|
Problematika žen v poporodním období.
CHARVÁTOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je teoreticko - výzkumná a je zaměřena na problematiku žen v poporodním období. Bakalářská práce shrnuje základní informace nejen o fyziologickém šestinedělí, ale i o možných komplikacích, které v průběhu tohoto období mohou nastat. Do celé problematiky byla zahrnuta oblast zdravotní, psychická a sociální. Praktická část dále prezentuje výsledky výzkumu zaměřeného na zjištění problémů, které prožívají ženy po porodu během hospitalizace na porodnickém oddělení, a také na problematiku informovanosti těchto žen.
|
host ::
RSS.