|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s hydrocefalem
Suková, Elishka ; Průšová, Kateřina (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována ošetřovatelskému procesu a edukaci u pacienta s hydrocefalem. Cílem práce bylo zjistit, do jaké míry onemocnění ovlivňuje kvalitu života pacienta, se zaměřením na období před a po zavedení ventrikulo-peritoneálního shuntu. Dále, jak se pacient cítil v době hospitalizace, zda byl spokojen s přístupem personálu, jestli byl řádně edukován před a po operačním zákroku či před propuštěním do domácího ošetřování. Teoretická část práce se věnuje podrobnému popisu onemocnění, jeho příčinám v novorozeneckém, dětském i dospělém věku, příznakům pacientů všech věkových kategorií a možnostem léčby. Empirická část práce je založena na kvantitativním výzkumném šetření, analýze získaných dat a porovnání výsledků práce s obdobnými pracemi. Jako výzkumná metoda bylo zvoleno kvantitativní dotazníkové šetření za pomoci nestandardizovaného dotazníku. Dotazníkové šetření proběhlo na Neurochirurgické klinice Fakultní nemocnice Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, po předchozím schválení náměstkyní pro ošetřovatelskou péči a se souhlasem vedení dané kliniky. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že 86,11% dotazovaných udává zlepšení svého zdravotní stavu po implantaci ventrikulo-peritoneálního shuntu. Většina respondentů, konkrétně 97,22% byla velmi spokojena s...
|
|
|
Aktuální poznatky v terapii pooperačních jizev v abdominální krajině a jejich komplikací - literární rešerše.
Smolej, Július ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Novotná, Irena (oponent)
Název: Aktuální poznatky v terapii pooperačních jizev v abdominální krajině a jejich komplikací - literární rešerše Cíl: Cílem této diplomové práce je na základě dostupných literárních zdrojů v souladu s výběrovými kritérii popsat nejpoužívanější terapeutické postupy u pooperačních jizev v abdominální krajině v proliferační fázi hojení a nejvíce efektivní postupy v léčbě akutní a chronické bolesti u pooperačních jizev v abdominální oblasti. Výběrové kritéria pro zařazení do přehledu jsou škály POSAS, VSS a NRS. Metoda: Tato diplomová práce je zpracovaná formou literární rešerše. Vyhledávání zdrojů proběhlo v odborných internetových databázích a elektronických portálech UKAŽ, Google Scholar, Scopus, Springer Link, Pubmed, EBSCOhost, PEDro, Medline, Web of Science na základě klíčových slov. První část práce obsahuje teoretický úvod do problematiky jizevnatých tkání. Druhá část má deskriptivně-analytický charakter a obsahuje analýzu jednotlivých studií, které byly zahrnuty do literární rešerše zkoumající různé intervence v terapii pooperačních jizev v abdominální oblasti. Výsledky: Do výsledného systematického přehledu bylo zahrnuto celkem 8 klinických randomizovaných kontrolovaných studií, které splňovaly výběrová kritéria. Na základě výsledků je možné konstatovat, že nejčastějším typem léčby v...
|
|
|
Péče o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy
KRAMÁŘOVÁ, Iva
Diplomová práce se věnuje ošetřovatelské péči o nemocné po prostatektomii s využitím ošetřovatelského modelu Callisty Roy. Stav po operaci prostaty je pro muže novou životní zkušeností, na kterou je potřeba se adaptovat. Adaptaci pacientů se věnovala Callista Roy, která je autorkou adaptačního modelu. V diplomové práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké intervence sestry využívají k podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii v jednotlivých adaptačních modech Callisty Roy. Druhým cílem bylo zjistit, jaké stimuly sestry sledují při poskytování ošetřovatelské péče pacientovi po prostatektomii, a třetím cílem bylo zjistit, jaké problémy mají pacienti po prostatektomii v jednotlivých adaptačních módech. Pro tyto tři cíle jsme si stanovili tři výzkumné otázky. Diplomová práce obsahuje dva výzkumné vzorky. Prvním výzkumným vzorkem jsou sestry z urologické jednotky intenzivní péče a sestry ze standardního lůžkového urologického oddělení a druhým výzkumným vzorkem jsou pacienti hospitalizovaní na urologickém standardním oddělení. Získání dat bylo provedeno skrze kvalitativní šetření, metodou dotazování, technikou rozhovorů u pacientů po prostatektomii v nemocničním zařízení a sester pečujících o tyto nemocné. Výzkumné šetření je doplněno zúčastněným pozorováním. Výzkumné šetření probíhalo v únoru až březnu roku 2023. Z výsledků rozhovorů se sestrami vyplynulo, že sestry využívají při poskytování ošetřovatelské péče nemocnému po prostatektomii prvky z adaptačního fyziologického módu. Z výsledků rozhovorů s pacienty vyplynulo, že nespatřují žádný problém v adaptaci na nemocniční prostředí a ani s adaptací na stav po odstranění prostaty. Z výpovědí pacientů implicitně vyplynulo, že bagatelizují problémy a uvítali by pomoc s podporou adaptace. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako studijní materiál pro studenty zdravotnických oborů. Diplomová práce může být inspirací pro sestry v podpoře adaptace pacientů po provedené prostatektomii.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta po transplantaci ledviny
Ondřichová, Adéla ; Bakusová, Tereza (vedoucí práce) ; Komínek, Tomáš (oponent)
(v ČJ) Tato bakalářská práce se zaměřuje na ošetřovatelskou péči o pacienta po transplantaci ledviny. Prezentuje případovou studii konkrétního pacienta s chronickým selháním ledvin na podkladě Alportova syndromu, který podstoupil transplantaci ledviny od kadaverózního dárce. Cílem této práce je popsat a zhodnotit ošetřovatelskou péči, která pacientovi byla poskytována po transplantaci ledviny. Teoretická část obsahuje přiblížení renálního selhání, eliminační metody, aspekty související se samotnou transplantací a velmi důležitou část o edukaci pacienta po transplantaci. V praktické části jsou popsány základní kroky přípravy pacienta na transplantaci a následná ošetřovatelská péče v prvních dnech po transplantaci. Případová studie pacienta je prezentována pomocí popisu jeho zdravotního stavu před a po transplantaci. V závěru práce jsou popsané ošetřovatelské diagnózy a výsledky ošetřovatelské péče a její efektivita v kontextu celkového zdravotního stavu pacienta. Klíčová slova: transplantace ledviny, ošetřovatelská péče, pooperační péče, edukace pacienta, imunosupresivní terapie
|
|
|
Management bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení. Práce je orientovaná na tři základní cíle. Prvním je analyzovat bolest u pacientů na zotavovacím pokoji, druhým cílem je podrobné porovnání bolesti u pacientů po různých typech operačních výkonů a třetím cílem je získat informace o přístupu sester k hodnocení bolesti. Teoretická část práce se věnuje zejména podrobnému popisu a dělení bolesti, léčbě bolesti a funkci a vybavení zotavovacího pokoje. Výzkumná část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit dotazník s 22 otázkami pro sestry pracující na zotavovacím pokoji. Otázky jsou zaměřeny na získání podrobných dat týkajících se hodnocení pooperační bolesti, ale i k získání informací ohledně personálního zajištění v jednotlivých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 183 sester pracujících v 79 nemocnicích. Dále bylo provedeno pozorování bolesti u 83 pacientů na zotavovacím pokoji Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Pacienti byli po různých typech operačních výkonů. Výsledky výzkumu by mohly přispět k nalezení vhodné strategie hodnocení i léčby bolesti na zotavovacím pokoji. Během výzkumu ohledně mapování bolesti pacientů vyšlo najevo, že nejvyšší intenzitu bolesti udávají pacienti po neurochirurgických operacích páteře, naopak nejmenší intenzitu bolesti udávali pacienti po urologických výkonech. Za nejdůležitější údaj při hodnocení bolesti považují sestry verbální projev pacienta. Dalším parametrem k hodnocení bolesti je změna fyziologických funkcí. Délka praxe ani vzdělání sester nemá na hodnocení bolesti statisticky významný vliv. Na zotavovacích pokojích převažují zkušené sestry s dlouholetou praxí. Podle informací získaných od sester lze považovat léčbu pooperační bolesti za dostačující a spíše výjimečně se stává, že i přes vyčerpání možností analgetické léčby má pacient stále silné bolesti. Zajímavým zjištěním jsou velké rozdíly v personálním zajištění zotavovacího pokoje napříč nemocnicemi.
|
|
|
Role sestry v edukaci pacienta na chirurgickém oddělení
KUBEŠOVÁ, Miroslava
Teoretická část bakalářské práce definuje roli sestry edukátorky, edukační realitu, složenou z edukačního procesu, konstruktů a prostředí, soustředí se také na konkrétnější představení jednotlivých témat edukace v předoperačním a pooperačním období na chirurgickém oddělení. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny čtyři výzkumné cíle. Stanovenými cíli práce bylo zjistit jakým způsobem sestry edukují pacienty v předoperačním a pooperačním období. Dalšími cíli bylo zmapovaní edukačních potřeb pacientů před a po operaci. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření a technika polostrukturovaného rozhovoru, který byl veden se sestrami na chirurgickém oddělení a s pacienty před a po plánovaném operačním výkonu. Kritériem pro výběr informantů bylo, aby se jednalo o pacienty chirurgického oddělení před plánovaným operačním výkonem s předpokládanou dobou hospitalizace delší než 2 dny. Stejní pacienti poté byli dotázáni rovněž v pooperačním období. Kritérium výběru informantek z řad sester byla jejich aktuální práce na standardní lůžkové stanici chirurgického oddělení po dobu delší než 3 měsíce. Výzkumný vzorek tvořilo 9 sester a 5 pacientů. Na základě analýzy provedených rozhovorů byly vytvořeny výsledné kategorie a podkategorie. Z výsledků výzkumného šetření s pacienty a sestrami byl vytvořen edukační materiál pro pacienty chirurgického oddělení, jakožto výstup této bakalářské práce. Materiál je vytvořen tak, aby jej mohl mít pacient k dispozici po celou dobu hospitalizace. Využití edukačního materiálu by mohlo být oporou edukace pacienta na chirurgickém oddělení.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po replantaci na horní končetině
KOVÁČOVÁ, Michaela
Teoretická část bakalářské práce se zabývá nejdříve anatomií horní končetiny, poté uvádí do oboru traumatologie, kde se čtenář dozví o amputačním poranění, především o druzích amputačního poranění a základů první pomoci u těchto zranění. Dále je zaměřena na předoperační přípravu u pacientů s indikací k replantaci, průběh výkonu, pooperační péči a ošetřovatelskou péči o pacienty po replantaci na horní končetině. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u pacientů po replantaci na horní končetině. Sestry pečující o tyto pacienty mají spoustu nelehkých úkolů, které musejí plnit svědomitě a s rozvahou. Aby péče o tyto pacienty odpovídala standardům ošetřovatelské péče, musejí mít sestry dostatečné znalosti, což bylo druhým zkoumaným cílem této bakalářské práce. K dosažení těchto cílů byla v praktické části zvolena kvalitativní metodologie. Byly vytvořeny polostrukturované rozhovory vztahující se k výzkumným otázkám. Výzkumným vzorkem byly sestry pracující na oddělení, kam jsou amputační poranění směřována nejčastěji, a to na oddělení úrazové chirurgie. Bylo zjištěno, že v případě, kdy si sestry nejsou jisté, jak v péči postupovat a neznají přesné zásady, obrátí se buď na lékaře, nebo zkušenější kolegyně. Učivo ohledně replantací se ve školách jeví jako nedostatečné. Jelikož shrnutí a následné opakování postupů má svůj význam, vytvořit seminář na téma Ošetřovatelská péče o pacienty po replantaci na horní končetině se jeví jako smysluplné a nápomocné sestrám v péči o pacienty s touto problematikou.
|
|
|
Úloha sestry v péči o pacienty s náhlou příhodou břišní
JAREŠOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá úlohou sestry v péči o pacienty s náhlou příhodou břišní (NPB) se zaměřením na předoperační a pooperační péči u pacientů s NPB, po-hledem pacientů a sester. Bakalářská práce je tradičně rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a na praktickou část. Cílem této práce bylo zmapovat předoperační a pooperační ošetřovatelskou péči u pa-cienta s NPB. Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostruk-turovaného rozhovoru se sestrami pracujícími na chirurgickém oddělení a pacienty, kteří prodělali NPB. Teoretické saturace bylo dosaženo při počtu 5 sester a 5 pacientů. Nahrané rozhovory byly doslovně transkribovány. Získané informace byly zpracovány otevřeným kódováním a následně kategorizovány. Výzkumné šetření probíhalo v dubnu 2021. Z výsledků pacientů vyplývá, že dotazovaní nejsou zcela schopni v akutním stavu s NPB vnímat předoperační péči. Výzkumné šetření dále prokázalo, že oblast poope-rační péče se u pacientů s NPB neliší od poskytované pooperační péče u pacientů, kteří jsou po plánovaném výkonu. Dále dotazovaní pacienti znají zásady, které musí dodr-žovat při propouštění do domácího prostředí, což svědčí o správné edukaci ze strany sester. Výsledky u dotazovaných sester ukázaly, že znají postupy dle ošetřovatelského stan-dardu v akutní předoperační a pooperační péči u pacienta s NPB. Výsledky výzkumu v oblasti předoperační péče poukázaly na nedostatečnou psychickou přípravu před akutním výkonem u pacientů s NPB. Dotazované sestry jsou si tohoto problému vědo-my. Podle nich tento problém souvisí s nedostatkem času na celou předoperační pří-pravu, včetně přípravy psychické. Z bakalářské práce vyplynulo, že je nutné, aby spolu sestry více spolupracovaly a věnovaly se psychické podpoře pacienta před operací NPB. Výsledky práce mohou sloužit jako studijní materiál pro zdravotnický personál a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny
ŠEVČÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce stanovuje dva cíle: 1. Zjistit role sestry v pooperační péči o pacienta po transplantaci ledviny. 2. Zmapovat specifika ošetřovatelské péče o pacienta po transplantaci ledviny. Proto, aby cíle byly splněny, byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry v pooperační péči u pacienta po transplantaci ledviny? 2. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny od pooperační péče o pacienta po jiné břišní operaci? 3. Jak se liší role sestry v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny po jiné břišní operaci na standardním oddělení a na JIP? 4. Jaké jsou rozdíly v ošetřovatelské péči v pooperačním období u pacienta po transplantaci ledviny a pooperační péči o pacienta po jiné břišní operaci v prvních dnech po výkonu? Teoretická část práce je členěna do jednotlivých kapitol, které popisují historii a vývoj transplantací ledvin, indikace a kontraindikace transplantace ledvin, dárcovství orgánů a zařazení na čekací listinu, chirurgické techniky transplantace a pooperační komplikace, podávání imunosuprese a specifika pooperační péče a vliv transplantace na těhotenství. Dále se teoretická část práce zabývá historií a moderním pohledem na role sester, vztahy mezi sestrou a pacientem a na závěr rolí sester v chirurgických oborech. Praktická část diplomové práce je zpracována kvalitativní metodou formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor proběhl na základě předem připravených otázek s deseti všeobecnými sestrami pracujícími na lůžkovém oddělení a jednotce intenzivní péče Transplantační chirurgie v IKEM. Analýza rozhovorů proběhla formou "papír-tužka" a metodou otevřeného kódování. Všechny dotazované sestry odmítly nahrávku rozhovorů ve formě audiozáznamu, což bylo respektováno. Výsledky byly rozděleny do kategorií. Práce by měla poskytnout komplexní pohled na péči o pacienta v pooperačním období po transplantaci ledviny, popsat její náročnost a rozdíly mezi péči o pacienta po běžné břišní operaci a po transplantaci. Může sloužit jako výukový materiál.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku pohledem sestry a pacienta
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s onemocněním žlučníku. Cílem práce bylo zjistit, jak se na předoperační a pooperační péči dívá nejen samotný pacient, ale také sestra. V práci byly stanoveny čtyři cíle, jako první "Zmapovat komplexní předoperační přípravu před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." Jako druhý "Zmapovat komplexní předoperační přípravu pacienta před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Jako třetí "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." A jako čtvrtý "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci žlučníku, a sestry pracující na chirurgickém oddělení. Ukázalo se, že pacienti příliš nevnímají předoperační posloupnost ošetřovatelské péče, spíše se řídí pokyny sester. Další šetření prokázalo, že všichni pacienti znají zásady, které musí dodržovat po propuštění z nemocnice (dieta, péče o ránu, rehabilitace), což svědčí o kvalitní edukaci sester. Výsledky u sester ukazují, že sestry znají zásady předoperační a pooperační péče. Výsledky výzkumu poukázaly na nedostatečnou psychickou podporu pacienta ze strany sester. Sestry vnímají tento problém, který podle nich souvisí s nedostatkem personálu a tím pádem také s nedostatkem času na pacienta. Z bakalářské práce jako doporučení pro praxi vyplynulo, že je nutné vytvořit časovou rezervu v práci sester, aby se mohly věnovat také psychické podpoře pacientů.
|
host ::
RSS.